Kdy letos podat přiznání a přehledy OSVČ? Máme daňový kalendář pro rok 2025

Paušální daní se lze vyhnout papírování i ušetřit

Do 10. ledna mají OSVČ čas na to, pokud splní příslušné podmínky, aby byl tento kalendář termínů posledním. Stačí se přihlásit k paušální dani a zbavit se jednou měsíční platbou dvou až tří různých záloh a také povinnosti podávat přiznání a přehledy. Maximální příjem ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně činí 2 miliony korun. Kvůli širokému rozpětí příjmů paušalistů existují 3 pásma odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.

V prvním pásmu je paušální daň stanovená jako součet minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro rok 2025 jde o částku 8716 Kč. V druhém pásmu se platí 16 745 Kč a ve třetím 27 139 Kč.

Přečtěte si také:

Velký manuál k paušální dani: Kolik činí, jaké jsou podmínky a dokdy se přihlásit?

Jak paušální daň získat

Pro vstup do paušálního režimu stačí finančnímu úřadu podat oznámení. Oznámení o vstupu do paušálního režimu musíte podat do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň uplatňovat. Pro rok 2025 je tedy nutné podat oznámení do 10. ledna 2025. Samotná paušální daň je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Pozor rovněž na to, že když se nyní přihlásíte do paušálního režimu, stále musíte podat přiznání a přehledy za rok 2024.

Kdo byl v paušálním režimu už v loňském roce, stále splňuje podmínky a chce v něm zůstat, nic řešit nemusí a stačí pouze změnit výši paušální daně na základě příjmů v roce 2024. V případě, že tento rok bude spadat do jiného pásma než loni, musí podat oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, a to do 10. ledna 2025.

Elektronicky lze přiznání podat až v květnu

Základní lhůta pro podání daňového přiznání zůstává řadu let stejná, letos tedy do úterý 1. dubna. Už několik let ale lze podat v některých případech přiznání až 2. května. Platí totiž, že podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů prodlouženou o 1 měsíc. Přiznání tedy mohou podat v pátek 2. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 2. května).

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta počítá od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

Kdo by pak podal přiznání třeba až v srpnu, výše sankce by závisela na tom, zda přiznání podal elektronicky či jej za něj podal poradce. Pokud by dotyčný podal přiznání v srpnu v papírové podobě, sankce by se počítala od dubna. Pokud by jej podal elektronicky, penále by naběhlo od května, a pokud by jej za něj podal poradce, pokuta by se počítala až od července.

Kdo musí podat přiznání povinně elektronicky

Pozor ovšem na to, že před dvěma lety byly povinně zřízeny datové schránky skoro všem podnikajícím fyzickým osobám, což s sebou nese povinnost podávat přiznání online. Pro většinu OSVČ tedy platí povinnost podat přiznání elektronicky do 2. května 2025.

Jaké jsou pokuty za pozdní podání

U podání daňového přiznání stále platí liberační lhůta 5 pracovních dnů, o kterou se lze beztrestně opozdit. Pokud navíc penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí.

U pozdního doplacení daně pak liberační lhůta činí 3 kalendářní dny, ale stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.

Úrok z prodlení při opožděném doplacení daně se odvíjí od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku, která je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, +  8 procentních bodů. Aktuálně tedy 12 %.

Jaké jsou lhůty pro zdravotní a sociální pojištění

Oba přehledy, jak pro zdravotní pojišťovnu, tak pro ČSSZ, je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce, která podá přiznání v původním termínu do začátku dubna, musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu, tedy v pátek 2. května. Pokud ale OSVČ využije možnosti podat přiznání později, prodlužuje se jí i lhůta pro podání přehledů o měsíc. Přehledy v takovém případě musí podnikatel podat do pondělí 2. června.

Pozor ovšem na novinku u sociálního pojištění. U ČSSZ nově platí obdobný postup jako u orgánů finanční správy, kde je zavedena povinná elektronická komunikace se správcem daně, má-li osoba zřízenou datovou schránku (ze zákona). Od roku 2025 tak je povinnost činit vybraná podání, má-li OSVČ zpřístupněnou datovou schránku ze zákona, pouze elektronicky i v oblasti sociálního a nemocenského pojištění OSVČ. A právě přehled o příjmech a výdajích OSVČ patří mezi podání, která je nutná podávat od letoška elektronicky. 

Zároveň nicméně platí úleva v případě technických problémů. Podání nebo jiný úkon může OSVČ učinit v listinné podobě zasláním nebo předáním příslušné ÚSSZ, pokud toto nebude schopna činit v elektronické podobě z prokazatelných objektivních technických důvodů (např. z důvodu výpadku elektřiny).

Přečtěte si také:

Přehled změn v sociálním pojištění OSVČ v roce 2025

Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musí být uhrazeny do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. Jestliže podá OSVČ přehled v poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíší a podá přehled například už 1. února, musí pojistné uhradit do 9. února.

Video: Jak na podání přehledu o příjmech a výdajích pomocí služby ePortálu ČSSZ

Autor: Česká správa sociálního zabezpečení / Zdroj: YouTube

Jaké jsou sankce při zpoždění

Za den platby se považuje i u pojistného den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtu. Při opožděné platbě může být uloženo penále. Výše sankce činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá. Penále nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Penále se ale nepředepíše, pokud za jeden kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 100 korun.

Zálohy je nutné změnit už v lednu

Už od loňska navíc u sociálního pojištění platí, že pokud je měsíční vyměřovací základ OSVČ nižší, než je minimální měsíční vyměřovací základ v novém kalendářním roce, je od prvního kalendářního měsíce nového kalendářního roku až do měsíce, kdy bude nebo by měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za předchozí kalendářní rok, stanovena minimální výše měsíčního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro daný rok. Platí tak stejný systém jako u zdravotního pojištění. Řada OSVČ tak musí změnit zálohy na zdravotní i sociální pojištění už teď v lednu.

OSVČ hlavní, které platily zálohy nižší než 4759 Kč (nová výše minimální zálohy na OSVČ), je tak musí změnit na tuto částku už nyní v lednu. U zdravotního pojištění činí nová výše zálohy 3143 Kč.