Kdy se přestupek u #EET stává promlčeným?

Jak upozorňují odborníci, promlčecí doba se odvíjí od toho, o jaký přestupek se jedná. Jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu s horní hranicí sazby alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí lhůta 3 rok. Pokud je horní hranice sazby nižší, promlčí se přestupek již za rok.

Jaké sankce u EET hrozí?

Podle zákona o evidenci tržeb se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že jako osoba, která eviduje tržby, poruší povinnost

• zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně,
• vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne,
• umístit informační oznámení, nebo
• zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Za první dva přestupky (tedy nezaevidování tržby a nevystavení účtenky) mohou podnikatelé dostat pokutu až 500 tisíc korun, za druhé dva pak 50 tisíc Kč. Kdo závažným způsobem ztíží nebo zmaří evidenci, může dostat rovněž pokutu půl milionu korun.

Tisíce případů se teprve řeší ve správním řízení

Celkem od startu EET do 13. srpna 2019 proběhlo 209 267 kontrol, přičemž 53 550 z nich bylo se zjištěním nějakého porušení zákona. Pokut však bylo zatím uděleno „jen“ 18 028. Jak ovšem upozorňuje finanční správa, ne všechny případy, kdy bylo zjištěno porušení povinností, jsou řešeny uložením pokuty či napomenutím.

Jedná se o situace, kdy vzhledem k okolnostem daného případu bylo porušení vyhodnoceno jako bagatelní. Často se jedná o případy, kdy kontroloři upozorňují poplatníky, že došlo k porušení povinnosti např. vlivem drobné chyby v nastavení pokladního zařízení a snaží se být v případě potřeby nápomocni při řešení tohoto problému, komentovala Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Nicméně platí, že zhruba 3600 případů se aktuálně nachází ve správním řízení o sankci. Délka trvání správního řízení je individuální a záleží na konkrétních okolnostech daného případu. Jak však ukazuje příklad kavárny Paralelní Polis, řízení může trvat i řadu měsíců. Odborníci přitom upozorňují, že by podnikatelé neměli zapomínat na to, že pokud úřady správní řízení včas nevyřídí, může být jejich přestupek promlčen. Podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich totiž zaniká odpovědnost za přestupek mimo jiné i uplynutím promlčecí doby.

Kdy se přestupky promlčí?

Promlčecí doba činí 1 rok, pokud maximální hranice sazby přestupku nedosahuje 100 tisíc Kč. Jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu s horní hranicí sazby alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí lhůta 3 roky. Takže u neodeslání tržby nebo nevystavení účtenky je lhůta tři roky, u dvou zbývajících přestupků (neumístění informačního oznámení nebo neopatrné zacházení s certifikátem) je lhůta rok, doplnil serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR.

Lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku, u trvajícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu. Nicméně bylo-li zahájeno řízení o přestupku, promlčecí doba se přerušuje a přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. Zákon zároveň stanoví hranici zániku odpovědnosti za přestupek, a to v případě závažnějších přestupků v délce 5 let od jejich spáchání, po jejímž uplynutí zanikne odpovědnost za přestupek i tehdy, byla-li promlčecí doba přerušena, upřesnila Barbora Skolková, právnička advokátní kanceláře Taylor Wessing Česká republika.

Jak je to s přestupky před zásahem Ústavního soudu?

Pokud jde o starší prohřešky, neměli by podnikatelé rovněž zapomínat na to, že do znění zákona zasáhl Ústavní soud. Ten totiž s účinností od konce února 2018 zrušil povinnost evidovat bezhotovostní platby a jejich neevidování tak už není přestupkem. A i v případě zrušeného ustanovení zákona o evidenci tržeb platí zásada, že odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, s výjimkou situací, kdy nová úprava je pro pachatele přestupku příznivější.

Pokud tedy sice s podnikatelem bylo zahájeno řízení pro porušení zrušené části zákona o EET (například kvůli tomu, že nezaevidoval platbu kartou) před vydáním plenárního rozhodnutí Ústavního soudu, nicméně řízení nebylo do té doby pravomocně skončeno, podnikatel neměl dostat žádnou pokutu. Stav v době rozhodnutí je totiž pro něj příznivější, protože tato povinnost již dle práva fakticky neexistuje. Pokud by orgány finanční správy nedospěly ke stejnému závěru, rozhodně bych doporučil bránit se cestou správního soudnictví, uvedl serveru Podnikatel.cz právník Jakub Klein z AK eLegal.

Pokud ve věci nebylo správním orgánem pravomocně rozhodnuto dokonce dodnes, beztrestnost by se měla promítnout do dosud probíhajícího řízení. Správní orgán by měl v probíhajícím řízení porovnat původní a novou právní úpravu a dojít k závěru, že nová úprava je pro pachatele příznivější. Takové posouzení by měl orgán provést z úřední povinnosti a řízení tak z důvodů beztrestnosti uvedeného jednání zastavit, vysvětlila právnička Barbora Skolková.

Smůlu mají naopak ti, u kterých finanční úřad stihl pokutu udělit a oni ji zaplatili, přestože by se od března 2018 už nejednalo o přestupek. Daňový řád sice umožňuje obnovu řízení, nicméně ta dopadá spíše na nové důkazy ve věci apod. Finanční úřad totiž v takovém případě postupoval plně v souladu s platnými a účinnými právními předpisy (včetně judikatury) a podnikatel měl možnost se proti takovému rozhodnutí bránit, ať už prostřednictvím správních soudů nebo i případně u uvedeného Ústavního soudu. Pokud tak neučinil, bylo to jeho svobodné rozhodnutí. Dodatečné napadení takového rozhodnutí by bylo, dle mého, bezúspěšné, uzavřel Jakub Klein.