Účetní jednotky sestavují k rozvahovému dni účetní závěrku. Účetní závěrku však mohou sestavovat i v jiných případech a k jinému datu, než je rozvahový den. Účetní závěrka je potom považována za nedílný celek účetních výkazů, a to složený z rozvahy a výkazu zisků a ztrát a dále přílohy, která doplňuje popisnými informacemi vykázané údaje v těchto výkazech. Některé účetní jednotky mimo základní výkazy sestavují také přehled o peněžních tocích a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu.
Kdo musí mít ověřenou účetní závěrku auditorem?
S tím, které účetní jednotky musí mít ověřenou účetní závěrku, souvisí jejich zařazení dle kategorizace účetních jednotek. O tom, do jaké kategorie se řadí účetní jednotka, jsme psali již dříve zde. Povinnost ověření tak mají:
- velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
- střední účetní jednotky,
- malé účetní jednotky (akciové společnosti nebo svěřenské fondy), pokud překročily nebo dosáhly alespoň jednu hranici hodnot uvedených níže,
- ostatní malé účetní jednotky – pokud překročily nebo dosáhly alespoň dvě hranice hodnot uvedených níže.
Hodnoty pro posouzení, zda je nutné mít ověřenou účetní závěrku auditorem, vycházejí z hodnoty čistého obratu, hodnoty aktiv a průměrného počtu zaměstnanců. Povinnost ověření účetní závěrky pak mají takové malé účetní jednotky, které k rozvahovému dni účetního období, za které se závěrka ověřuje, a účetního období předcházejícího, překročily nebo dosáhly hodnot:
- aktiva celkem 40 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu období 50.
Pakliže se jedná o malou účetní jednotku (akciovou společnost nebo svěřenský fond), posuzuje se překročení hodnoty u alespoň jedné z výše uvedených položek. U ostatních malých účetních jednotek musí být ověření auditorem za předpokladu, že malá účetní jednotka přesáhne alespoň dvě kritéria z výše uvedených.
Co se prověřuje v rámci auditu?
Audit vymezuje zákon o auditorech jako ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví. O provedeném auditu vyhotovuje auditor auditorskou zprávu. Součástí auditorské zprávy je také výrok auditora, který může být bez výhrad, s výhradou, případně může auditor vydat záporný výrok.
Pokud je vydán výrok bez výhrad, potvrzuje auditor, že účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz. Pakliže má auditor k něčemu výhradu, konstatuje, že je účetní závěrka v souladu s právními předpisy, ale upozorní na některé skutečnosti, ke kterým měl připomínku. U záporného výroku auditor sděluje, že účetnictví kontrolované účetní jednotky nepodává věrný a poctivý obraz, příp. je v rozporu s právními předpisy.
Auditor ale může také výrok odmítnout. Děje se tomu například v takových situacích, kdy není schopen na základě předložených účetních dokladů audit provést.
ČLÁNKY DO MAILU