Rekordní jsou i počty OSVČ vedlejších, kterých v Česku působí necelých 455 tisíc, což je o 150 tisíc více než před 13 lety. Za nárůstem nicméně opět stojí hlavně OSVČ hlavní, jejichž množství se meziročně zvýšilo více než u OSVČ vedlejších. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení, které zpracoval server Podnikatel.cz.
Co se dozvíte v článku
Počet OSVČ opět rekordní
Jak ukazují data České správy sociálního zabezpečení, ke konci září letošního roku v Česku působilo nejvíce OSVČ v historii. Rekord byl tak překonán již poněkolikáté v řadě. Konkrétně se jednalo o 1 109 385 podnikatelů. Meziročně jde o nárůst o 29 tisíc OSVČ.
Pokračuje tak trend, který trvá už několik let. Předloni došlo k jednomu posunu oproti předchozím rokům. Zatímco dříve stály za meziročním nárůstem především OSVČ vedlejší, v posledních letech zaznamenaly vyšší nárůst OSVČ hlavní.
OSVČ hlavních | OSVČ vedlejších | Celkem | |
---|---|---|---|
K 30. 9. 2022 | 654 721 | 454 664 | 1 109 385 |
K 30. 9. 2021 | 635 956 | 444 438 | 1 080 394 |
K 30. 9. 2020 | 617 628 | 441 951 | 1 059 579 |
K 30. 9. 2019 | 603 739 | 431 462 | 1 036 201 |
K 30. 9. 2018 | 596 003 | 419 968 | 1 015 971 |
K 30. 9. 2017 | 590 090 | 409 012 | 999 102 |
K 30. 9. 2016 | 590 532 | 405 734 | 996 266 |
K 30. 9. 2015 | 593 751 | 397 695 | 991 446 |
K 30 .9. 2014 | 600 905 | 387 130 | 988 035 |
K 30. 9. 2013 | 623 961 | 374 320 | 998 281 |
K 30. 9. 2012 | 648 797 | 365 628 | 1 014 425 |
K 30. 9. 2011 | 667 395 | 347 543 | 1 014 938 |
K 30 .9. 2010 | 656 224 | 334 382 | 990 605 |
K 30 .9. 2009 | 663 119 | 302 465 | 965 584 |
Zdroj: ČSSZ
Počet OSVČ vedlejších se zvýšil na dosavadní maximum 454 664, což je meziroční nárůst o 10 tisíc. OSVČ hlavních přitom nyní podniká o 19 tisíc více než před rokem. ČSSZ jich ke konci letošního června eviduje 655 tisíc, což je největší počet od roku 2011.
Jak ovšem ukazují dlouhodobé statistiky, v letech 2009 až 2019 byly tahouny růstu OSVČ vedlejší. Zatímco množství OSVČ hlavních klesalo až do roku 2017, počet lidí, kteří si vydělávají na vedlejšák, kontinuálně roste už od roku 2009.
Kdo je OSVČ vedlejší
Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání.
- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
- byla nezaopatřeným dítětem.
Rekord zřejmě chvilku vydrží
Jak ukazují dlouhodobá data, dá se očekávat, že aktuální rekord minimálně nějaký ten měsíc vydrží. Během roku totiž počty OSVČ prochází sezónními výkyvy. Na konci roku je vždy počet OSVČ hlavních nižší v porovnání s letními měsíci v roce. To je způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce a právě ke konci září bývají tradičně nejvyšší v roce.
Nestojí za nárůstem švarcsystém?
Server Podnikatel.cz nicméně opakovaně upozorňuje, že zůstává otázkou, zda (a v jaké míře) za nárůstem nestojí i tzv. švarcsystém, jelikož tlak na jeho využití v koronakrizi zesílil. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.
Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to má někdy podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona, často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nicméně teze o rozšíření švarcsystému odmítá. Drobné podnikání je v poslední době atraktivní především díky tomu, že došlo ke zjednodušení procesu vstupu jednotlivých subjektů do podnikání online formou. Kromě uvedeného pak může mít na početní nárůst podnikajících subjektů vliv také imigrační vlna občanů Ukrajiny a fakt, že máme poměrně příznivě nastavená pravidla,
domnívá se Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO.
Změny paušální daně mohou švarcsystém umocnit
Využití švarcsystému ovšem mohou podle některých ekonomů nahrát chystané změny u paušální daně. Tu by totiž od příštího roku měly mít možnost využít OSVČ s příjmy do 2 milionů korun. Vzhledem k tomu, že se po zvýšení limitu bude paušální daň vztahovat na OSVČ s velmi širokým rozpětím příjmů, nebude již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale zavedou se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.
Že můžou změny u paušální daně nahrát švarcsystému, jsou přesvědčeny i odbory. Předložený zákon dále prohloubí již dnes výrazné znevýhodnění zaměstnanců vůči OSVČ v daňové oblasti a nesporně podnítí část zaměstnanců k přechodu z pracovního poměru do systému nepravého podnikání (do tzv. švarcsystému). S jasnými ztrátami příjmů veřejných rozpočtů, vč. systému veřejného zdravotního pojištění,
uvedla v připomínkách k návrhu zákona Českomoravská konfederace odborových svazů.
Zákon nicméně prošel před několika dny druhým čtením, a pokud se nestane nic nepředpokládaného, bude ještě letos schválen. OSVČ by tak novinky u paušální daně mohly využít už v příštím roce.