Kdy může zaměstnavatel nepovolit dlouhodobé ošetřovné

O dlouhodobém ošetřovném již bylo popsáno mnoho. Server Podnikatel.cz přináší článek formou praktických otázek a odpovědí.

Kdy bude dlouhodobé ošetřovné zavedeno?

Okruh nemocenských dávek hrazených z nemocenského pojištění se od února 2018 rozšíří o novou nemocenskou dávku takzvanou otcovskou poporodní péči. Následovat bude další dávka, a to dlouhodobé ošetřovné. Novela zákona nabude účinnosti prvním dnem devátého měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jelikož je v současné době ve fázi čekání na podpis prezidenta, dá se očekávat její účinnost zhruba v polovině roku 2018.

Jaký je rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým ošetřovným?

Dávka (krátkodobé) ošetřovné se poskytuje jen úzkému okruhu osob výdělečně činných. Mohou v domácím prostředí pečovat o osobu, která vyžaduje ošetřování z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Nárok mají pouze nemocensky pojištění zaměstnanci, kteří pečují o dítě či jinou osobu žijící s nimi v domácnosti. Nemocenská dávka náleží po dobu prvních 9 (u osamělých osob až 16) kalendářních dnů potřeby ošetřování. Na ošetřovné osoby samostatně výdělečně činné (i nemocensky pojištěné) nárok nemají.

Na rozdíl od dlouhodobého ošetřovného, kde se délka poskytování prodlouží až na 90 kalendářních dní, se okruh rozšíří i o další členy rodiny mimo domácnost ošetřujícího a na dávku dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné. Nárok bude mít pojištěnec, který poskytuje v domácím prostředí dlouhodobou ošetřovatelskou péči a nevykonává zaměstnání ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Nárok nemůže vzniknout z nemocensky nepojištěné činnosti, např. zaměstnání malého rozsahu nebo dohoda o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun, nevznikne ani studentům z prázdninových brigád. 

Čtěte také: U dohod nezapomínejte na podmínky poskytování odměny

Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného trvá nejdéle 90 kalendářních dnů (bude možné dle potřeby čerpat i kratší dobu). Neposkytuje se ovšem za dny, kdy je ošetřovaná osoba hospitalizována. Výše dlouhodobého ošetřovného bude činit 60 % denního vyměřovacího základu (stejně jako současná výše nemocenského).

Kdo a koho bude možné dlouhodobě ošetřovat?

Dlouhodobě bude možné ošetřovat fyzickou osobu,

• a) u které došlo k závažné poruše zdraví vyžadující alespoň 7denní hospitalizaci
• b) a u které je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé ošetřovatelské péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Ošetřující osobou bude pojištěnec, který je

• a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (partnerkou) ošetřované osoby,
• b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
• c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b) nebo
• d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo další fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Jaké jsou další podmínky dlouhodobého ošetřovného?

Jedná se o následující podmínky:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• Ve vztahu ošetřování druha a družky se musí jednat o přihlášení k trvalému pobytu na stejné adrese.
• Ošetřovaná osoba musí udělit pojištěnci písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé ošetřovatelské péče. Může si tak vybrat, kdo jí má tuto péči poskytovat. U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé ošetřovatelské péče vyžadovat nebude. Souhlas je možné dodatečně odvolat (opět písemně). 
• Pro nárok na dávku musí být zaměstnanec nemocensky pojištěn alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé ošetřovatelské péče nebo dni prvního převzetí této péče. U osoby samostatně výdělečně činné je povinná účast na nemocenském pojištění alespoň 3 měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby. Osoba samostatně výdělečně činná nebude muset platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž měla nárok na dlouhodobé ošetřovné po celý měsíc.
• Pokud je uplatňován nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění. 
• Ošetřovanému nebude umožněno vykonávat v době ošetřování žádnou výdělečnou činnost. Ani zaměstnání, z něhož není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, například na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně.
• Pojištěnci, který poskytoval péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné, může vzniknout nárok na další dávku nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
• Osoby se mohou v poskytování dlouhodobé ošetřovatelské péče vystřídat. V takovém případě náleží dávka dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z nich nebo postupně více oprávněným. Vystřídat se budou moci i opakovaně, avšak podle pravidla, kdy v jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou ošetřovatelskou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný.

Musí zaměstnavatel umožnit dlouhodobé ošetřovné?

Pokud zaměstnavatel udělí souhlas s dlouhodobým ošetřovným, bude se jednat o překážku v práci v souladu se zákoníkem práce. Po návratu z dlouhodobého ošetřovného se zaměstnanci zaručuje návrat na původní práci a pracoviště. Pouze v případě, že práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí jej zaměstnavatel podle pracovní smlouvy. 

Čtěte také: Od roku 2018 nejen vyšší rodičovský příspěvek

Ovšem podle nově doplněného ustanovení § 191 zákoníku práce zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé ošetřovatelské péče v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody. Jak pro server Podnikatel.cz sdělil Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí, vážné provozní důvody jsou definovány například v usnesení Nejvyššího soudu, který rozhodoval o žádosti jednoho zaměstnance o kratší pracovní dobu z důvodu péče o dítě mladší 15 let. Podle názoru ministerstva je posuzování vážných provozních důvodů, jak je vymezil právě Nejvyšší soud, možné použít i na případ poskytování dlouhodobé péče. 

Čtěte také: Uchazečům o zaměstnání se omezily možnosti přivýdělku

Pro účely dlouhodobého ošetřovného lze tak z uvedeného soudního rozhodnutí vyvodit následující:

• při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele oprávněné vážné provozní důvody, je rozhodný stav provozu zaměstnavatele v době vzniku potřeby dlouhodobé ošetřovatelské péče.
• z tohoto stavu je třeba při posuzování vážnosti provozních důvodů vycházet jak při zkoumání povahy provozu a dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, tak i při posuzování množství (počtu) zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování a možnosti (úrovně) jejich odměňování za vykonanou práci. 
• je nepochybné, že zaměstnavatel může souhlasit s dlouhodobým ošetřovným tím „snadněji“, čím více má zaměstnanců, čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat a čím více má peněžních prostředků použitelných pro jejich odměňování.
• vážné provozní důvody nemohou nikdy bránit v povolení dlouhodobé ošetřovatelské péče zaměstnance, jehož práci zaměstnavatel pro plnění svých úkolů nebo činnosti nepotřebuje vůbec.
• pro závěr, tj. neudělení souhlasu s dlouhodobým ošetřovným z důvodu provozních důvodů na straně zaměstnavatele, je především rozhodující vyhodnocení, jaký (jak významný) zásah do provozu zaměstnavatele by nepřítomnost zaměstnance představovala.
• pouze v případě, že by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele, lze dovodit, že udělení souhlasu s dlouhodobou ošetřovatelskou péčí brání zaměstnavatelovy vážné provozní důvody.
• provozem je třeba rozumět plnění úkolů nebo činnosti zaměstnavatele, a to zejména úkolů, které souvisejí se zajištěním výroby nebo poskytování služeb, a jiné obdobné činnosti, kterou zaměstnavatel provádí vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.