Tento článek je inspirován dílem anglického spisovatele Gilberta Keitha Chestertona. Ten už v roce 1905 vydal knihu povídek nazvanou Klub podivných živností, ve kterých jsou odhalovány záhadné živnosti členů výstředního klubu gentlemanů. Stát se jeho členem má jen jedinou podmínku, vykonávat co nejpodivnější zaměstnání.
Automat na červy
Nejen rybáři z Brna znají například automat na červy. Ten už před třemi lety začal provozovat majitel tamního rybářství U Sumce Pavel Švábenský. Jde o vůbec první místo v České republice, kde lze nonstop koupit čerstvou návnadu. Stačilo pořídit starší automat na cukrovinky, vhodně ho upravit a bylo hotovo. Protože rybaření je koníčkem především víkendovým, potřebovali si rybáři nakoupit čerstvou návnadu buď v pátek pozdě večer nebo během víkendu. A tento automat spojil příjemné s užitečným. Rybáři si pro žížaly, červy a další návnadu mohou přijít bez omezení, majitel obchodu si naopak díky automatu může dovolit si mít o víkendu zavřeno a přesto nepřicházet o zákazníky.
Klub podivných živností má dobrou základnu i v Česku.
Špatně si nevede ani preparátorská firma FRANC R&I.Tento ateliér nabízí zcela individuální služby lovcům počínaje organizací loveckých cest po celém světě a konče výrobou stylového loveckého nábytku včetně komplexního řešení loveckého interiéru. Hlavní náplní práce je ale samozřejmě několik druhů preparace trofejí i celých zvířat. Zájem o práci ateliéru v jihomoravských Šakvicích je podle majitele Radomíra France tak velký, že se zákazníci zapisují do pořadníku. Jde totiž o jednu z největších firem svého druhu nejen v České republice, ale i v evropském měřítku. A preparuje se úplně všechno, divoká zvěř z Evropy i Afriky a dalších kontinentů, například antilopy, zebry, nosorožci, krokodýli, ale také žirafy nebo sloni.
Mohlo by vás zajímat: Když povodeň přinese začínající firmě světový úspěch
Živit se dá i lží
Horkým kandidátem do pomyslného klubu je určitě Petr Macháček, zakladatel společnosti Valmont. Už její název dává tušit, že je inspirována literárním hrdinou románu Nebezpečné známosti, prostopášným vikomtem Valmontem. Jde totiž o agenturu, která poskytuje profesionální a diskrétní služby v oblasti krytí nevěry, zajištění alibi a dalších souvisejících služeb. Alibi na míru funguje dva roky a je jedinou službou svého druhu v Česku. V zahraničí jsou tyto služby zcela běžné. K poskytování této služby mě motivoval i fakt, že jsem si všimnul naprosto shodných scénářů u všech podobných agentur ve světě, a to v tom ohledu, že nemusely investovat téměř žádné prostředky do reklamy, jelikož se jedná o tak kontroverzní odvětví, že pozornost médií přitahuje samo. Jediné, nad čím jsem váhal, byla dle mého subjektivního názoru odlišnost mentality Čechů. Považuji nás za národ, který se snaží za každou cenu vše řešit svépomocí a za minimální prostředky, ať je výsledek jakýkoliv. Naštěstí jsem se mýlil a je vidět, že i náš národ už tento povahový rys oproti dobám před rokem 1989 zmírnil,
říká Petr Macháček.
Nejčastěji využívané služby jsou tvorba alibi za účelem utajení milostných avantýr zadaných lidí, druhou nejčastější službou je rozvraceč, jehož cílem je rozbití nežádoucího vztahu z pohledu objednatele. Vědí ale klienti, co očekávat? Po dvou letech fungování už k omylům podle Petra Macháčka téměř nedochází. Maximálně se stane, že agentura není ochotna službu realizovat z důvodů, že objednávka je založena na mstě a provedená služba by mohla dotyčné osobě zničit život, což není cíl nabízených služeb. Záleží na úhlu pohledu a nadhledu, s jakým bude kdo na službu Alibi na míru hledět. Dá se říci, že při každé realizaci dochází k vtipným situacím, ale zrovna tak se na ně lze dívat jako na citové tragedie.
Zájem o nás je veliký. Obecně jsou naši klienti běžná střední třída a zhruba pětinu tvoří lidé z vyšších kruhů,
komentuje Petr Macháček. Na otázku, jak si s touto neobvyklou živností dokážou poradit české úřady říká: S úřady jsme zatím nijak nepřišli do styku. Netuším, zda nás vůbec registrují, natož jestli nás někam škatulkují.
Vyzkoušejte sezení u sex kouče
Abych byla upřímná, ve skutečnosti mě motivovala vize být sex kouč, ne poskytování služeb. Díky odvážnému rozhodnutí jsem měla možnost studovat koučink jako jedna z mála s žačkou Miltona Erickssona, Marilyn Atkinson, která tady v Česku vedla osobně výcvik dvou malých skupinek studentů. Během tohoto intenzivního ročního výcviku jsem si v jednu chvíli uvědomila, že bych chtěla a možná dokázala díky svým osobním, životním i pracovním zkušenostem pomáhat lidem s rozvojem v oblasti sexuality. Pak už byl jen krůček k tomu, abych začala komunikovat s lidmi, kteří tuto profesi založili v USA a věnují se jí několik desetiletí,
vysvětluje na úvod svoji motivaci Julie Gaia Poupětová, certifikovaná sex koučka.
