Kompenzační bonus pro OSVČ a majitele firem neměňte, rozpočty obcí řešte zvlášť

Pokud totiž nepůjde o vratku daně, ale o dotaci z rozpočtu, nemohly by příspěvek vyplácet finanční úřady a musel by vzniknout zcela nový systém.

Důvodem, proč Senát změnu odhlasoval, je, že příspěvek pro podnikatele se hradí ze sdílených daní a tedy i z peněz určených pro rozpočty obcí a krajů. Debata, zda mají na podporu podnikatelů přispívat i obce a kraje, je zajisté relevantní, způsob, jaký k tomu některé senátorské kluby zvolily, je však krajně nešťastný. Místo toho, aby problematiku řešily separátně v rámci změn rozpočtového určení daní, si za rukojmí vzaly společníky malých firem a také OSVČ, které ještě o bonus nepožádaly.

Čtěte také: Další změna, 500 Kč denně nakonec dostanou i společníci eseróček se zaměstnanci

Bonus se vyplácí ze sdílené daně už dva měsíce

Když se na začátku dubna dostal do Senátu zákon o kompenzačním bonusu poprvé, skutečnost, že podle § 6 tohoto zákona bude kompenzační bonus vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a bude tak vyplácen ze sdílené daně, ze které jdou peníze i obcím a krajům, žádnou pozornost nevzbudila. Na schůzi tento fakt nikomu nevadil a nikdo jej nezmínil a návrh byl bez problémů všemi senátory až na jednoho schválen. O několik týdnů později byla sice novela zákona o kompenzačním bonusu Senátem vrácena, ale ani tehdy nebylo důvodem, že by senátorům vadilo, že se bonus vyplácí i z peněz pro rozpočty obcí a krajů.

Teprve když se Senátu dostal kompenzační bonus potřetí, tentokrát šlo o jeho rozšíření o společníky eseróček, někteří senátoři zjistili, z čeho se bonus vyplácí a co vlastně na začátku dubna odhlasovali. Navzdory tomu, že senátor a daňový poradce Tomáš Goláň své kolegy prosil, aby se zaměřili na novelu a fakt, že díky ní dostanou po několika měsících nějaké peníze i společníci eseróček, kteří prozatím neměli na nic nárok, debata se kvůli KDU-ČSL, STAN, SEN 21 (až na zmíněného Tomáše Goláně) a ČSSD vedla čistě o rozpočtovém určení daní. Výsledkem bylo, že Senát schválil pozměňovací návrh, že kompenzační bonus má být vyplácen ze státního rozpočtu.

Změna by znamenala konec rychlého a snadného příspěvku

Pomiňme, jak kvalitně senátoři čtou návrhy zákonů, když si až po měsíci a poté, co se návrh objeví v Senátu potřetí, všimnou, co vlastně předtím odsouhlasili, a zaměřme se na změnu, kterou odhlasovali. Tedy aby se příspěvek přímo vyplácel ze státního rozpočtu. Kdyby se tato změna odhlasovala i ve Sněmovně, znamenalo by to prakticky konec fungujícího (pohříchu asi jediného fungujícího) programu, jelikož by příspěvek už nemohly vyplácet finanční úřady. Šlo by totiž o dotaci z rozpočtu, které finanční úřady vyplácet neumí a ani nemohou kvůli střetu zájmů, jelikož právě udělování dotací kontrolují.

Trefně popsal důsledky senátor Tomáš Goláň na svém FB: K tomu by se musel přizpůsobit nový systém podávání žádostí a vytvořit nový SW, přičemž finanční úřady mají na původně navrhovaný stav již hotový formulář, na základě kterého by mohli společníci malých s.r.o., pěstouni a pečovatelé žádat o vyplacení kompenzačního bonusu již hned ten den, kdy zákon podepíše prezident. Podle toho, co schválil Senát, by se musela celá administrativa včetně SW připravit úplně od začátku a taky pozměňovací návrh zapomněl na to, která instituce to bude z toho státního rozpočtu vyplácet, když FÚ to přímo ze státního rozpočtu vyplatit neumí.

Přestože senátoři věděli, že schvalují nesmyslného kočkopsa, který navíc zbrzdí výplatu peněz společníkům eseróček, pozměňovací návrh odhlasovali a vše přehodili zpátky do Sněmovny.

Peníze pro obce a kraje řešte zvlášť

Aby nedošlo k mýlce, požadovat, aby kompenzační bonus nešel na vrub rozpočtu obcí a krajů, je naprosto legitimní postoj. Řada obcí má naplánované projekty a zásek do jejich rozpočtu mohou investice pozastavit, či dokonce zrušit. Stejně tak se dá rozumět argumentu ministryně Schillerové, že když ekonomika roste, rostou i rozpočty krajů a obcí, a ty tak těží i z toho, že se daří podnikatelům, a stejně tak by se i obce a kraje měly podílet na pomoci podnikatelům. Ostatně to, pokud podnikatel zkrachuje, postihne díky sdílení daní jak státní rozpočet, tak rozpočty obcí.

Tato debata by každopádně měla probíhat separátně a neměli by být bráni jako rukojmí majitelé eseróček. Pokud nemají utrpět rozpočty obcí a krajů, ať se změní rozpočtové určení daní. Ministryně Alena Schillerová sice uvedla, že stát podpoří dotační programy obcí, ale tato cesta není nejšťastnější, jelikož by vláda (respektive příslušné ministerstvo) direktivně rozhodovala o projektech na obcích (navíc by tak mohla upřednostňovat obce s politicky blízkým vedením) a došlo by k centralizaci, která nic dobrého nepřinese.

Nejlepším řešením je proto senátní návrh, který počítá s tím, že by stát přispěl obcím a krajům do rozpočtu jednorázovou podporou na každého obyvatele. Krajům má jít 400 Kč za každého občana a obcím 1000 Kč. Při počtu obyvatel k 31. prosinci 2019 dle Českého statistického úřadu částka 400 Kč pro kraje odpovídá částce 4 277 575 600 Kč a částka 1000 Kč pro obce odpovídá částce 10 693 939 000 Kč, a celkem 14 971 514 600 Kč, což se jeví adekvátním a proporcionálním ve vztahu k rozložení finančního břemene, způsobeného pandemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Zároveň nepůjde o náhradu celého výpadku v rozpočtech samospráv, neboť i ony mají zájem být solidární s občanskou společností, koneckonců i se státem, ale pouze o kompenzaci způsobenou tímto konkrétním zákonem, resp. vládou zvoleným mechanismem, píše se v důvodové zprávě.

Jak to s kompenzačním bonusem pro společníky eseróček (a potažmo i OSVČ, které ještě o kompenzační bonus nepožádaly) dopadne, se ukáže už na dnešním (26. 5.) jednání Sněmovny, kdy se bude o návrhu, který Senát vrátil, jednat. Podnikatelům nezbývá než doufat, že debatu o rozpočtu obcí a krajů nechají poslanci až na projednávání senátního návrhu a návrh schválí v poslanecké verzi.