Kempy: Někdy zde bylo místo dětského křiku, smíchu a hlaholu lidí nezvyklé ticho

Sezóna byla úspěšná

V Campu Velkopařezitý Řasné hlavní letní sezónu (červenec a srpen) hodnotí jako úspěšnou. Chatky byly plně obsazeny, se stany a karavany to bylo o maličko slabší než v dřívějších letech, ale na tom mají asi podíl uzavírky příjezdových komunikací k Řásné. I přesto si k nám spousta nových hostů cestu našla, dodává jednatel společnosti Eduard Jakwerth. V Kempu Merkur Pasohlávky konstatují, že sezóna 2021 proběhla dle očekávání a návštěvnost byla mírně nižší oproti loňskému roku a zasáhl je z velké míry lockdown. Bohužel jsme přišli o dvě stěžejní akce. Jednou z nich bylo zahájení sezóny, které je vždy plánováno na začátek května, a pak Festival Radosti a Života pod Pálavou, který pořádáme začátkem června, doplňuje Lenka Andrlíková.

V porovnání s rokem 2020 i 2019 došlo ke zvýšenému zájmu o náš kemp zejména u hostů ve stanech a karavanech, obytných autech, uvádí Josef Pražan, majitel a jednatel Eurocampingu Bojkovice. Naopak na Koupališti a kempu Pecka podle Jiřího Šaclera zaznamenali pokles stanařů a lidí s obytnými vozy a lůžka zde byla plně obsazená po celou sezónu. Letošní sezóna byla v porovnání s minulým rokem velmi špatná, hodnotí Miluše Hartmanová z Kempu a koupaliště Jetřichovice.

Zahraniční hosty nahradili tuzemští

Lenka Andrlíková říká, že vzhledem k podmínkám, které kemp musel dodržovat, jsou s návštěvností vcelku spokojeni a procentuálně přišli o zahraniční turisty, ale nahradili je turisté tuzemští. Také v Eurocampingu Bojkovice byli zahraniční hosté nahrazeni domácími a tím pádem jim nechyběli. V loňském roce sice chyběla německá a holandská klientela, ale tím, že se Češi báli a asi ani moc nemohli do zahraničí, cestovali po Čechách a bylo to znát. Letos bylo na prvním místě bohužel Chorvatsko, podotýká Miluše Hartmanová. Kdyby na Koupališti a kempu Pecka návštěvnost srovnali s předchozími lety, jednalo se o průměrný rok s tím, že pokles zahraničních hostů zde nezaznamenali. Přestože největší podíl našich klientů jsou občané ze všech koutů České republiky, zaznamenali jsme oproti rokům před covidem minimální návštěvnost zahraničních hostů. Ty bychom dokázali spočítat doslova na prstech jedné ruky, shrnuje Eduard Jakwerth.

Ztráty se těžko nahrazují

Jak uvádí Jiří Šacler, pozdní otevření pocítili a přišli o celý měsíc květen, a to jak o víkendové pobyty, tak školní výlety přes týden. Eduard Jakwerth zdůrazňuje, že pro všechny, kdo podnikají v ubytovacích a stravovacích službách, znamená každé nucené uzavření ztrátu, kterou už nemůžete nijak nahradit. Jejich kemp je v provozu celoročně, ale kvůli vládním restrikcím museli zrušit veškeré nasmlouvané akce a pobyty až do května. Tím ale naše ztráty neskončily, protože v souvislosti s covidem školy zrušily většinu škol v přírodě, adaptačních kurzů a školních výletů, což byly hlavně pobyty v květnu, červnu, září a říjnu, dodává.

Sezóna byla opět kratší, chyběly jarní svátky, německé svátky a velkou roli hrálo také počasí, popisuje Miluše Hartmanová. V Pasohlávkách místo 11. dubna mohli brány kempu otevřít až 24. května, a to za velmi přísných podmínek a s kapacitním omezením. Což se pochopitelně odráží i ve výsledných číslech. Největší obsazenost byla v prázdninových měsících, ale to se děje každým rokem, upřesňuje Lenka Andrlíková. Pozdější otevření jsme postupně dohnali, nejvyšší návštěvnost byla v červenci, doplňuje Josef Pražan. 