Jako sex koučka pracuje s klienty na bázi osobních sezení, kde si většinou s klienty na začátku povídá o tom, co si přejí ve svém životě změnit a co jim v tom brání, jaké mají intimní zkušenosti, ale třeba i o tom, jakým způsobem je baví se učit a přijímat nové informace. Na konci sezení vytváří akční plán s několika kroky, které si klienti sami vyberou a chtějí je uskutečnit. Kromě sex koučinku se Julie Gaia Poupětová věnuje také sexuální edukaci dospělých. V naší Sex Coaching and Education Academy máme systém vzdělávacích kurzů pro ženy, muže i páry. Klienti pak v praxi většinou kombinují individuální koučink se skupinovou výukou, a to ze zkušenosti funguje nejlépe,
doplňuje sex koučka. Její klientelu tvoří ze 40 % ženy, dalších necelých 40 % muži a zbytek jsou páry, se kterými pracuje trochu více do hloubky. Jsou to hlavně lidé, kteří se chtějí rozvíjet nebo řešit něco, co je v jejich sexualitě omezuje, prostřednictvím zkoumání a objevování dalších možností.
Po zhruba sedmi letech praxe už sex koučka většinou mívá klienty, kteří vědí, proč se na ni obrátili a co od ní žádají. Pokud jejich záležitosti spadají do kompetence jiných odborníků, lékařů, terapeutů a podobně, pak jim ještě před sezením doporučí někoho jiného. Na začátku, kdy veřejnost nevěděla o mé profesi takřka nic, se občas stávalo, že si lidé mou práci pletli s erotickými službami. Ale to už se mi dlouho nestalo. Nicméně občas si lidé dávají sezení u sex kouče jako dárek a pak to bývá trochu humorné. Stane se třeba že přijde pár, kde mluví žena a zajímá se o to, co vlastně klientům nabízím a muž zatvrzele prohlašuje, že nemá s ničím problém. Po půlhodině povídání, kdy partnerům vysvětlím mimo jiné, že ve své praxi občas pracuji i se sexuálními traumaty či tělesnými bloky na hluboké úrovni a že se opravdu jedná o seriózní profesi s patřičným vzděláním, muž najednou prohlásí: Aha, já myslel, že se jenom díváte na lidi, jak spolu mají sex. Já nevěděl, že děláte něco pořádného,
popisuje své zážitky Julie Gaia Poupětová.
Myslím, že klíčové je to, že mě respektují už i informovaní renomovaní odborníci z oboru sexuologie či psychiatrie. Vědí co dělám, a začínají ke mě posílat klienty, kteří tak říkajíc nejsou nemocní, ale něco jim zkrátka v sexuálním životě chybí k tomu, aby byli šťastní. A toho si profesně samozřejmě vážím nejvíc,
říká sex koučka, která stále ještě dovede spoustu lidí překvapit i vyvést z míry. V rámci podnikání ovšem její profese spadá do klasické oblasti osobního rozvoje a vzdělávání.
Dále čtěte: Nevíte si rady? Najměte si kouče. Ale jen skutečné, pozor na šlendriány
Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz
Už máte profi obrázek svého psa?
Fotograf Jiří Křivánek se rozhodl zaměřit svoji profesní dráhu na pořizování obrazové dokumentace psů. V zahraničí opět zcela běžná služba je v české kotlině v plenkách. Fotku svého psa si většinou majitelé pořizují sami. Fotit psy ale není úplně jednoduché, jak se mezi veřejností povídá. Tato činnost nabízí nespočet možností a situací, které mi focení ostatních věcí nenabídne. Je tolik situací a možností jak tvořit hlavně nevšední fotografie. Zvíře je potřeba zaujmout, nejde prostě říci koukej se tam nebo sem,
vysvětluje Jiří Křivánek důvody, které ho přivedly právě k tomuto oboru.
Zákazníci od něj očekávají hlavně trochu jiné fotografie, než které běžně vidí. A stejně jako u svých vlastních fotografií, i u svých domácích mazlíčků žádají retuše. Nejen odstranění majitelů jako takových, ale překvapivě třeba i košíků a náhubků. Má rád fotografie zachycující emoce a hry psů. Zajímavé situace vznikají vždy, když tvoříte fotku běžícího psa. Volíte co nejlepší úhly, světlo, kompozici a většinou zapomínáte na pud sebezáchovy, na sebe i techniku. Někteří psi mají více než 40 kilogramů a proběhnou kolem vaší hlavy čtyřicetikilometrovou rychlostí. Už se stalo, že mě pes sestřelil nebo jsem dostal míčkem do hlavy či foťáku,
líčí psí fotograf a pochvaluje si, že pes nikdy neřekne, že tak nebo tak vyfotit nechce.
Ačkoli je Česká republika pejskařská velmoc, uživit se je pro specializovaného fotografa těžké. Moji klienti jsou většinou lidé ze sociální sítě Facebook a štamgasti, kteří se vracejí, že dlouho nebyli vyfoceni, či mají nové štěně a chtějí ho zvěčnit,
říká Jiří Křivánek.
ČLÁNKY DO MAILU