Režim paušální daně je velmi oblíbený mezi podnikateli, a to zejména v posledních dvou letech. Nespornou výhodou je nízká administrativa, kterou tento režim přináší, a také to, že podnikatelé nemusí podávat daňové přiznání. Jak ale postupovat, pokud poplatníkovi vznikne povinnost podat přiznání?
Co se dozvíte v článku
Podmínky pro vstup do paušálního režimu
Aby mohl být poplatník v režimu paušální daně, musí se do tohoto režimu přihlásit. Přihlášení pak učiní formou oznámení prostřednictvím formuláře (tiskopisu vydaném MF), který poplatník vyplní a podá na místně příslušný finanční úřad. Pozor však na lhůty, oznámení musí být podáno do 10. ledna rozhodného zdaňovacího období.
Zákon o daních z příjmů definuje podmínky, které musí poplatník v paušálním režimu splňovat, a to k prvnímu dni rozhodného období. Na webových stránkách finanční správy jsou pak podmínky definovány následovně:
- je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující tato pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
- není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k této dani, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
- není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
- není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
- ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, s výjimkou příjmů osvobozených od daně z příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
- k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně a
- podá správci daně oznámení paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákonů upravujících organizaci a provádění sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi (u již podnikajících osob se předpokládá, že povinnosti ve vztahu k orgánům sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění splnily při zahájení samostatné výdělečné činnosti).
Další neosvobozené příjmy a paušální daň
Obecně platí a Finanční správa ČR v sekci „Častých otázek a odpovědí“ k paušální dani uvádí, že příjmy z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (tedy příjmy dle § 8 – § 10 zákona o daních z příjmů) nevstupují do limitu ročních příjmů ze samostatné činnosti. Pokud tedy existují příjmy tohoto druhu, poplatníka to neomezuje pro vstup do paušálního režimu, ale v případě, že tyto příjmy nejsou zdaněny srážkovou daní, musí poplatník posoudit, zda je jeho daň rovna paušální dani anebo musí podat daňové přiznání.
Pokud uvedené příjmy poplatníka nepřesáhnou v úhrnu částku 15 tisíc korun, bude i nadále daň rovna paušální dani a poplatník nemusí podávat ani daňové přiznání, ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu nebo správu sociálního zabezpečení. To ovšem neplatí v případě, že výše uvedené příjmy přesáhnou výši 15 tisíc korun. V takovém případě nemá poplatník nárok na paušální daň, nicméně existence těchto příjmů není důvodem pro vystoupení z režimu paušální daně. V takovém případě musí poplatník uvést příjmy v daňovém přiznání a podat přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Poplatníci mající příjmy podle § 8 – § 10 tak mohou vstoupit platně do režimu paušální daně, pokud splní všechny ostatní zákonné podmínky s tím rozdílem, že po skončení roku budou muset podat jak daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak přehledy o příjmech a výdajích.
Možné důvody pro podání daňového přiznání
V průběhu zdaňovacího období mohou nastat situace, které budou důvodem pro podání daňového přiznání. Typicky se jedná o situace, kdy poplatníkovi plyne jiný příjem než ze samostatné činnosti, který přesahuje částku 15 000 Kč. Jedná se například o příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy. Existence těchto příjmů zakládá povinnost poplatníkovi podat daňové přiznání.
Přiznání ale musí podat také poplatník, který bude mít příjmy ze zaměstnání, které nebyly zdaněny srážkovou daní.
Aby mohl být poplatník v režimu paušální daně, musí splňovat zákonné podmínky. Pokud na konci zdaňovacího období zjistí, že tyto podmínky nesplnil, musí podat daňové přiznání, ve kterém uvede všechny zdanitelné příjmy. Ne vždy je však porušení podmínek důvodem pro vystoupení z režimu paušální daně.
Zpracování přiznání a započtení záloh
Pokud poplatník v režimu paušální daně musí podávat daňové přiznání, uvede do tohoto přiznání veškeré zdanitelné příjmy, které v daném roce byly předmětem daně, a to včetně příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů.
Při samotném sestavování daňového přiznání tak poplatník postupuje obdobně, jako kdyby v režimu paušální daně vůbec nebyl. Změna nastává až ve chvíli vypočtení daňové povinnosti, na kterou se započtou zaplacené paušální zálohy.
Příprava přehledů pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ
Pokud poplatníkovi vznikne mimo povinnosti podat daňové přiznání také povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích za uplynulé období, zohlední poplatník v přehledech již uhrazené zálohy.
ČLÁNKY DO MAILU