Kdy se vám vyplatí podat daňové přiznání, i když to nemáte za povinnost?

Obecně se jedná o ty, kteří měli po část roku zdanitelné příjmy, nepožádali o roční zúčtování a nepracovali po celých 12 měsíců. Tito poplatníci totiž platili zálohy na daň, současně ale nevyčerpali celou základní slevu na poplatníka nebo další slevy na dani.

Přiznání by měli podat nezaměstnaní

Daňové přiznání se vyplatí podat těm, kteří byli část roku 2018 zaměstnaní a část roku strávili na pracovním úřadě. Tito poplatníci totiž zpravidla nevyčerpali celou základní slevu na dani (24 840 za rok) a na zálohách na daň tak zaplatili více, než museli. Pokud podají přiznání, získají slevu na dani v plné výši. K daňovému přiznání je ovšem třeba přiložit tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Příklad

Pan Novák byl zaměstnaný do konce září 2018. Zbylé 3 měsíce strávil na úřadu práce. Za 9 měsíců dostával v zaměstnání superhrubou mzdu ve výši 43 600 korun měsíčně. Na potvrzení o zdanitelných příjmech má tak uveden základ daně ve výši 392 400 korun. Na zálohách na dani pan Novák zaplatil 40 230 korun. 

Ze základu daně 392 400 korun činí daň 58 860 korun. Vzhledem ke slevě 24 840 korun dělá výsledná daňová povinnost 34 020 korun. Na zálohách ale už pan Blažek uhradil 40 230 korun. Jestliže podá přiznání, finanční úřad mu vrátí rozdíl, tedy 6210 korun. 

Přiznání se vyplatí i dalším skupinám

Podobně jako pro nezaměstnané se přiznání vyplatí podat i dalším skupinám. Jde například o studenty, kteří si vydělávali peníze na brigádách, nepožádali o roční zúčtování a zároveň se jednalo o nepřekrývající se brigády a studenti museli u zaměstnavatelů podepsat tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. V případě podání přiznání pak mohou kromě základní slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta ve výši 4020 korun. Pozor však na to, zda byl poplatník v daném případě studentem celý rok. Pokud pouze část roku, sleva se uplatní v poměrné výši.

Další skupinou, které se vyplatí podat přiznání, jsou poplatníci, kteří byli po část roku v pracovní neschopnosti. Díky přiznání mohou získat nevyčerpanou slevu zpět. To stejné platí pro maminky, které předtím, než odešly na mateřskou dovolenou, ještě část roku pracovaly. Pokud například maminka odešla na mateřskou dovolenou v červnu, neuplatnila za období červenec až prosinec slevu na poplatníka a může ji díky přiznání zpětně získat. Zároveň se stává, že poté, co se maminka vrací z mateřské dovolené, zaměstnavatel pro ni nemá práci a domluví se na ukončení pracovního poměru a odstupném. Rovněž i tehdy se vyplatí přiznání podat, protože z odstupného se platí daň.

Už nějaký ten pátek jde rovněž podat přiznání i v případě příjmů zdaněných srážkovou daní. Jedná se o odměny z dohod o provedení práce s měsíční úhrnnou odměnou do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele (při neučiněném prohlášení k dani), případně od roku 2018 ostatní příjmy s úhrnnou odměnou do 2500 Kč. Tato výhoda se však netýká autorských honorářů, byť v úhrnné hodnotě do 10 000 Kč měsíčně. Do daňového přiznání je zahrnout nelze, srážková daň je v těchto případech konečná. Poplatník ovšem musí do svého daňového přiznání zahrnout všechny své příjmy zdaněné srážkovou daní, které měl v uplynulém období. Tedy buď všechny, nebo žádné.

Kdy se přiznání naopak nevyplatí

Jak ovšem upozorňuje Dagmar Kučerová v článku Výhody i nevýhody podání daňového přiznání zaměstnancem, může nastat i situace, kdy se podání daňového přiznání nevyplatí. Jde třeba o zaměstnankyni, která v měsíci říjnu nastoupila po rodičovské dovolené u svého zaměstnavatele. Zde využila nárok na daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti. V měsících říjnu a prosinci jí byla vyplacena záloha na daňový bonus, jelikož podmínka měsíčního příjmu alespoň ve výši poloviny minimální mzdy byla splněna.

Protože si v průběhu roku přivydělala u jiného zaměstnavatele v rámci dohody o provedení práce a byla jí tímto zaměstnavatelem sražena 15% srážková daň, rozhodla se podat daňové přiznání a tento příjem si zde zahrnout. Ovšem její celkové příjmy od obou zaměstnavatelů nedosahují alespoň šestinásobku aktuální minimální mzdy pro nárok na roční daňový bonus (v roce 2018 se jednalo o částku 73 200 Kč). V daňovém přiznání vyjde nedoplatek na dani z části zaměstnavatelem vyplaceného daňového bonusu.

U daňového přiznání musí být pro nárok na daňový bonus splněn roční limit, na rozdíl od zaměstnavatele, kde se podmínka posuzuje měsíčně. Při ročním zúčtování by zaměstnankyně nic nevracela. Naopak, pokud by její příjmy u zaměstnavatele byly nižší než uvedených 73 200 Kč, avšak zápočtem odměny z dohody o provedení práce by tohoto limitu dosáhla, bylo by podání daňového přiznání z důvodu získání ročního daňového bonusu na obě děti mimořádně výhodné.