No jo, když oni kuřáci žili desítky let v přesvědčení, že restaurace patří jen jim, a že nekuřáci v nich nemají nárok na nekuřácké prostředí. Že kouřit v restauraci je norma, a kdo vleze do restaurace, musí holt ta oblaka cigaretového dýmu nějak přetrpět. A pokud to jakožto nekuřák trpět nechce, tak má jen jednu volbu - ať tam prostě neleze, když mu kouř vadí, tak ať sedí doma. Restaurace zkrátka byly považovány primárně za prostředí určené kuřákům.
Teď se najednou karta obrátila, najednou je v restauracích prostředí, které vyhovuje spíš nekuřákům. Kuřáci si připadají okradeni o prostor, který doteď považovali výhradně za svůj. Ocitli se z ničeho nic v postavení, do kterého oni sami dříve odkazovali nekuřáky. Tak jako se dříve nekuřáci v kuřácké restauraci museli podřídit tamní normě (tj. smířit se s zakouřeným vzduchem a s šaty načichlými kouřem), tak se nyní kuřáci musí podřídit novým nekuřáckým pravidlům. A nebo sedět doma, tak jak to sami dřív posměšně doporučovali nekuřákům. Najednou jsou to oni, nikoli nekuřáci, kdo se musí omezovat. A jelikož doteď nebyli zvyklí ohlížet se na nikoho jiného než na sebe, není divu, že jim dělá přizpůsobení se velké problémy.