Podobný problém. IT Servis, v provozovně být nemůžu, musím za lidmi nimi do domácností, bojí se kvůli Covidu. Od půlky roku 2020 ani jeden zákazník. Snažil jsem se přejít do online prostředí. Zdravotní a sociální pojištění v dluhu, to předáno exekutorovi, označeno jako státní dluh a rozděleno na 5 exekutorů s patřičným navýšením (není jakákoliv možnost se s exekutorem domlouvat na výši splátkách). Našel jsi si zaměstnání jako zaměstnanec aby mne to nezruinovalo což mne nezachránilo. Exekuce zabavila veškerý plat až na životní minimum, které nestačilo ani na dopravu do práce a tak jsem musel skončit. To se opakovalo 3x s různými zaměstnavateli. Nyní již práci nehledám, protože to nemá význam a čekám až dojdou každou chvíli prostředky a zemřu. Doufám, že smrt bude rychlá a bezbolestná. Lítání po úřadech nepomáhá protože jediné čeho se dostává jsou falešné úsměvy, asi aby než zemřu to tolik nebolelo.
Co se týká finančkáku tak hádky byli a vesměs ještě jsou. Snaží se to vždy někdy i hlasitým křikem, zastrašováním, aj. vést k tomu, aby donutili člověka podepsat zpětvzetí. Pokud jsem v právu následuje samá buzerace typu, musíte tam a tam, donést nám to co už máme, apod. A nakonec, že jste propásl termín a máte smůlu, apod. Pomoc od státu je nulová, spíše naopak dostává člověka násobně do větších problémů než ve kterých byl ještě v době na pomyslné hranici propasti, aby se člověk ze situace ještě dostal. Neeexistují prakticky jakékoliv jistoty. Je to jen pozlátko, aby lidi, kteří s tím nepřišli do styku poctivě platili. Když pak se ocitnou mimo sektor "funkčnosti" tak je směr a to naprosto automatický zakopat ten "sociální odpad" někam do země.