Od nového roku se řádná dovolená počítá podle nových pravidel. Existuje několik vzorců pro výpočet poměrné části dovolené za kalendářní rok. S jednoduchým vzorečkem to zvládne každý. Jen je třeba pochopit základní pravidla.
V seriálu věnovaném řádné dovolené podle nových podmínek již server Podnikatel.cz popisoval základní výměru dovolené a prodlouženou výměru od roku 2021. Rovněž jsme vysvětlovali, které dvě podmínky musí zaměstnanec splnit pro nárok na dovolenou za celý kalendářní rok. Pokud zaměstnanec tyto podmínky nesplní, může mu vzniknout nárok alespoň na poměrnou část dovolené.
Podmínka čtyř týdnů pro poměrnou část dovolené
Také zde musí být splněny dvě základní podmínky. Namísto padesáti dvou týdnů se ale kalkuluje se čtyřmi týdny. V ustanovení § 213 zákoníku práce se totiž píše, že zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené.
Z toho plyne, že zaměstnanec musí splnit (kumulativně) dvě podmínky, a to:
- nepřetržité trvání pracovního poměru v daném kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň v délce 4 týdnů (takzvaná čekací doba) a
- výkon práce v rozsahu stanovené nebo kratší stanovené týdenní pracovní doby připadající na dobu 4 týdnů, tj. odpracování alespoň 4násobku příslušné týdenní pracovní doby.
Čtyřtýdenní čekací doba
V případě nároku na poměrnou část dovolené musí pracovní poměr zaměstnance u stejného zaměstnavatele trvat v příslušném kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny, tedy 4 × 7 po sobě jdoucích dnů.
Příklady
- Zaměstnanec odešel 18. ledna 2021 do důchodu. U zaměstnavatele pracoval od roku 2002. Za rok 2021 nárok na řádnou dovolenou nevzniká. Nárok se posuzuje na každý kalendářní rok zvlášť. V roce 2021 netrval jeho pracovní poměr nepřetržitě alespoň 4 týdny.
- Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele od roku 2017. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené od 11. do 17. ledna 2021. Nárok na řádnou dovolenou v této chvíli nemá, není splněna podmínka čekací doby. Záleží na zaměstnavateli, zda její žádosti vyhoví a určí i za této situace čerpání dovolené. V souladu s ustanovením § 217 zákoníku práce může zaměstnavatel určit zaměstnanci čerpání dovolení, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné oprávněně předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel si však musí být vědom případných důsledků, tj. přečerpání řádné dovolené, pokud podmínky pro nárok na dovolenou nakonec splněny nebudou. Například z důvodu dlouhodobé nemoci zaměstnankyně.
Odpracování 4násobku týdenní pracovní doby
Druhou výše zmiňovanou podmínkou je odpracování alespoň 4 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období (k případné přesčasové práci se nepřihlíží). V roce 2021 se vše odvíjí od odpracovaných hodin (hodin, které se pro účely řádné dovolené považují za výkon práce). Dělíme tedy odpracované hodiny týdenní pracovní dobou a musí vyjít alespoň číslo 4.
Příklad:
Pracovní poměr vznikl 1. 2. 2021 a byl zrušen zaměstnancem ve zkušební době k 28. 2. 2021. Týdenní pracovní doba 40 hodin/8 hodin denně/nárok na dovolenou 5 týdnů. Zaměstnanec 26. 2. (pátek) již na směnu bez uvedení důvodu nenastoupil.
Podmínka trvání pracovního poměru alespoň čtyři týdny je splněna, avšak neodpracováním posledního dne zaměstnanec nesplnil podmínku odpracování 4násobku týdenní pracovní doby.
Výkon práce: 19 odpracovaných směn (152 hodin), 1 směna neodpracovaná
Výpočet: 152/40 = 3,8násobku týdenní pracovní doby (nTPD)
Poslední den může být zaměstnavatelem považován za neomluvenou absenci nebo na dodatečnou žádost zaměstnance neplacené volno. Nárok na poměrnou část řádné dovolené nebude, nebyla splněna podmínka odpracování 4nTPD. Tu by zaměstnanec splnil výkonem práce právě poslední den pracovního poměru. Poté by získal 16 hodin řádné dovolené, které by mu zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru proplatil.
Výpočet poměrné části řádné dovolené
Podle § 213 zákoníku práce činí poměrná část dovolené za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
Jsou-li tedy splněny obě uvedené podmínky, bude se délka poměrné části dovolené odvíjet od 1/52 stanovené nebo kratší sjednané týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené u zaměstnavatele.
Například zaměstnanec s týdenní stanovenou pracovní dobou 38,75 hodin a nárokem 4 týdny dovolené (roční nárok řádné dovolené: 38,75 × 4 = 155 hodin) nastoupil do zaměstnání 1. října a pracoval až do 31. prosince 2021 (první podmínka splněna). Odpracoval 13 násobků týdenní pracovní doby (druhá podmínka splněna). Bude mít právo na 13/52 jeho dovolené.
Existuje více možných způsobů výpočtu. Velmi jednoduchý je vzorec:
(celé násobky týdenní pracovní doby / 52) x roční výměra řádné dovolené v hodinách = poměrná část dovolené v hodinách.
Dosazením do vzorce zjistíme, že zaměstnanec z výše uvedeného příkladu bude mít nárok na 39 hodin dovolené, tj. (13 / 52) x 155 = 39 (po zaokrouhlení na hodiny nahoru).
TIP: Aktuální výpočet nároku na dovolenou.
V navazujícím článku vysvětlíme, které hodiny se považují pro účely řádné dovolené za výkon práce v plném rozsahu, které jsou výkonem práce pouze ve stanoveném limitu a kdy se pro účely řádné dovolené nezapočítají vůbec.