Jde tak o větší podíl, než který OSVČ platí na sociálním pojištění. Server Podnikatel.cz připravil další srovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců, tentokrát u zdravotního pojištění.
Co se dozvíte v článku
Plánuje se zvýšení sociálních odvodů
Vláda chce zvýšit odvody OSVČ, ačkoli se mluví především o sociálním pojištění, nejsou vyloučeny i další změny. Jak spočítal server Podnikatel.cz na základě dat České správy sociálního zabezpečení, OSVČ v průměru platí na sociální pojištění necelou třetinu toho, co hradí zaměstnanci. V tomto počtu však jsou i OSVČ, které sociální pojištění vůbec neplatí, jelikož nevyvíjí žádnou činnost nebo vyvíjí pouze marginální činnost.
Mělo by se zvýšit sociální pojištění OSVČ?
Srovnání, kolik odvedli na zdravotku zaměstnanci a OSVČ
Server Podnikatel.cz nyní připravil další srovnání, které se tentokrát týká toho, kolik odvádí OSVČ a zaměstnanci v průměru na zdravotním pojištění. Srovnání je na základě dat roku 2019, tedy posledního předcovidového roku. V letech 2020 a 2021 totiž platily různé úlevy (půl roku například bylo odpuštěno pojistné OSVČ ve výši minimálních záloh) a podpory spojené s pandemií. Za rok 2022 pak ještě data nejsou k dispozici.
Jak se počítá zdravotní pojištění u OSVČ
Aktuálně se zdravotní pojištění OSVČ počítá z 50 % vyměřovacího základu, tedy z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Sazba zdravotního pojištění sice činí 13,5 %, zároveň však OSVČ hlavní musí platit minimální pojistné, a to bez ohledu na výši zisku.
Minimální vyměřovací základ se u zdravotního pojištění počítá jako 50 % průměrné mzdy, což pro rok 2023 znamená minimální zálohu 2722 Kč pro OSVČ hlavní.
Některé skupiny OSVČ nicméně nemusí dodržovat minimální vyměřovací základ a platí zdravotní pojištění ze svého skutečného příjmu po odpočtu výdajů. V případě OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci (a zaměstnavatel za ně odvede pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu), dokonce platí, že nemusí platit ani zálohy.
OSVČ, za které platí pojistné i stát, pak platí zálohy na základě výsledku z předchozích let a minimální vyměřovací základ se jich také netýká. Jedná se např o:
- nezaopatřené děti,
- poživatele důchodů,
- ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství
- příjemce rodičovského příspěvku,
- osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ad.
V prvním roce podnikání navíc tyto OSVČ nemusí hradit zálohy vůbec.
Jak se počítá zdravotní pojištění u zaměstnanců
U zaměstnanců se pak zdravotní pojištění počítá z hrubé mzdy jako 13,5 %. Zdravotní pojištění se dělí formálně na odvody za zaměstnance a zaměstnavatele, v dalším textu jsou odvody zaměstnance (= odvody, které zaplatili zaměstnavatelé za zaměstnance) myšleny oboje dohromady.
OSVČ platí 41 % toho, co zaměstnanci
Z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR), největší tuzemské zdravotní pojišťovny, která poskytla serveru Podnikatel.cz, vyplývá, že OSVČ celkově odvedly u VZP ČR v roce 2019 na zdravotní pojištění 12,7 miliardy korun. OSVČ přitom pojišťovna evidovala 603 113 (59 % všech OSVČ), v průměru tak OSVČ zaplatily 21 068 Kč. V tomto počtu však jsou i OSVČ, kterých se netýká minimální vyměřovací základ a podnikáním si třeba jen přivydělávají a průměr tak snižují.
Data pouze za OSVČ hlavní a vedlejší však podle VZP ČR není možné poskytnout. Vybrat pouze data za OSVČ hlavní nebo OSVČ vedlejší není možné, protože v jednom zdaňovacím období se velice často situace mění. Tzn., že po část roku může mít klient podnikání jako hlavní zdroj příjmů a v jiném období, pokud se nechá zaměstnat nebo má souběh se státní kategorií, tak má hlášeno podnikání jako vedlejší zdroj příjmů,
doplnila serveru Podnikatel.cz Viktorie Plívová, mluvčí VZP ČR.
Zaměstnanci odvedli podle dat, která serveru Podnikatel.cz poskytla VZP v ČR, v roce 2019 přes 125 miliard Kč. Zároveň jich u VZP bylo registrováno 2 455 785 (53 % všech zaměstnanců). V průměru tak jeden zaměstnanec odvedl 50 992 Kč.
Jedna OSVČ tedy v průměru odvedla 41 % toho, co zaměstnanec.
U dalších pojišťoven je podíl nižší
Server Podnikatel.cz získal i data od dalších pojišťoven. Třeba u Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky a u Oborové zdravotní pojišťovny OSVČ platily v průměru o něco menší podíl, konkrétně 35 % a 36 % toho, co zaměstnanci. U Revírní bratrské pokladny šlo přibližně o stejný poměr jako u VZP ČR – o 40 %.
Dopady zvýšení zdravotního pojištění
Server Podnikatel.cz spočítal hypotetické dopady na OSVČ, kdyby se pro ně zvýšil minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění ze stávajících 50 % na 70 či 100 % nebo vyměřovací základ z 50 na 70 či 100 % zisku.
Kdyby se například zvýšil vyměřovací základ OSVČ ze stávajících 50 % zisku na 100 %, znamenalo by to pro OSVČ se ziskem 300 tisíc Kč ročně vyšší odvody na zdravotním pojištění o necelých 8 tisíc Kč, pro OSVČ se ziskem 500 tisíc Kč o skoro 35 tisíc Kč a pro OSVČ se ziskem 700 000 Kč o více než 51 tisíc Kč.
ČLÁNKY DO MAILU