Kompenzační bonus pro společníky s. r. o. v otázkách, odpovědích a příkladech

22. 3. 2021
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
Také společníci malých firem mohou žádat o nový kompenzační bonus ve výši 1000 Kč denně. Přinášíme souhrn otázek a odpovědí, a to včetně příkladů.

Jde o druhou část třídílného seriálu článků. V prvním se server Podnikatel.cz věnoval přehledu pro OSVČ a v posledním se zaměří na lidi pracující na dohody.

Jací společníci s. r. o. mohou být subjektem kompenzačního bonusu?

Nárok na bonus mají jen společníci (fyzické osoby) společností s ručením omezeným založenými za účelem dosažení zisku, které mají maximálně 2 společníky, případně které mají společníky jen z jedné rodiny. Podíly společníků nesmí být představovány kmenovými listy. Platí též, že tyto podmínky musí společníci splňovat k 5. říjnu 2020.

Firma dále musí mít obrat aspoň 180 tisíc korun za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období. Pokud jde o začínající firmu, musí výše předpokládaných příjmů činit alespoň 120 tisíc korun za zdaňovací období.

V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění výše zmíněných podmínek ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.

Jak je definována rodina?

Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Požadavek být členem jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem.

Pokud je společník subjektem kompenzačního bonusu, jaké podmínky musí splnit firma, aby měl na bonus nárok?

Na kompenzační bonus mají nárok ti společníci, u kterých činnost jejich firmy byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu

  • nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny společnosti s ručením omezeným,
  • karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
  • péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
  • omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
  • omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti společnosti s ručením omezeným.

Činnost firmy se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období.

Co je bonusové období?

Bonusová období jsou období, za které se kompenzační bonus vyplácí. Zatím jsou dvě – únor a březen 2021. Zákon nicméně umožňuje vládě, aby svým nařízením dobu vyplácení bonusu prodloužila.

Co je srovnávané období?

Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období. U bonusu za únor 2021 tak jde o leden 2021, u bonusu za březen 2021 jde o únor 2021.

Co je srovnávací období?

Srovnávací období je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období, a pokud lze takto určit více období, je srovnávacím obdobím to, které si podnikatel zvolí. U bonusu za únor 2021 je tak srovnávacím obdobím buď listopad, prosinec 2018 a leden 2019, nebo listopad, prosinec 2019 a leden 2020. Podnikatelé si tak mohou vybrat.

Co když firma zahájila činnost později než v první den srovnávacího období?

Srovnávacím obdobím pro společníky bude kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 6 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost existovala. Pokud tedy firma například vznikla v říjnu 2019, může zvolit období 3 po sobě jdoucích měsíců v rozmezí od listopadu 2019 do června 2020 (např. únor až duben 2020, březen až květen 2020 atd.)

Jaké tržby se porovnávají?

Do srovnání se u pravidla o 50% poklesu nepočítají všechny příjmy z dané činnosti, ale pouze příjmy, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. Jestli například firma provozuje restaurace, tržbami jsou příjmy z prodeje jídla a nápojů zákazníkům a posuzuje se pokles jen těchto příjmů. Pokud ve srovnávacím nebo srovnávaném období prodala součást vybavení restaurace, vznikne jí sice příjem z tohoto prodeje, ale k němu nebude pro účely posouzení poklesu příjmů z jeho činnosti přihlíženo, protože nejde o tržbu z prodeje výrobků ani zboží (vybavení restaurace pro něj nepředstavuje výrobek ani zboží, ale např. dlouhodobý majetek).

Počítají se tržby dle toho, kdy byla vydána faktura, nebo dle toho, kdy peníze reálně přišly?

Ohledně časového zařazení, pokud podnikatel například vydá fakturu v lednu a peníze mu dorazí až v únoru, se příjmy určují stejně jako ty pro účely daní z příjmů. Pokud vede účetnictví, odpovídají jeho příjmy výnosům podle účetnictví, kdy záleží na okamžiku zaúčtování, kterým je například uvedené vydání faktury. Pokud podnikatel účetnictví nevede (například má jen daňovou evidenci), použije se hotovostní princip, kdy je rozhodným datem samotná úhrada.

Jaké další podmínky musí splnit firma i společník?

U společníků a zároveň samotných firem navíc musí být splněna podmínka, že z této dotčené činnosti pochází převažující část příjmů (přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů a dále příjmy společníka připadající mu dle jeho podílu ve společnosti) ve srovnávacím období či rozhodném období (období od 1. června 2020 do 30. září 2020) – společník si může vybrat.

Dále platí, že firma nesmí být v bonusovém období nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona o DPH. Firma také nesmí být v úpadku nebo v likvidaci. Společník též nemůže čerpat kompenzační bonus, pokud zároveň dostává podporu v nezaměstnanosti.

