Vzhledem ke složení Senátu, kde má opozice většinu, se dá však očekávat, že návrh se ještě jednou do Sněmovny vrátí. Vzhledem k tomu, že poslední dvě vlny EET mají odstartovat první den sedmého měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona, řemeslníků a spol. se EET dotkne nejdříve v první polovině příštího roku.
Koalice protlačí změny EET
Už dnes (v pátek 10. 5.) by mohlo dojít na finální hlasování o novele zákona o evidenci tržeb. Přestože byly předloženy stovky pozměňovacích návrhů, jak ukázalo hlasování koalice ANO, ČSSD a KSČM na Rozpočtovém výboru, projde jich zřejmě jen zlomek z nich. Jak se tedy novela oproti původnímu návrhu nejspíše změní?
Čtěte také: Evidence tržeb u řemeslníků zase o krok blíž. Jednat se bude o stovkách výjimek
Hranice pro offline režim se zvýší
Jak už dříve avizovala ministryně financí Alena Schillerová, zvýšit by se měla hranice pro nově zaváděný offline režim evidence, a to z 200 tisíc Kč hotovostních příjmů na 500, nebo 600 tisíc Kč hotovostních příjmů. V rámci offline evidence bude podnikatel místo EET vystavovat účtenky z bloku, který si vyzvedne na finančním úřadě. Na konci každého dne pak zaznamená do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každé čtvrtletí pak zašle tento formulář na finanční úřad.
Podmínky, aby podnikatel mohl evidovat tržby ve zvláštním offline režimu, budou kromě limitu hotovostních tržeb tyto:
- je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, nebo je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na právní formu,
- není plátcem DPH,
- má maximálně 2 zaměstnance.
V rámci evidence tržeb ve zvláštním režimu budou podnikatelé muset:
- vystavit účtenku pro zákazníka nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby, přičemž se mění pouze forma a rozsah údajů uváděných na účtence, a nad rámec povinností uložených poplatníkům evidujícím tržby v běžném nebo zjednodušeném režimu se zakládá povinnost poplatníka uchovávat stejnopis vystavené účtenky pro kontrolní účely,
- podat informace o evidovaných tržbách správci daně, kdy poplatník namísto datové zprávy s údaji o evidované tržbě podá za každé čtvrtletí správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20. dne po skončení daného kalendářního čtvrtletí na stanoveném formuláři v papírové nebo elektronické podobě,
- provést storno v případě, že se vrací evidovaná tržba nebo provádí její oprava, přičemž se mění pouze forma, storno se provede totožně jako evidování tržby ve zvláštním režimu, tj. vystavením účtenky z bloku účtenek s tím rozdílem, že celková částka tržby bude uvedena jako záporná,
- oznámit správci daně údaje o provozovnách,
- umístit na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, informační oznámení.
Ten, kdo bude chtít evidovat ve zvláštním režimu, nebude povinen podat žádost o autentizační údaje a generovat certifikát pro evidenci tržeb. O samotný zvláštní režim však musí požádat a v žádosti doložit, že splňuje podmínky stanovené zákonem.
Sníží se mimo jiné DPH na točené pivo
Offline režim mají moct podle podpořeného pozměňovacího návrhu využívat i prodejci vánočních kaprů, a to bez ohledu na výši hotovostních příjmů. Jeden z pozměňovacích návrhů obsahoval i úplné vynětí prodejců vánočních kaprů z EET, Rozpočtový výbor jej však neodsouhlasil. Výbor naopak podpořil změny u sazeb DPH. Do druhé snížené desetiprocentní sazby DPH se mají přeřadit například stravovací služby, kadeřnické služby, úklidové služby, opravy oděvů a kol, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo sudové pivo. Druhá snížená sazba má rovněž platit pro elektronické knihy a audioknihy.
Řemeslníci se EET nevyhnou
Novela dále opětovně počítá se zavedením EET pro podnikatele, kteří se dle původních plánů měli zapojit v 3. a 4. vlně, ale kvůli rozhodnutí Ústavního soudu bylo jejich zařazení do EET zrušeno. Ve třetí a čtvrté vlně EET by se evidence tržeb měla týkat také podnikatelů, kteří provozují stánkové občerstvení, prodejců na farmářských trzích, ale i některých řemeslníků, lékařů, účetních nebo advokátů.
Čtěte také: Vyšší daň z tabáku a lihu má vynést 10 mld. Kč, poslední vlny EET jen 5 mld. Kč
Ministerstvo chce do evidence opět zařadit některé druhy elektronických plateb, konkrétně se jedná o platby pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit.
Na druhé straně se mají rozšířit výjimky z povinnosti evidence tržeb. Jde třeba o těžce zrakově postižené osoby, pro které byla dříve stanovena výjimka nařízením vlády o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, jež ale bylo zrušeno. Dále se jedná o platby za poskytování telekomunikačních a jiných služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní sítě, tj. prostřednictvím stržení kreditu z předplacené karty. Navrhuje se také vynětí z evidence tržeb pro tržby z hazardních her a tržby z obchodní letecké dopravy.
Ministerstvo rovněž navrhuje, aby se na účtence opět uvádělo DIČ, a to s výjimkou případů, kdy toto daňové identifikační číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. Tato povinnost tak bude dopadat zatím pouze na poplatníky daně z příjmů právnických osob a zahraničních fyzických osob.
3. a 4. vlna nejdříve v roce 2020
Kvůli rozložení sil ve Sněmovně se dá očekávat, že návrh projde ve výše zmíněné podobě. V Senátu má nicméně většinu opozice a s vysokou pravděpodobností se tak novela do Sněmovny ještě jednou vrátí. Zůstává tak otázkou, odkdy začne skutečně platit. 3. a 4. vlna má každopádně odstartovat najednou, a to první den sedmého měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Vzhledem k výše zmíněnému to nebude dříve než v první polovině příštího roku.