Situace na Hodonínsku ukázala, že překážka v práci na straně zaměstnavatele způsobená povětrnostními vlivy či živelní událostí může nastat naprosto nečekaně a může se týkat jakéhokoli zaměstnavatele. Podstatou této překážky v práci je přerušení práce v důsledku zásahu vyšší moci, tedy faktorů, které zaměstnavatel ani zaměstnanec nemůže ovlivnit.
Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Zákoník práce definuje tuto překážku v práci v ustanovení § 207 písm. b). Zde se píše, že nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně zaměstnavatele 60 % průměrného výdělku. Jedná se tedy o dvě různé situace, a to nepříznivé povětrnostní vlivy a živelní událost.
Zaměstnanci za této situace nebo v důsledku této situace nemohou konat práci, nebo by mohlo dojít k ohrožení jejich zdraví či života (s ohledem na pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví vztahující se ke konkrétní práci). Příčina přerušení práce tu totiž není v pracovním procesu (organizace práce), ale v pracovním prostředí, které není schopen zaměstnavatel ovlivnit. Může jít o montéry, stavaře, silničáře a další profese. Kupříkladu není možná práce s jeřábem v otevřeném prostoru při silném větru či montáž plynovodu při výrazném poklesu teploty atd.
1. Nepříznivé povětrnostní vlivy
Zde jde o klasické projevy nepřízně počasí způsobené například prudkým větrem, deštěm, krupobitím, bouřkami, mrazem, nebo naopak extrémně vysokými teplotami.
2. Živelní událost
Pod tento pojem jsou podřazovány překážky v práci způsobené v důsledku zásahu vyšší moci, například požár, povodeň, zemětřesení, větrné pohromy typu vichřice, hurikány, tornáda, ale i další přírodní živly se zničujícími důsledky.
Pokud tedy dojde k přerušení práce z výše uvedených důvodů, může zaměstnavatel zaměstnance převést na jiný druh práce. Zaměstnanec nemusí v případě nepříznivých povětrnostních vlivů s převodem na jinou práci souhlasit a často to ani není z provozních důvodů možné. Naopak v případě živelní události se souhlas zaměstnance s převedením na jinou práci nevyžaduje. Zaměstnanec může být na nezbytně nutnou dobu převeden na jiný než sjednaný druh práce (např. odklízecí práce, přeprava materiálu apod.).
Jestliže nedojde k převodu zaměstnance na jinou práci, poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku (respektive zaměstnavatel může v souladu se zákoníkem práce poskytnout náhradu mzdy vyšší).
Výkon práce pro účely řádné dovolené
V souladu s ustanovením § 348 zákoníku práce se za výkon práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy.
Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů tedy nebude pro účely řádné dovolené výkonem práce. Zaměstnavatel by se ale mohl ujednáním v kolektivní smlouvě či interním předpisem odchýlit ve prospěch zaměstnance a tuto překážku v práci pro účely řádné dovolené posoudit jako výkon práce.
Je koronavirus živelní událostí?
Zejména počátkem loňského roku se rozpoutala diskuze, zda je možné šíření nemoci COVID-19 považovat za živelnou událost. Podle stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí z března 2020, dojde-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu ve vazbě na usnesení vlády o přijetí krizového opatření, v důsledku čehož zaměstnavatel zaměstnanci nebude přidělovat práci, nejedná se o živelní událost, ale o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele. Podle jiných odborníků má nastalá situace všechny znaky celosvětové ‚nezadržitelné virové záplavy‘. Tedy projev přírody, který má do značné míry zničující účinky, tudíž by bylo možné zařadit tuto pandemii mezi ‚živelní události‘ ve smyslu zákoníku práce.
Správné posouzení této překážky v práci má výrazný dopad na zaměstnance i na zaměstnavatele. Při tzv. jiných překážkách na straně zaměstnavatele má totiž zaměstnanec nárok na 100 % svého průměrného výdělku, zatímco při živelní události pouze na 60 %. Situaci nakonec vyřešil Cílený program na podporu zaměstnavatelů Antivirus, kdy byly náklady na náhrady mezd zaměstnavatelům dle jednotlivých režimů částečně nebo plně kompenzovány.
Kompenzace z programu Tornádo
Obdobně se podařilo vyřešit i kompenzaci pro zaměstnavatele postižené tornádem. Zde samozřejmě nešlo o pochybnosti, pod jaký typ překážky v práci tornádo podřadit. Bylo však třeba vyřešit kompenzaci pro zaměstnavatele. Od 1. července 2021 je sice součástí zákona o zaměstnanosti příspěvek v době částečné práce (tzv. kurzarbeit), který může být aktivován právě v takových situacích. Avšak k ničivému tornádu došlo před jeho účinností (již 24. června 2021). Zaměstnavatelé by tak přišli o týden kompenzace nákladů na mzdy. Proto muselo ministerstvo práce a sociálních věci připravit speciální regionální program s názvem Tornádo.
Princip je obdobný jako u Antiviru. Kompenzovány jsou mzdové náklady za období od 25. června do 31. července 2021. Neposkytuje se, pokud jsou tyto náklady kryty jinými veřejnými zdroji (dotace apod.) a v případě dluhu zaměstnavatele na pojistném či daních. Příspěvek se poskytuje ve dvou režimech, podle toho, zda byl nebo nebyl zaměstnanec převeden na jinou práci. Je zde i režim třetí, a to pro zaměstnance z postižené oblasti, který nemohl pracovat proto, že odstraňoval škody na majetku vlastním či poskytoval osobní pomoc.
Dotčení zaměstnavatelé mohou až do konce srpna podávat žádosti. Po uzavření dohody s úřadem práce podávají obdobně jako u Antiviru vyúčtování. Výhodou je, že jednotlivé režimy Tornáda lze kombinovat a příspěvek neovlivní ani případnou kompenzaci z programu Antivirus.
ČLÁNKY DO MAILU