S jakými dalšími podporami je možno kombinovat kompenzační bonus?

Je připuštěna kombinace s podporou z programu Antivirus, nebo programu tento program nahrazující a podpory, která slouží k úhradě nájemného. V případě společníka, zaměstnance společnosti s ručením omezeným, která obdržela z důvodu jeho zaměstnání v této společnosti prostředky z programu Antivirus nebo z programu tento program nahrazujícího, je za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným tyto prostředky obdržela, vyloučen nárok daného společníka na kompenzační bonus.

Jak vám připadá návrh nového kompenzačního bonusu?

Musí podmínku převažujících příjmů splňovat firma i společník?

Co se týče podmínky převažujících příjmů, musí ji splňovat jak firma, tak společník. V konečném důsledku tak jde o test ve dvou krocích:

Nejprve je třeba posoudit, zda převažující příjmy z činnosti dané společnosti s ručením omezeným pocházejí z činnosti nebo činností významně dotčených. Pokud je tento test kladný, lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi (fyzické osobě), který může vykonávat i jinou činnost. Pokud i z pohledu společníka je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka pro přiznání nároku na kompenzační bonus.

Pokud vzhledem ke specifikům situace (činnosti) nebude možné u společnosti s ručením omezeným předmět kompenzačního bonusu kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, lze u společnosti s ručením omezeným i u jejího společníka prokázat převažující intenzitu zásahu do majoritní činnosti zohledněním převažující části přidané hodnoty pocházející z dotčené činnosti.

Možnost využití tohoto alternativního kritéria lze uplatnit zejména u osob, u nichž část podnikání vykazuje značný obrat (a tedy i příjem), avšak v důsledku dopadů epidemie koronaviru došlo k disproporčnímu zásahu do té části jejich činnosti, která generuje většinu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se vychází ze základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy).

Příklad posouzení převažující části příjmů z významně dotčené činnosti

Společnost s.r.o. (dále jen „společnost“) provozuje restauraci a internetový obchod s alkoholem. Podmínku významně dotčené činnosti splňuje pouze provoz restaurace. Společnost má dva společníky – fyzické osoby, kdy podíl společníka A ve společnosti činí 30 % a podíl společníka B ve společnosti činí 70 %. Pro zjednodušení předpokládáme, že společnost i společníci splňují všechny ostatní podmínky dané zákonem. 

Veškeré příjmy společnosti ve srovnávacím období činily 589 000 Kč. Z toho příjmy plynoucí z provozu restaurace činily 500 000 Kč a příjmy z provozu e-shopu s alkoholem činily 89 000 Kč.

V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným, kdy ve srovnávacím období podíl příjmů společnosti z činnosti významně dotčené (provoz restaurace) na celkových příjmech společnosti činí 84 % (500 000/589 000 = 0,8489). Podmínka převažující části příjmů je tak u společnosti splněna a lze tak přejít k druhému kroku, tj. testování u jednotlivých společníků.

U společníka A činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 150 000 Kč (30 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník A také příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů (dále též „ZDP“) v celkové výši 80 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 50 000 Kč, dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč a dle § 10 ZDP v celkové výši 10 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka A dle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 170 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 150 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka A není na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, není splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka A.

U společníka B činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 350 000 Kč (70 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník B také příjmy dle § 6 ZDP v celkové výši 8 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 20 000 Kč a dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka B dle zákona o kompenzačním bonusu relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 68 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy z významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 350 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka B je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka B.

Může společník dostat kompenzační bonus, pokud skončí v karanténě?

Ano, i společníci dostávají kompenzační bonus, pokud skončí v karanténě. Aby však v takovém případě měli nárok, musí jít o plátce nemocenského pojištění.

Může u s. r. o. žádat více společníků nebo pouze jeden?

Žádost podává každý ze společníků sám za sebe jako fyzická osoba, tedy nikoli jako s. r. o.

Pokud rozdíl tržeb v rodinné firmě o 4 společnících bude ve srovnávaném a srovnávacím období bude 30 000 Kč, má nárok na 1 000 Kč na den každý společník? Bude mít každý společník nárok za únor na 28 000 Kč, nebo jen na 1/4 z poklesu tržeb, tedy 1/4 z 30 000 Kč (7500 Kč)?

Limit maximální výše kompenzačního bonusu pro každého společníka, který je dán rozdílem poklesu příjmů s.r.o., které je společníkem, se použije u každého společníka samostatně. V daném případy tak bude mít každý společník, pokud splní ostatní podmínky, nárok na 28 000 Kč za únor.

Pokud je společník společníkem ve více firmách, může žádat o více bonusů?

Nikoli, může žádat pouze o jeden.

Pokud jste společníkem ve více s. r. o. a podmínky pro kompenzační bonus například splňujete pouze v jedné firmě, můžete i tak žádat?

