Kdy přestává za studenta platit zdravotní pojištění stát? Momentů je několik

Základní věkový limit, do kterého platí stát zdravotní pojistné za studenta jako za nezaopatřeného dítě, je 26 let. Od roku 2018 však existuje výjimka. 

Student, který dovrší věku 26 let, si musí platit zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, pokud není současně zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou (a nepatří mezi státní pojištěnce z jiného důvodu, třeba jako poživatel invalidního důchodu). 

Výjimka pro starší 26 let: Koho se týká?

Od 1. ledna 2018 však došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny státních pojištěnců o osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zároveň zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými. 

Čtěte také: Přivydělat si mohou i nezaměstnaní, má to ale svá přísná pravidla

Zařazení do této kategorie se nevylučuje s prací na tzv. podlimitní dohody (DPP s příjmem do 10 000 Kč a DPČ s příjmem nižším než 3000 Kč), kdy se dotyčný nestává zaměstnancem. U podmínky, že doktorand nesmí být ani OSVČ, je třeba si dát např. pozor na autorské honoráře – pokud příjem z autorských honorářů převýší za kalendářní měsíc 10 000 Kč, považuje se pojištěnec za OSVČ, vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. 

Kdy stát pojistné za studenta nehradí?

U studentů středních a vysokých škol platí stát pojistné také v době prázdnin mezi jednotlivými ročníky, včetně doby „mezi školami“, pokud tím dítě bezprostředně pokračuje ve studiu (od skončení studia na SŠ do dne, kdy se stane studentem jiné střední nebo vysoké školy, od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se stane studentem téže nebo jiné vysoké školy). 

Psali jsme: Musel opustit střední školu, od září nastupuje na učňák. Kdo uhradí pojistné?

Další podmínkou pro platbu pojistného za středoškolského studenta je, že střední škola (gymnázium, střední odborná škola, vyšší odborná škola, konzervatoř, střední odborné učiliště) figuruje v rejstříku škol a školských zařízení. Pokud by v něm zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát pojistné neplatí, dodává Tichý. 

Čtěte také: Student střední školy si zřídil živnosťák. Má nějaké povinnosti vůči pojišťovně?

Stát přestává hradit pojistné také za studenta dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studium na SŠ, který je současně výdělečně činný nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. 

U vysokoškolského studia taková podmínka neplatí; zde nerozhoduje forma studia, neboť zákon o vysokých školách umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), není ani podstatné, jestli studuje na vysoké škole univerzitní nebo neuniverzitní, veřejné, soukromé nebo státní.

Stát také přestává platit pojistné při přerušení studia na středních a vysokých školách. V té době nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání, což zákon vyžaduje pro uznání dítěte za nezaopatřené. Výjimkou je případ, kdy k přerušení studia dojde z důvodu nemoci nebo pro úraz. Pojišťovně je však třeba předložit potvrzení ošetřujícího lékaře, že dotyčný v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat, uzavírá Tichý. 

Psali jsme: Provozuje e-shop prostřednictvím Facebooku. Kdy musí řešit pojistné?