Přitom jejich plně funkční spuštění by usnadnilo práci České správě sociálního zabezpečení, lékařům, zaměstnavatelům i samotným zaměstnancům.
Záměr elektronizace v oblasti rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzování karantény (eNeschopenka) je zcela nepochybně správným vývojovým krokem v oblasti elektronizace veřejných agend. Ovšem jeho praktická realizace zcela pokulhává. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom slibovalo jejich spuštění již od poloviny roku 2019 (první fáze elektronických neschopenek), plně funkční variantu pak od roku 2020.
Je evidentní, že plánovaná první fáze eNeschopenek od července 2019 zavedena nebude. Na tom se ostatně minulý týden shodla Poslanecká sněmovna. Ministryně práce a sociálních věcí již avizovala spuštění zkušebního provozu od měsíce října roku 2019 s dodržením plánovaného ostrého spuštění od roku 2020. Nakonec ale může být vše jinak. Čtěte také: Změny v sociálním pojištění letos zaskočily nejednu OSVČ
Dva souběžné sněmovní tisky
K již poměrně chaotické situaci přispěly dva souběžně projednávané sněmovní tisky. Starší novela zákona o pojistném na sociálním zabezpečení (sněmovní tisk číslo 204) obsahující mimo jiné i úpravu eNeschopenek. Zde se v důvodové zprávě píše, že projekt eNeschopenky je prvním projektem úplné elektronizace postupů při provádění agendy jednotlivých dávek nemocenského pojištění a jeho úspěšnost (či naopak neúspěšnost) rozhodne o ochotě příslušných subjektů (především ošetřujících lékařů a zaměstnavatelů) podílet se v budoucnu na elektronizaci postupů při provádění agendy dalších dávek nemocenského pojištění (upřímně řečeno momentálně je rozhodujícím faktorem (ne)připravenost celého projektu na straně ministerstva práce a sociálních věcí).
Systém nemocenského pojištění je komplexem vzájemně provázaných procesů, na kterém se podílí více zúčastněných subjektů, jenž by měly eNeschopenku využívat. Právě finanční zabezpečení pojištěnců v době dočasné pracovní neschopnosti (tj. v době výplaty nemocenského a náhrady mzdy) je velmi důležité. Existenčně je na něm závislá značná část obyvatel, proto by předčasné spuštění takto složitého projektu bez důkladné a bezchybné legislativní i organizačně technické a procesní přípravy nemělo být realizováno. V této novele se uvádí, že ucelená právní úprava podložená dostatečnými analýzami nebude připravena dříve než od 1. ledna 2021. Čtěte také: Termín vyhotovení ELDP za rok 2018 se blíží
Naopak novější novela zákona o nemocenském pojištění (sněmovní tisk číslo 333) počítala se spuštěním první fáze od července 2019 a ostrým spuštěním eNeschopenek od roku 2020. V první fázi měli lékaři odesílat elektronické hlášení nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Elektronická forma by tak měla umožnit automatické „překlápění“ hlášení do evidencí vedených orgány nemocenského pojištění. Novela slibovala zaměstnavatelům možnost získání potřebných informací o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnance. Zcela nelogicky by tyto (pro ně jistě důležité informace) nezískali automaticky, ale až na základě žádosti. A to ve lhůtě do 8 dnů. Šlo především o informace o datu vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Dále zda je zde lékařem označen pracovní úraz, úraz zaviněný jinou osobou nebo požití alkoholu nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek, místo pobytu zaměstnance a rozsah a doba povolených vycházek v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Získání informací s osmidenním zpožděním považovali zaměstnavatelé od samého počátku za nepřijatelné.
Odloží se i zrušení karenční doby?
Bohužel je zde i platná novela zákoníku práce. Je součástí Sbírky zákonů a čeká na účinnost od července 2019. Zavedení plošné eNeschopenky mělo být jednou ze slibovaných kompenzací zaměstnavatelům za zrušení karenční doby, díky které by byli o dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců informováni v reálném čase. Mohli by provést kontrolu dočasně práce neschopného zaměstnance, případně požádat o provedení Českou správu sociálního zabezpečení. Pouze jejich pracovníci mohou (na rozdíl od zaměstnavatele) kontrolovat komplexně lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Právě z toho důvodu usilují zástupci zaměstnavatelů o odklad účinnosti zrušení karenční doby. Obě opatření (zavedení eNeschopenek i zrušení karenční doby) by podle jejich názoru měla začít platit současně. Více v článku: Mýty a realita zrušení karenční doby od poloviny roku 2019
Oficiální vládní návrh eNeschopenky (sněmovní tisk číslo 333) je podle zaměstnavatelů nedodělek. Odklad účinnosti na začátek roku by zaměstnavatelé přivítali i proto, že je vždy vhodnější nastavovat nové informační systémy či měnit stávající k začátku nového účetního období, a nikoli v jeho průběhu. Pokud jde o plošné zapojení lékařů do systému eNeschopenky, doporučujeme využít zkušenosti se zaváděním eReceptů,
uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle jeho názoru se současný návrh snaží jen vyvolat mylnou iluzi, že vláda zrušení karenční doby vykompenzuje systémem pružného elektronického informování zaměstnavatelů o jejich zaměstnancích v pracovní neschopnosti. Rovněž upozornil, že vzniklá situace je dokladem manažerského selhání ministryně Maláčové v hledání legislativního i technického řešení. Až se zdá, že by snad bylo nejjednodušší prostě stáhnout oba dva tisky z projednávání a posunout účinnost několika ustanovení zákoníku práce, protože již dnes platný zákon počítá s plošnou eNeschopenkou právě od 1. ledna 2020. Více v článku: Zrušení karenční doby se možná posune až na rok 2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně slibuje plně funkční elektronické neschopenky od roku 2020. Podle ministryně Jany Maláčové nebude nutné k tomuto datu ukončit všechny dočasné pracovní neschopnosti, které byly zahájeny papírově, tedy před koncem roku. Papírové neschopenky prý mají také sloužit jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.
Plánovaná podoba plně funkčních eNeschopenek je již zveřejněna. Podrobněji v následujícím článku.
ČLÁNKY DO MAILU