Kdy můžete finanční úřad požádat, aby vám poradil, co patří do nákladů? Čtěte

Nejste si jisti tím, na kolik se zásahem váš majetek technicky zhodnotil? Řešíte rozdělení výdajů v řádech milionů korun? Právě pro tyto případy lze už několik let využít institut závazných posouzení, které vám vystaví finanční úřad. Nemusíte se pak bát problémů při daňové kontrole. Závazná posouzení se však rozhodně nevyplatí každému, nejde totiž o nejlevnější a nejjednodušší záležitost.

Čtěte také: Jak na účtování nákladů? Čtěte základní zásady i jednotlivé druhy nákladů

V jakých případech lze o závazné posouzení požádat

Pokud si podnikatel není jistý, jak například rozdělit výdaje, které jen částečně náleží k dosaženým zdanitelným příjmům, může finanční úřad požádat o tzv. závazné posouzení (nebo také editační povinnost). Jeho podstatou je, že finanční úřad vydá rozhodnutí, kterým „závazně posoudí“, zda, zjednodušeně řečeno, určitý typ nákladu je daňově uznatelný. Podnikatel má pak jistotu, že mu případná daňová kontrola nějaké náklady neuzná, jelikož posouzení je pro samotný finanční úřad závazné. O závazná posouzení ale nelze žádat, jak se firmám zamane. Podnikatel o něj může požádat pouze v zákonem daných případech, a to jen v oblasti daní z příjmů a DPH.

Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi požádat o následující závazná posouzení: 

• závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům; 
• závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 
• závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením, 
• závazné posouzení skutečnosti, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje a 
• závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami.

Zákon o dani z přidané hodnoty pak dává kterékoli osobě možnost požádat o závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně.

Nemůžete tak například požádat finanční úřad o posouzení daňové uznatelnosti nákladu, které jste vynaložili na reklamní kampaň nebo marketingovou studii, doplnila Petra Nováková, manažerka v Daňovém a právním oddělení PwC ČR. Ze zákonného omezení totiž vyplývají situace, kdy firmy o závazná posouzení žádají. Obecně se tak jedná o výdaje dosahující velkých částek či o výdaje, které mají dopad do více zdaňovacích období (jedná se tedy o nastavení určitého obchodního modelu). Nejčastěji podnikatelé využívají posouzení v záležitostech výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj a ve věci převodních cen. V praxi jsou tak žadateli nejčastěji farmaceutické společnosti vyvíjející léčiva (žádají o posouzení nákladů vynaložených na výzkum a vývoj) nebo velké společnosti patřící do nadnárodních skupin (ty žádají o posouzení způsobu nastavení cen v rámci skupiny, tzv. převodní ceny), upřesnila Nováková.

Čtěte také: Jaké jsou zásady pro účtování výnosů? Přichystali jsme podrobný návod

Posouzení nejsou pro každého

O závazné posouzení daně z příjmů se písemně žádá příslušný finanční úřad. Ve věci správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby DPH se pak podnikatel musí obráti na Generální finanční ředitelství. Lhůtu pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení stanovilo ministerstvo financí na na 6 měsíců, nadřízený orgán příslušného správce daně ji může prodloužit až na dvojnásobek. Správní poplatek za přijetí žádosti činí ve všech případech 10 000 korun (s výjimkou žádosti o závazné posouzení podle § 38na zákona o daních z příjmů, kdy se poplatek neplatí). Vzhledem k tomu, že i samotná příprava žádosti patří mezi poměrně náročné procesy, nehodí se závazná posouzení zdaleka pro všechny.

Žádat o závazné posouzení se vyplatí, pokud podnikatelský subjekt odhaduje riziko tak velké, že chce znát dopředu jednoznačný názor správce daně (nebo alespoň předtím, než se dostaví daňová kontrola). Zvážit posouzení by měli také firmy, kterým několik daňových poradců dalo jiná stanoviska. Vyplatí se též v případech, kdy různé judikáty ve sporné věci, nebo kdy je částka správního poplatku 10 000 korun v rozumné míře s rizikem a objemem transakce, dodal pro server Podnikatel.cz Jan Molín, daňový analytik společnosti MIVO.

Čtěte také: Závazné posouzení – finanční úřad poradí, co dát do nákladů

Kdy se závazná posouzení nevyplatí?

Závazná posouzení se naopak podnikatelům nevyplatí, pokud neřeší vysoké částky nebo pokud nemají žádost podrobně zpracovanou. Může se totiž klidně stát, že finanční úřad dospěje k jinému názoru, než který má žadatel. Ten se však závazným posouzením musí řídit. Pokud se například podnikatel domnívá, že při zásahu do majetku jde jen z 10 % o technické zhodnocení a úřad vydá posouzení, že o se jedná z 50 % o technické zhodnocení, už jen těžko může rozhodnutí úřadu měnit. Proti rozhodnutí navíc o závazném posouzení nelze uplatnit opravné prostředky. Pro většinu podnikatelů se proto v případě nejistoty vyplatí spíše oslovit daňového poradce.

Závazná posouzení jde vesměs využívat od roku 2008. Výjimku tvoří závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami podle § 38nc zákona o daních z příjmů, o které mohou podnikatelé žádat už od roku 2006. Navzdory tomu, že o závazná posouzení mohou podnikatelé žádat již několik let, příliš je nevyužívají. Ročně správci daně vydají pouze několik desítek závazných posouzení, nejčastěji pak v oblasti DPH. Důvodem je samozřejmě výše poplatku, která od žádosti odrazuje především drobné podnikatele, a také úzká specifikace jejich využití.

Foto: www.isifa.com