Konec chaosu: Dopravce a řidiče čekají nové povinnosti, ale hlavně zjednodušení

Řidiči nově nebudou spadat pod vysílací směrnici

Řidiči mezinárodní dopravy mají velmi odlišné postavení od jiných dlouhodobě vyslaných pracovníků. Cizími zeměmi nejčastěji jen projíždí nebo v ní vyloží a naloží náklad, případně vykonají povinný odpočinek a rozhodně se nejedná o dlouhodobý pobyt. Jak podotýká Martin Felix, tiskový mluvčí sdružení ČESMAD BOHEMIA, bylo značně bizarní, že se při průjezdu Evropou museli v každé zemi řídit dopravci jinými pravidly a během jedné cesty řidiči podléhali různým pracovně právním pravidlům té země, ve které se zrovna nacházeli. To znamenalo enormní nárůst byrokracie, kterou nezvládali ani dopravci ze zemí, které se takto snažily ochránit svůj trh.

Od 2. února tak platí výjimka, že při všech bilaterálních a tranzitních přepravách řidiči silniční dopravy pod vysílací směrnici nespadají. Týká se to jak řidičů nákladních aut, tak autobusů, ale ne kabotáže (vnitrostátní přeprava po území jiného státu, než-li je stát, v němž má dopravce sídlo) a třetizemní přepravy, pokud nejde o dokládky zboží. Zde budou alespoň sjednoceny povinnosti dopravce při registraci řidičů před mezinárodní přepravou v evropském systému IMI. Jde o kompromis, ale naši dopravci už při drtivé většině přeprav nebudou muset čelit v každé zemi jiným předpisům pro hlášení, evidenci a kontrolu vysílání, jakými jsou dnes například německý MiLoG, francouzský Loi Macron apod. Pro všechny státy EU bude jeden jednotný systém s jedním účtem dopravce, popisuje dále Martin Felix.

Dopravce čekají nové povinnosti

Jak uvádí Ministerstvo dopravy ČR, dopravce je dle čl. 1 bodu 7 Směrnice 2020/1057 povinen vyplácet řidiči alespoň minimální mzdu státu, kam byl řidič vyslán, a v čl. 1 v odstavcích 11 a 12 Směrnice (EU) 2020/1057 jsou specifikovány administrativní požadavky, které podnikatel v silniční dopravě musí splnit za účelem prokázání dodržování pravidel týkajících se vysílání řidičů.

Před vysláním podnikatel musí předložit prohlášení o vyslání orgánům členského státu, na jehož území je řidič vyslán, a to nejpozději při zahájení vyslání, prostřednictvím vícejazyčného veřejného rozhraní připojeného k systému pro vnitřní trh IMI.

Toto prohlášení o vyslání musí obsahovat:

1. identifikaci podnikatele v silniční dopravě, alespoň ve formě čísla eurolicence;
2. kontaktní údaje odpovědného zástupce nebo jiné kontaktní osoby v domovském státě podnikatele pro případ komunikace s kompetentními orgány státu vyslání, ve kterém je služba přepravy či/a pro případ odesílání a přijímání dokumentů a oznámení;
3. totožnost řidiče, adresa pobytu a číslo řidičského průkazu;
4. datum počátku pracovní smlouvy řidiče a uvedení zákonu, který se na smlouvu vztahuje;
5. předvídaný začátek a konec vyslání;
6. registrační značky vozidel;
7. prováděné přepravní služby (např. přeprava zboží, přeprava osob, mezinárodní přeprava, kabotáž).

Během vyslání pak musí podnikatel zajistit, že řidiči mají k dispozici následující dokumenty: prohlášení o vyslání v papírové či elektronické podobě, doklad o přepravách v daném státě, jako je například e-CMR a záznamy ze záznamového zařízení (tachografu), a to zejména symboly členských států EU, ve kterých řidič prováděl přepravy.

Po vyslání musí podnikatel zaslat nejpozději do 8 týdnů od obdržení žádosti ze strany státu vyslání, prostřednictvím veřejného rozhraní systému IMI, požadované dokumenty jako třeba: záznamy z tachografu, doklady o nákladu, dokumenty týkající se odměny řidiče s ohledem na dobu vyslání, pracovní smlouvu, rozvrh pracovní doby řidiče nebo doklad o zaplacení odměny řidiči.

Řidiči musí uchovávat dokumenty

Podle směrnice je řidič povinen uchovávat a na žádost při silniční kontrole předložit dokumenty týkající se vyslání, dále důkazy o přepravě v hostitelském státě a také záznamy z tachografu pro účely kontroly vyslání. Mezi dokumenty týkající se vyslání patří prohlášení o vyslání v papírové či elektronické podobě, doklad o přepravách v daném státě (například e-CMR) a záznamy z tachografu (zejména symboly členských států EU, ve kterých řidič prováděl přepravy). Řidič vozidla s digitálním tachografem je podle nařízení povinen nově zapisovat i symbol země, do níž při překročení hranic vstupuje, a má právo na minimální mzdu státu, kam byl vyslán.

Povinný návrat domů se bude týkat i vozidel

Podle ČESMED Bohemia je další důležitou změnou povinný návrat řidičů do domovské země jednou za 4 týdny. Ten platí už od srpna 2020, ale od února se budou muset vracet jednou za 8 týdnů i vozidla. Podle Martina Felixe není vyloučeno, že se to některých firem dotkne i v Česku, ale dlouhodobý pobyt vozidel i s řidiči v zahraničí není u nás běžný obchodní model. Zvláště při nedostatku řidičů nelze ignorovat jejich požadavky na pravidelné návraty domů. Opatření je tak zamířené na tzv. nomádské řidiče především z Balkánu, kteří provádějí přepravy mimo domovskou zemi i několik měsíců v kuse, doplňuje.

Jaroslav Vlček, ředitel nákupu a Procurement Director ze společnosti Ewals Cargo Care CZ, si myslí, že dopravci (převážně z východní Evropy, Ukrajiny, Běloruska atd.), kteří momentálně své řidiče vysílají do EU na 2 a i více měsíců, budou muset přepracovat svůj obchodní model a nějakým způsobem vyřešit návrat svých řidičů, hlavně však svých vozidel, do zemí jejich registrace v mnohem kratších a pravidelných intervalech. To samozřejmě bude mít vliv na kapacitu dopravní techniky na území EU a pravděpodobně v delším horizontu i na ceny dopravy, podotýká.

Další změny se dotknou poplatků za využívání silnic

Evropský parlament před několika dny schválil směrnice týkající se výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Doposud se poplatky platily na základě času a podle nových pravidel se budou poplatky účtovat na základě ujeté vzdálenosti. Tento systém tak má lépe reflektovat princip, že poplatky mají odpovídat vyprodukovaným emisí. A jak uvádí CEBRE, jednotlivé státy budou moci stanovit, jaké poplatky budou platné pro jednotlivé kategorie, přičemž na některé, například autobusy, nemusí uplatňovat žádné poplatky. Podle směrnice se opatření bude týkat těch komunikací, které jsou v hlavní trans-evropské síti TEN-T a na jejichž výstavbu, modernizaci a údržbu Evropská unie významně přispívá. Podle Deníku se v České republice jedná především o dálnice a klíčové silnice první třídy v celkové délce kolem 2400 kilometrů.