Ústavní soud dal za pravdu ženě, která se soudila s Ochrannou asociací zvukařů kvůli umístění rádia v prodejně jízdních kol. Podnikatelka argumentovala tím, že rádio měla v prodejně její zaměstnankyně puštěné jen pro svoji potřebu. A s tímto tvrzení obstála. Informoval o tom server Novinky.cz.
Měli byste vědět: Český rozhlas chce zpřísnit zákon pro výběr koncesionářských poplatků
Ilustrační obrázek.
Podle podnikatelky lidé do prodejny kol nechodí proto, aby tam poslouchali hudbu. Zdůraznila, že z provozu zařízení nedosahovala jakéhokoliv přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a souvislost s podnikáním. To vzal ale v potaz až Ústavní soud. Tato problematika je judikována i evropským soudním dvorem. Že si prodavačka pouští pro sebe rádio, není šířením díla. Zákazníci tam přece nechodí proto, aby poslouchali hudbu z rozhlasu, ale chodí tam nakupovat, tu kulisu ani mnohdy neslyší. Evropský soudní dvůr rozhodoval na příkladu italského zubaře, který měl v ordinaci puštěné rádio, ochranný svaz po něm chtěl také platit, ale k zubaři se přece nechodí poslouchat hudba,
prohlásil soudce zpravodaj Stanislav Balík.
Čtěte také: Pokud v provozovně hrají rádia typu Jamendo, OSA platit nemusíte, tvrdí právníci
Na krajském soudě ale žena s tímto nepochodila. Podle něho měla platit za rozhlasovou produkci v provozovně, aniž by měla s asociací uzavřenou licenční smlouvu, a přitom hudbu veřejně produkovala. Případ se teď právě na krajskou úroveň vrací. Zajímavé je, že v něm jde o 2093 korun. Ústavní soud i proto soudu krajskému vyčetl, že v bagatelním sporu postupoval nepatřičně formalisticky.
ČLÁNKY DO MAILU