Kdy letos podat přiznání a přehledy OSVČ? Sestavili jsme kalendář pro rok 2022

Paušální daní se lze vyhnout papírování i ušetřit

Ještě necelý týden mají některé OSVČ na to, aby byl tento kalendář termínů posledním. Stačí se přihlásit k paušální dani a zbavit se jednou měsíční platbou dvou až tří různých záloh a také povinnosti podávat přiznání a přehledy. Paušální daň se skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. V roce 2022 tak paušální daň činí 5994 Kč měsíčně (3267 Kč sociální pojištění, 2627 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).

Vzhledem k tomu, že v paušálním režimu, pokud splňujete podmínky, platíte stejnou částku bez ohledu na reálné příjmy (pokud jsou do 1 milionu korun), lze na paušální dani vydělat i finančně. Jak spočítal server Podnikatel.cz, paušální daň se výrazně vyplatí především OSVČ se 40% paušálem, které nevyužívají žádné slevy či zvýhodnění na dani a mají vysoké příjmy. Naopak OSVČ s 80% vždy na paušálním odvodu přímo prodělají (samozřejmě ale mohou ušetřit díky úspoře administrativních nákladů). U 60% paušálu pak záleží na výši příjmů a slevách a zvýhodněních, která poplatník uplatňuje. Záleží pak i na tom, zda může třeba daňové zvýhodnění místo OSVČ využít jeho/její manželka/manžel.

Psali jsme: OSVČ mohou paušální daní ušetřit až 100 tisíc. Spočítali jsme, kdy se vyplatí

Kdo může vstoupit do paušálního režimu

Zároveň ovšem platí, že paušální daň nemůžou využít všechny OSVČ. K paušální dani se mohou přihlásit jen OSVČ, které mají příjmy do 1 milionu korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.

Jak paušál získat

Pro vstup do paušálního režimu stačí finančnímu úřadu podat oznámení. Oznámení o vstupu do paušálního režimu musíte podat do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň uplatňovat. Pro rok 2022 je tedy nutné podat oznámení do 10. ledna 2022. Samotná paušální daň je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Pozor rovněž na to, že když se nyní přihlásíte do paušálního režimu, stále musíte podat přiznání a přehledy za rok 2021.

Ptejte se odborníka v poradně pro Paušální daň 2022

Mgr. Ing. Tomáš Weiss

odbor vnějších vztahů a komunikace MFČR

Mgr. Ing. Tomáš Weiss z Ministerstva financí ČR zodpovídá všechny otázky, které se týkají nové paušální daně pro OSVČ.

Položit dotaz

Elektronicky lze přiznání podat až v květnu

Základní lhůta pro podání daňového přiznání zůstává řadu let stejná, tedy do pátku 1. dubna, přesto lze od loňska podat v některých případech přiznání až 2. května. Platí totiž, že podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů prodlouženou o 1 měsíc. Přiznání tedy mohou podat 2. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 2. května).

Zároveň se zjednodušilo podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Do konce roku 2019 bylo nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To již není nutné a stačí, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty a s přiznáním teprve plnou moc doručí.

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta počítá od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

Kdo by pak podal přiznání třeba až v srpnu, výše sankce by závisela na tom, zda přiznání podal elektronicky či jej za něj podal poradce. Pokud by dotyčný podal přiznání v srpnu v papírové podobě, sankce by se počítala od dubna. Pokud by jej podal elektronicky, penále by naběhlo od května, a pokud by jej za něj podal poradce, pokuta by se počítala až od července.

Kdo musí podat přiznání povinně elektronicky

Někteří podnikatelé mají za povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře. Konkrétně se to týká osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku na základě zákona, typicky firem nebo vybraných profesí. Za nedodržení elektronické formy podání pak následuje pokuta 1000 Kč.

Jaké jsou pokuty za pozdní podání

U podání daňového přiznání stále platí liberační lhůta 5 pracovních dnů, o kterou se lze beztrestně opozdit. Pokud navíc penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí.

U pozdního doplacení daně se sice dřívější lhůta čtyř pracovních dnů zkrátila na 3 kalendářní dny, ale stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.

Úrok z prodlení, který se platí při opožděném doplacení daně, se odvíjí od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku, která je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, +  8 procentních bodů. Aktuálně tedy 11,75 %.

Jaké jsou lhůty pro zdravotní a sociální pojištění

Oba přehledy, jak pro zdravotní pojišťovnu, tak pro ČSSZ, je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce, která podá přiznání v původním termínu do začátku dubna, musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu, tedy v pondělí 2. května. Pokud ale OSVČ využije možnosti podat přiznání později, prodlužuje se jí i lhůta pro podání přehledů o měsíc. Přehledy v takovém případě musí podnikatel podat do středy 1. června.

Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musí být uhrazeny do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. Jestliže podá OSVČ přehled v poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíší a podá přehled například už 3. února, musí pojistné uhradit do 11. února.

Jaké jsou sankce při zpoždění

Za den platby se považuje i u pojistného den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtu. Kdo zaplatí pozdě, může obdržet penále. Výše sankce činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá. Penále nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka za jeden kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 100 korun.