V případě, že je fyzická osoba společníkem ve více s. r. o., posuzuje se splnění podmínek stanovených pro subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka s. r. o. výlučně ve vztahu k osobě žadatele a té společnosti, které se žádost týká. Případné nesplnění podmínek jinou společností, v níž je žadatel také společníkem (např. jiná společnost, v níž je žadatel také společníkem má více než dva společníky, je v likvidaci, nebo nespolehlivým plátcem apod.), nehraje roli.

Má nárok na kompenzační bonus společník který vedle s. r. o., kde splňuje veškeré zákonné podmínky nároku na KB, je ještě jednatelem v jiném s. r. o., kde je nemocensky pojištěn z titulu funkce jednatele?

Souběh funkce jednatele v jedné s.r.o. a společníka v jiné s.r.o. není sám o sobě překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus z titulu společníka s.r.o. Stejně tak samo o sobě není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus současný zaměstnanecký poměr společníka, ať už ve stejné s.r.o., kde je společníkem, nebo v jiné s.r.o.

Když firma vykonává více významně dotčených činností, je nárok na více bonusů?

V případě, kdy společnost s ručením omezeným vykonává více činností, může docházet k významnému dotčení jejich výkonu ze stejného či z různých důvodů. Ať již subjekt deklaruje významnost dotčení výkonu jedné či více činností, nárok na kompenzační bonus vzniká vždy pouze jednou.

Mají plátci DPH při testech „významného dotčení činnosti“ a „majoritních příjmů“ vycházet z příjmů snížených o DPH, tak jako u daně z příjmů?

Ano, při předmětných testech vychází plátci DPH z příjmů bez DPH.

Kolik bonus činí?

Kompenzační bonus pro společníky činí až 1000 Kč za den. V zákoně se nachází omezující podmínka, podle které výše kompenzačního bonusu za bonusové období nesmí překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů ve srovnávacím období a výše příjmů ve srovnávaném období.

Společníkům, kteří skončí v karanténě, se vyplácí taxativně 500 Kč denně.

Kde naleznu formulář žádosti?

Můžete buď využít webovou aplikaci finanční správy, která umožňuje automatický výpočet nároku, nebo si stáhnout a vytisknout formulář v PDF, který nabízí ke stažení i server Podnikatel.cz. Kdo se rozhodne formulář vyplnit v papírově podobě, měl by mít na paměti, že musí podat zvlášť žádost za únor a zvlášť za březen. Způsob vyplnění i formát žádosti je nicméně stejný.

Jakým způsobem lze o žádost podat?

Žádost o kompenzační bonus lze podat stejným způsobem jako u předchozích verzí bonusu:

  • prostřednictvím webové aplikace,
  • e-mailem (nutno ručně žádost podepsat a vyfotit či naskenovat),
  • datovou schránkou,
  • prostřednictvím Aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO),
  • prostřednictvím poštovních služeb,
  • osobně v podatelnách finančních úřadů a ve sběrných boxech umístěných na územních pracovištích.

Co je potřeba k žádosti přiložit?

Platí, že společníci nemusí výši tržeb v žádosti nijak dokládat a stačí je vyčíslit. Může se ale stát, že finanční úřad po nich bude chtít jejich tvrzení doložit. V případě pochybností finančního úřadu může být žadatel individuálně kontaktován k prokázání uvedených částek, například výpisem z účtů, účetními doklady nebo evidencí plateb.

Jakému finančnímu úřadu má společník žádost podávat? Podle svého bydliště, nebo podle sídla firmy?

Místní příslušnost se řídí nikoli příslušností společnosti s ručením omezeným, ale příslušností žadatele, tj. dle místa trvalého bydliště fyzické osoby.

Dokdy lze žádost podat?

Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Za kalendářní dny spadající do prvního bonusového období (první bonusové období je období od 1. února 2021 do 28. února 2021) lze žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 3. května 2021. Za kalendářní dny spadající do druhého bonusového období (druhé bonusové období je období od 1. března 2021 do 31. března 2021) je možné žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 1. června 2021.

Co dělat, když už jste požádali a dostali za půlku února původní kompenzační bonus?

Částečné překrytí prvního období nového bonusu v únoru 2021 s posledním obdobím předchozího bonusu (období od 1. do 15. února 2021) je řešeno formou započtení. To znamená, že nově nárokovaný bonus za únor v maximální možné výši 28 000 Kč je případně snížen o již vyplacenou částku původního únorového bonusu. Podnikatel nicméně musí podat novou žádost.

Jestliže vyplňujete ve webové aplikaci, program maximální výši bonusu sám dopočte. V případě, že budete podávat papírovou žádost, nicméně postačí, když do pole „celkem částka“ uvedete výši součinu počtu dní a 1000. Následný výpočet a korekci podle omezující podmínky provede sám finanční úřad.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).