Nemálo zaměstnanců už se vzpamatovávalo z šoku poté, co zjistili, že jejich zaměstnavatel za ně neodvádí zdravotní pojištění. A to dokonce ve chvíli, kdy jim třetinu částky pojistného strhává ze mzdy. Co v takových případech dělat? V první řadě zachovat chladnou hlavu. Zaměstnancova práva nejsou nijak dotčena, problém bude mít zaměstnavatel.
První důležitou povinností zaměstnavatele při náboru nového zaměstnance je přihlásit ho u zdravotní pojišťovny. Tím de facto oznamuje zdravotní pojišťovně zaměstnance, že za něho bude platit pojisté. K tomuto úkonu je zákonem vymezena osmidenní lhůta. Zaměstnavatel hradí 9 % zdravotního pojištění z vyměřovacího základu zaměstnanců a za zaměstnance odvádí další 4,5 %. Ta jsou stržena ze mzdy. U zaměstnanců, kteří nepatří do skupiny, za níž platí pojištění i stát, případně nemají stanoven vyměřovací základ, odvádí zdravotní pojištění vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. To neplatí v případech, kdy je odvod takzvaně z minima dosažen z jiné výdělečné činnosti. Minimálním vyměřovacím základem je dnes 8500 korun a každý měsíc tak musí být za zaměstnance zdravotní pojišťovně odvedeno nejméně 1148 korun.
Zaměstnanci si s neodvedeným zdravotním pojištěním ze strany zaměstnavatele nemusí nijak lámat hlavu. Mají nárok na zdravotní péči i benefity sé pojišťovny.
Jestliže zaměstnanec zjistí, že za něho zaměstnavatel toto pojistné neodvádí, měl by informovat svou zdravotní pojišťovnu. K takové situaci může dojít buď nedbalostí zaměstnavatele nebo při jeho finančních problémech. Pokud zdravotní pojišťovna zjistí, že pojistné skutečně není hrazeno, začne ho od zaměstnavatele vymáhat. Ten pak musí zaplatit nejen dlužnou částku, ale také penále. To je počítáno za každý kalendářní den, ve kterém nebylo pojistné hrazeno nebo bylo hrazeno v nižší než požadovatné výši, a činí 0,05 % z dlužné částky. Pokud je zjištěno, že zaměstnavatel zdravotní pojištění neodvádí záměrně a peníze na něj určené využívá k jiným účelům, může zdravotní pojišťovna předat případ orgánům činným v trestním řízení. Za porušení § 147 trestního zákona, tedy zda zaměstnavatel neodvedl pojistné na zdravotní pojištění, hrozí trestní postih v podobě pokuty nebo až půlročního odnětí svobody.
Zaměstnanec může být po celou dobu v klidu. Jedná se čistě o porušení ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec za odvod zdravotního pojištění neodpovídá. Není proto nutné na případné pochybnosti o neplacení pojistného ani upozorňovat. Zdravotnická legislativa České republiky nijak nezohledňuje faktické placení nebo neplacení pojistného. Zaměstnanci, za které jejich zaměstnavatel neplatí řádně pojistné na zdravotní pojištění, proto nemohou v žádném případě mít problém, když by potřebovali zdravotní péči,
vysvětluje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jestliže zaměstnavatel neplní své závazky, není sám pojištěnec nijak sankcionován. Na tyto případy se nevztahuje ani požadavek bezdlužnosti klienta, žádajícího pojišťovnu o některý z benefitů.
Zaměstnanci by si pro jistotu měli schovat pracovní smlouvy a výplatní pásky. To pro případ, že by pojišťovna žádala jejich předložení jako důkaz o pracovním poměru. Závěrem doplňme, že za neodvedené pojistné ručí i případný právní nástupce zaměstnavatele.
Více o zdravotním pojištění čtěte v článku: Minimální odvod zdravotního pojištění se má brzy změnit
ČLÁNKY DO MAILU