Podívejte se do kempů:

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Někdy to s lidmi bylo náročné

V Kempu Merkur Pasohlávky se všichni jejich hosté podřídili podmínkám, které stanovila vláda, a těm, kteří vládní nařízení nemohli nebo z nějakého důvodu nechtěli akceptovat, nebyl vstup do kempu umožněn. Pochopitelně to s sebou neslo velký psychický nápor. A nejen na hosty kempu, ale i na zaměstnance kempu, především na recepční a vrátné, kteří museli co nejslušnějším způsobem odvracet ataky nespokojených lidí jak osobně, tak po telefonické nebo e-mailové komunikaci, dodává Lenka Andrlíková. Zatímco v kempu Pecka změnu chování lidí nezaznamenali, lidé byli ohleduplní, řídili se pravidly a dodržovali veškerá opatření a v Bojkovicích byli všichni vděčni za to, že můžou bez omezení užívat svou dovolenou, v Jetřichovicích byli hosté zejména v kiosku často nervózní, na obsluhu velmi nepříjemní a stěžovali si téměř na vše.

Podle Eduarda Jakwertha si bohužel nešlo nevšimnout toho, jak se na některých lidech podepsala všudypřítomná masáž strachu. V kempu bylo někdy místo dětského křiku, smíchu a hlaholu lidí nezvyklé ticho a někteří lidé chodili s nasazenou rouškou i ve volné přírodě. Jejich strach po těch všech zprávách je podle něj pochopitelný, ale naštěstí bylo hodně těch, co si nenechali vzít radost ze života, byli rádi, že se zde setkali se svými přáteli, poseděli u ohně nebo v hospůdce, večer si zazpívali a zahráli na kytaru a jejich lidskost byla tím, co vracelo život do normálu.

Pravidla dávala zabrat

V Eurocampingu Bojkovice věnovali vyšší pozornost prokazování nařízených hygienických opatření a v kempu Pecka se snažili posunout kvality služeb o laťku výše a zaměřili se na celkovou čistotu celého areálu a dále pak na prozákaznický přístup. Tedy snažili jsme se vyhovět i těm nejmenším přáním našich hostů, což se dle zpětné vazby zadařilo, upřesnil Jiří Šacler. Lenka Andrlíková popisuje, že z hlediska vládních nařízení to pro ně byla velká zátěž i po organizační stránce. Snažili jsme se zajistit co nejbezpečnější prostředí, abychom udrželi provoz kempu v chodu. To bylo mnohdy velmi složité. Pravidla se měnila i několikrát týdně. Antigenní testy prováděné jako samotesty přímo v prostorách recepce, dokládání Teček a potvrzení, to vše působilo provozní změny, doplňuje.

Také pro Camp Velkopařezitý bylo nejtěžší sledovat všechna opatření, která se měnila jak aprílové počasí a často nedávala smysl. Všemu podle Eduarda Jakwertha vládl zmatek a nejistota a nebyl žádný ukazatel, podle kterého by se dalo předvídat, že se mají připravit na otevření nebo bude i nadále zavřeno. Hosté se jich dotazovali, zda mohou přijet další týden na pobyt, který mají zaplacený, a oni nevěděli, co jim odpovědět. V případě neuskutečněného pobytu všem hostům vraceli v plné výši uhrazené zálohy, ale spolu s tím museli hradit nutné výdaje spojené s provozem areálu, a to bez možnosti příjmů. Naštěstí toto období ustáli, ale ne všichni dopadli stejně. V době covidové jsme improvizovali a dělali všechno úplně jinak než obvykle. Našim přáním je, abychom se ve zdraví s našimi hosty v našem kempu setkávali, hosté se k nám vraceli, a pokud možno ani nezaznamenali, že jsme nějaké problémy museli řešit, uzavírá.