Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje novelou zákoníku práce zpřesnit podmínky tzv. homeworkingu, tedy práce konané mimo pracoviště zaměstnavatele. Jenže novela obsahuje přesně vymezené nové povinnosti, které zaměstnavatelům v souvislosti s homeworkingem vzniknou.
Důsledkem toho může být paradoxně konec homeworkingu v Česku. Firmám totiž novelou vzniknou nové povinné náklady a další povinnosti, které měl zaměstnavatel již dříve, ale nebyly konkrétně specifikovány. Nyní dostanou firmy přesné podmínky, které musí při homeworkingu dodržet, a to se především jednatelům malých firem nelíbí. V případě, že by novela zákoníku práce vešla v platnost, homeworking pro zaměstnance podle informací serveru Podnikatel.cz raději zruší.
Homeworking znamená pro zaměstnavatele již nyní povinnosti, ti o tom nevědí
Zákoník práce definici homeworkingu, tedy práce z domova, doposud přesně neobsahuje. Stejně jako nestanovuje specifické pracovní podmínky či práva a povinnosti zaměstnance. V praxi se zařazuje pod pojem práce zvláštní povahy, kterou charakterizuje ustanovení § 317 zákoníku práce. A tento paragraf se právě změní. Závádí pro zaměstnavatele nové povinnosti, které nebyly doposud přesně vymezeny.
Základním znakem závislé práce podle zákoníku práce je, že jde o práci „na náklady zaměstnavatele“, tedy i doposud měli zaměstnavatelé povinnost hradit veškeré náklady zaměstnance pro práci z domova. Často velké firmy zajišťují těmto zaměstnancům firemní notebook i pracovní mobil, který jim hradí. Taková praxe však není u malých firem. Ty doposud spoléhaly na to, že zaměstnanec si podobné náklady ošetří sám výměnou za to, že může pracovat z pohodlí domova.
Čtěte také: Klady a zápory práce z domova. Nepodceňte pracovní smlouvu
Teď se ale novelou zákoníku práce, kterou předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí, závadějí konkrétní povinnosti, které musí splnit všichni zaměstnavatelé bez rozdílu. Už v současné době má zaměstnavatel obecně povinnost platit zaměstnanci náklady spojené s výkonem práce. Návrh MPSV tedy nepřináší něco nového, tuto povinnost pouze specifikuje,
komentuje změnu v zákoně mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.
Výčet povinností pro zaměstnavatele v oblasti homeworkingu nabobtnal
A co si tedy ministerstvo konkrétně pod novou specifikací představuje? Zaměstnavatel bude muset nově hradit všechny náklady, které jsou spojeny s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a další náklady, které vzniknou při výkonu práce. Zaměstnavatel zároveň musí přijmout taková opatření, která zabraňují izolaci zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště zaměstnavatele od ostatních zaměstnanců a zajistit mu možnost se pravidelně setkávat s ostatními zaměstnanci. Dále pracovní podmínky zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště zaměstnavatele nesmí znevýhodňovat nebo zvýhodňovat tohoto zaměstnance v porovnání se srovnatelnými zaměstnanci, kteří pracují na pracovišti zaměstnavatele.
A pokud zaměstnanec pracuje z domova, zaměstnavatel mu musí zajistit v případě informačních technologií veškeré technické i programové vybavení pro výkon práce. To se ale netýká těch zaměstnanců, kteří používají vlastní vybavení. Na druhou stranu i pro ně bude muset zaměstnavatel zajistit, hlavně pokud se bude jednat o software, ochranu údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V kostce řečeno, zaměstnavatel bude muset zajistit pro zaměstnance virtuální privátní síť (VPN) tak, aby byla data mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem chráněna.
Povinnost v zákoně u homeworkingu? To ho raději zrušíme, bouří se firmy
To je spousta povinností, od kterých dají hlavně malé firmy ruce pryč. I když se v důvodové zprávě k novele zákoníku píše o tom, že si zpřesněním zákona ministerstvo slibuje posílení flexibility pracovního poměru, opak může být pravdou. Potvrzují to i vyjádření oslovených firem.
Jsme středně velká firma a naši lidé tráví hodně svého času na cestách, takže se čas od času neobejdeme ani bez práce z domova. Novela zákoníku práce by nám ale diktovala podmínky, za jakých by práce z domova musela probíhat,
komentoval chystanou změnu v zákoně výkonný ředitel společnosti Neogenia Ondřej Švrček.
Podle něj je třeba si uvědomit, že práce z domova je výhoda pro zaměstnance, který ji využívá podle svých potřeb a tato výhoda pro něj, by neměla znamenat nevýhodu pro zaměstnavatele. Neúměrné komplikování tohoto procesu by totiž mohlo vést až k tomu, že by nebylo v našich možnostech práci z domova umožňovat,
upozornil Švrček.
O omezení homeworkingu v případě novely zákoníku práce hovoří i Alexandr Michaljanič, jednatel společnosti Smartex: Nová pravidla v našem druhu podnikání bude znamenat pouze administrativu jak pro nás, tak pro naše zaměstnance. Sešněrování v zákoně je tedy z našeho pohledu zbytečným krokem zvyšující opět byrokracii a v důsledku by mohla vést k omezení homeworkingu, což by znamenalo pro řadu firem přivření vrátek pro talentované mladé lidi, kteří tento druh fungování práce vítají,
tvrdí Michaljanič.
Nová pravidla homeworkingu se však mohou ještě změnit. Novela zákoníku práce je zatím v připomínkovém řízení a je tedy možné, že i v tomto případě dojde na změnu.
Navrhované změny v zákoníku práce v oblasti homeworkingu
§ 317
(1) Podle podmínek sjednaných v pracovní smlouvě nebo v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr může být práce konána mimo pracoviště zaměstnavatele.
(2) Zaměstnavatel je povinen k výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele hradit náklady spojené s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce; tyto náklady nesmí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody.
(3) Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření, která zabraňují izolaci zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště zaměstnavatele od ostatních zaměstnanců a zajistit mu možnost se pravidelně setkávat s ostatními zaměstnanci.
(4) Pracovní podmínky zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště zaměstnavatele nesmí znevýhodňovat nebo zvýhodňovat tohoto zaměstnance v porovnání se srovnatelnými zaměstnanci, kteří pracují na pracovišti zaměstnavatele.
(5) Je-li práce mimo pracoviště zaměstnavatele konána s využitím informačních technologií, je zaměstnavatel dále povinen
a) zajistit, nainstalovat a pravidelně udržovat technické a programové vybavení potřebné pro výkon práce zaměstnance, s výjimkou případů, kdy zaměstnanec vykonává práci pomocí svého vlastního vybavení,
b) zajišťovat, zejména pokud jde o software, ochranu údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
c) informovat zaměstnance o všech omezeních použití technického vybavení a programového vybavení, o zákazu shromažďování a rozšiřování materiálů v rozporu s právními předpisy, a o sankcích v případě porušení těchto omezení.
§ 317a
(1) Na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele (§ 317 odst. 1) a zároveň se dohodne se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že
a) se na něj úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije,
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
c) při odměňování se nepoužijí ustanovení § 114 až 118, 125 až 130, 132 a 135.
Zdroj: Aplikace oDok