Zatímco někteří poplatníci musí podat daňové přiznání, jiní to za povinnost nemají. Některým poplatníkům se však může vyplatit přiznání odevzdat, i když ze zákona nemusí. Přečtěte si naše příklady.
Příjem jen část roku? Přiznání se vyplatí
Víme, kdy se vyplatí podat přiznání, i když nemusíte.
Obecně se dá říci, že daňové přiznání je výhodné podat, pokud poplatník v loňském roce nepracoval všech 12 měsíců, měl po část roku zdanitelné příjmy a nepožádal u svého zaměstnavatele o roční zúčtování. Typickým příklad bývá situace, kdy zaměstnanec část roku pracoval a zbylé měsíce byl registrován na úřadu práce. Kvůli měsícům, které strávil na pracovním úřadě, totiž zaměstnanec nevyčerpal celou základní slevu na dani, která se uplatňuje v měsíční výši. Jestliže tak dotyčný podá přiznání, sleva se mu započítá v plné výši a on dostane několik tisíc korun zpátky. K přiznání pak musí poplatník přiložit Potvrzení o zdanitelných příjmech.
Čtěte také: Úleva pro podnikatele, elektronické podání půjde letos vyřešit i e-tiskopisem
Příklad č. 1
Pan Novák byl zaměstnaný do konce září 2014. Zbylé 3 měsíce strávil na úřadu práce. Za 9 měsíců práce dostával superhrubou mzdu ve výši 30 000 korun měsíčně. Na Potvrzení o zdanitelných příjmech má tak uveden základ daně ve výši 270 000 korun. Na zálohách na dani pan Novák zaplatil 21 870 korun.
Ze základu daně 270 000 korun činí daň 40 500 korun. Vzhledem ke slevě 24 840 korun dělá výsledná daňová povinnost 15 660 korun. Na zálohách ale už pan Novák uhradil 21 870 korun. Jestliže podá přiznání, finanční úřad mu vrátí rozdíl, tedy 6210 korun.
Tento postup se ale netýká jen základní slevy, ale také dalších slev a daňových zvýhodnění.
Příklad č. 2
Pan Blažek (2 děti, na které může uplatnit bonus) byl zaměstnán od 1. ledna do 31. března 2014, poté byl nezaměstnaný, a dále byl zaměstnán v nové práci od října 2014. U obou zaměstnavatelů podepsal Prohlášení k dani. Posledního zaměstnavatele ovšem nepožádal o roční zúčtování.
Jestliže pan Blažek podá přiznání, kromě části neuplatněné základní slevy na poplatníka může též využít zbylé zvýhodnění na děti. V loňském roce činí zvýhodnění 13 404 korun na jedno dítě, pan Blažek tak kromě zálohy na daň sraženou zaměstnavatelem (až do 24 840 Kč) dostane i bonus na děti ve výši 26 808 korun (2×13 404). Pozor ovšem na podmínku uplatnění bonusů na děti – poplatník musí mít celoroční příjem aspoň 51 000 korun.
Přiznání se vyplatí i nemocným, maminkám a studentům
Stejně jako nezaměstnaným se přiznání vyplatí podat i maminkám, které byly část roku zaměstnány a část roku dostávaly mateřskou. Díky přiznání mohou opět dostat již zaplacené zálohy na daň. Není rovněž výjimkou, že se žena vrátí z mateřské dovolené, avšak zaměstnavatel již pro ni nemá místo, a domluví se s ní proto na ukončení pracovního poměru a odstupném. Z odstupného se sice srazí daň, dá se ale získat při podání daňového přiznání nazpět. Naprosto stejně se vyplatí podat přiznání i těm poplatníkům, kteří strávili část roku na nemocenské.
Specifickou skupinu, která by měla zvážit podání přiznání, tvoří studenti, kteří si vydělávali na různých brigádách. Ti mohou kromě základní slevy uplatnit i slevu na studenta ve výši 4020 korun. U slevy na studenta je třeba jen počítat s tím, že pokud nebyl poplatník studentem celý rok, započítá se sleva jen v poměrné výši. Kromě potvrzení o příjmech musí studenti k přiznání přiložit i potvrzení o studiu.
Poradna s daňovým poradcem
Zeptejte se, jak na daňové přiznání. Odpovídá Jan Molín, daňový poradce a člen Prezidia Komory daňových poradců České republiky.
Vyplatí se podat i u dohod o provedení práce
Novinkou letošního roku, respektive zdaňovacího období 2014, je možnost zahrnout do daňového přiznání i příjmy zdaněné srážkovou daní. Přiznání se tak vyplatí podat i těm, kteří měli v loňském roce autorské honoráře nebo odměny z dohod o provedení práce s úhrnnou měsíční odměnou nepřevyšující 10 000 korun měsíčně od jednoho plátce.
Příklad č. 3
Paní Nováková – samoživitelka na rodičovské dovolené (jedno vyživované dítě) – měla v roce 2014 příjem ze závislé činnosti s podepsaným Prohlášením k dani 40 000 Kč (čerpaná řádná dovolená bezprostředně po skončení mateřské dovolené u zaměstnavatele). Vlivem uplatnění slevy na poplatníka nebyla odvedena žádná zálohová daň. Naopak jí byl v měsících, kdy čerpala řádnou dovolenou, bezprostředně po mateřské dovolené vyplacen daňový bonus na vyživované dítě ve výši 2234 Kč. Pro jiného zaměstnavatele pracovala na dohodu o provedení práce po dobu dvou měsíců, vždy s měsíční odměnou 10 000 Kč. U tohoto plátce Prohlášení k dani nepodepsala. Byla odvedena srážková daň 3000 Kč.
Paní Nováková může podat daňové přiznání a zahrnout v něm jak příjmy zdaněné zálohovou daní, tak příjmy zdaněné srážkovou daní. Celkové příjmy nyní činí 60 000 Kč. Vlivem uplatnění základní slevy na poplatníka za celé zdaňovací období jí bude nejen vrácena srážková daň, ale díky dosažení částky potřebné pro nárok na roční daňový bonus na vyživované dítě bude tento doplacen. Dostane tak 14 170 Kč (srážková daň 3000 Kč + rozdíl na daňovém bonusu 11 170 Kč).
Čtěte více: Zahrňte si srážkovou daň do přiznání. Můžete na tom vydělat
ČLÁNKY DO MAILU