Končí další Drábkův pomník, na pracovištích už nejsou potřeba pracovní smlouvy

Od 1. ledna 2015 platí pro podnikatele několik vítaných změn v oblasti kontrol ze strany orgánů inspekce práce. Pokud má podnikatel zaměstnance přihlášené do evidence podle zákona o nemocenském pojištění, nemusí mít nově na pracovišti jejich pracovní smlouvy.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Čtěte také: Velký rozcestník změn v roce 2015, které se dotknou podnikatelů

Drábkův strašák postupně mizí

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Ještě vláda Petra Nečase (s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem) přišla v roce 2012 se zpřísněním kontrol v oblasti zaměstnanosti, kdy inspektoři Státního úřadu práce dokonce vyžadovali pracovní smlouvy na všech pracovištích. Už během roku 2014 ale se pravidla zvolnila. Od počátku května byli od povinnosti předkládat inspektorům množství dokladů oproštěni zaměstnanci a další fyzické osoby vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele; to se týkalo rovněž prokazování skutečnosti, že práci vykonávají na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu, uvádí ve svém přehledu novinek AK Kocián, Šolc, Balaštík.

Novela zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnost před několika dny, pak celý proces završuje. Od uchovávání dokladů bude možno upustit, pokud zaměstnavatel přihlásil zaměstnance do evidence podle zákona o nemocenském pojištění; tuto skutečnost si orgány inspekce práce mohou samy ověřit u ČSSZ. Nadále bude proto nezbytné prokazovat příslušnými doklady legálnost zaměstnávání u pracovníků, kteří účastni nemocenského pojištění nejsou, vysvětluje AK Kocián, Šolc, Balaštík.

Zpřísnily se sankce za porušení zákona

Na druhou stranu přináší novela zpřísnění v oblasti sankcí. Až 2 miliony korun může dostat zaměstnavatel, který nedodrží maximální rozsah práce stanovený pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Stejně vysokou pokutu může dostat podnikatel, pokud poruší obecné povinnosti při vzniku, změnách či skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Nově se opět zavádí minimální výše pokuty za umožnění nelegální práce, a to ve výši 50 tisíc korun. Dřívější nejnižší hranice 250 tisíc korun totiž zrušil v září ústavní soud.

Čtěte více: Ústavní soud zrušil minimální pokutu 250 tisíc korun za nelegální zaměstnávání