Komplikace s odpracováním 3 hodin pro nárok na stravenku

Pravidla poskytování příspěvku na stravování od roku 2024

Konsolidační balíček zavedl do zákona o daních z příjmů nový pojem, a to „příspěvek na stravování“. Tím se pro účely tohoto zákona rozumí:

• stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a
• peněžitý příspěvek na stravování.

Podmínky příspěvku na stravování (zjednodušeně): 

• Odpracování 3 hodin ze směny podle zákoníku práce (eventuálně 3 hodiny během kalendářního dne u osob, které nemají rozvrženy směny dle zákoníku práce).
• Nesmí vzniknout v průběhu směny (dne) nárok na stravné.
• Příjem je od daně osvobozen pouze do stanoveného limitu (pro rok 2024 jde o částku 116,20 Kč). Další osvobozený příspěvek lze poskytnout, pokud jde o stejnou směnu, ale delší než 11 hodin spolu s přestávkou na jídlo a oddech (případně odpracováno alespoň 11 hodin během dne).
• Poskytnutí více forem stravování v průběhu směny či dne se sčítá (jednotný limit).

Přečtěte si také:

Poskytování stravenek a příspěvku na stravování se od roku 2024 změní

Podmínka tří hodin během směny či dne (podrobně)

V § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů se uvádí, že od daně z příjmů je osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu (zákoník práce), pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny. To je jedna z podmínek, které musí být vždy splněny. Obdobně v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny (zde je pamatováno také na další fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, které nemají směny dle zákoníku práce, např. osoba s příjmy v podobě funkčních požitků, odměna likvidátora či člena orgánu právnické osoby).

Odpracovaná doba není totéž, co výkon práce

Čtenářka serveru Podnikatel.cz řešila v poradně serveru Podnikatel.cz zajímavou situaci. Zaměstnavatel vyšle po dvou hodinách práce zaměstnance na pracovní prohlídku. Pracovnělékařská prohlídka je placenou překážkou v práci, na rozdíl od běžného vyšetření, a zaměstnanec se dožaduje osvobození příspěvku na stravování. Považuje se pro splnění podmínek osvobození (odpracování 3 hodin) povinná prohlídka za odpracovanou dobu?

Z pohledu zákona o daních z příjmů je nárok na příspěvek na stravování podmíněn skutečným odpracováním alespoň 3 hodin, což zde splněno není. Takové vysvětlení poskytl za Generální finanční ředitelství Lukáš Heřtus. Formulaci této podmínky uvedenou v zákoně o daních z příjmů, tedy že zaměstnanec „vykonával práci“ alespoň 3 hodiny, nelze zaměňovat s „výkonem práce“, což je pojem zákoníku práce. Ten v § 348 zahrnuje například i právní fikci, podle níž se za výkon práce považuje v určitých případech i doba, kdy zaměstnanec nepracuje. Tuto právní fikci definovanou pro účely zákoníku práce nelze přenášet do zákona o daních z příjmů, uzavřel Lukáš Heřtus

Tři hodiny ze směny a starobní důchodci

Další situací, která zaměstnavatele velmi potrápila, je poskytování příspěvku na stravování z FKSP bývalým zaměstnancům – důchodcům. Tazatelka v poradně popisovala, že prošla různé články v brožurách, na internetu i v metodice. Pochopila, že pokud je stravování důchodců ošetřeno vnitřní směrnicí kolektivní smlouvou, lze i těmto důchodcům na obědy přispívat (mají vlastní školní jídelnu). Osvobození není možné proto, že neodpracuje 3 hodiny. Ale on přece nikdy nemůže odpracovat žádné hodiny, když už je ve starobním důchodu.

Na situaci je třeba nahlédnout ze dvou úhlů pohledu.

1. Zda lze poskytnout benefity z FKSP bývalým zaměstnancům po odchodu do důchodu. To rozpočtová pravidla výslovně připouští.
2. Zda bude tento nepeněžní příjem od daně osvobozen a zda podléhá odvodům pojistného. Právě u příspěvku na stravování jsou nově upraveny podmínky. Pokud zaměstnanec neodpracuje 3 hodiny ze směny, nejde o příjem osvobozený. A důchodce je odpracovat nemůže.

Zaměstnavatel může poskytnout důchodci oběd za běžnou cenu v plné výši (oběd si od zaměstnavatele koupí). Další možností je poskytnout příspěvek z FKSP, který ale nebude od daně z příjmů osvobozený. Z pohledu zákona o daních z příjmů se takový důchodce stane „zaměstnancem“. Zaměstnavatel ho zavede do mzdového programu a povede mu mzdový list. Zaměstnanec může učinit prohlášení k dani a daň si tím zcela eliminovat. Avšak rok po odchodu do důchodu je třeba odvádět pojistné. Odvody za důchodce zaměstnavatel zaplatit nemůže, protože by mu z této částky vznikl další zdanitelný příjem.

Důchodce a příjem po uplynutí roku po odchodu do důchodu

U zdravotního i sociálního pojištění platí, že se vyměřovací základ snižuje o plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Znamená to tedy, že se u důchodců za rok po odchodu do důchodu z poskytnutého příspěvku na stravování sociální ani zdravotní pojištění neodvádí.

Avšak zaměstnání musí být skutečně ukončeno. Zaměstnavatelé musí být opatrní v případech, kdy si u nich takový důchodce přivydělá na některou z dohod konaných mimo pracovní poměr. To ostatně pro server Podnikatel.cz potvrdila i Viktorie Plívová z Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR: V uvedeném případě je rozhodné, zda se pracující důchodce v měsíci, kdy si bude přivydělávat na dohodu, stane zaměstnancem z pohledu veřejného zdravotního pojištění (podrobněji viz § 5 písm. a) bod 5. zákona o veřejném zdravotním pojištění). Pokud se tak opravdu stane, má se za to, že doba uvedená v § 3 odst. 2) písm. d) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění začíná od následujícího měsíce po skončení zaměstnání plynout znovu. Znění uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) zákona o pojistném dále totiž nerozlišuje, o jaký šlo pracovní poměr, uvádí pouze – ode dne skončení zaměstnání. Obdobná pravidla platí i v oblasti sociálního pojištění.

Je tedy zřejmé, že pokud se důchodce stane z důvodu dohody konané mimo pracovní poměr znovu zaměstnancem, výjimka nezahrnutí plnění do vyměřovacího základu se na něj neuplatní a je pro její uplatnění třeba čekat další rok. Je však pravděpodobné, že v nejbližší době dojde ke změně a do zákona o daních z příjmů přibude právě s ohledem na možnost osvobození příspěvku na stravování u důchodců (bývalých zaměstnanců) výjimka. V takovém případě by již nebylo třeba řešit ani odvody sociálního a zdravotního pojištění. O připravovaných změnách bude server Podnikatel.cz informovat.