Dohody o provedení práce čekají po delší době výrazné změny. Jedná se o již schválenou možnost jejich jednostranného zrušení, následuje možnost postihu odměny z těchto dohod v rámci exekučních a insolvenčních srážek a zvýšení minimální hodinové odměny v souvislosti se zvýšením minimální mzdy od roku 2016. Pro zaměstnavatele, potažmo pro jejich mzdové účetní a personalisty, znamenají tyto změny další komplikace. Zejména v oblasti exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy.
Čtěte také: Exekuce nově i z dohod o provedení práce, účetní z toho zešediví
Možnost zrušení jednostranného závazku
Dne 1. října 2015 nabude účinnosti novela zákoníku práce, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 205/2015. Mimo jiné přináší i možnost jednostranného ukončení dohody o provedení práce, obdobně jako je tomu v současné době u dohody o pracovní činnosti, protože charakter obou dohod je podobný. Dosud nebyla tato situace zákoníkem práce nijak upravena. Zákonodárci předpokládali ukončení dohody o provedení práce uplynutím sjednané doby či splněním určitého úkolu. Jelikož je však dohoda o provedení práce často uzavírána na delší dobu, např. na období jednoho roku, případně i na neurčito, byla tato úprava z praktického hlediska velmi potřebná.
Vždy se doporučovalo si možnosti jednostranného ukončení dohody o provedení práce předem dohodnout při jejím sjednání (toto ujednání se stávalo součástí dohody o provedení práce). To počínaje měsícem říjen není nutné. Stávající ustanovení zákoníku práce, které řeší jednostranné ukončení dohody o pracovní činnosti, se upravuje a přesouvá do společných ustanovení o dohodách konaných mimo pracovní poměr § 77 odst. 4 zákoníku práce. Nově zní:
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
- a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
- b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
- c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Exekuce i z dohod o provedení práce
Odměny z dohod o provedení práce dosud nepodléhaly exekučním a insolvenčním srážkám. Zaměstnavatelé neměli povinnost při uzavření takové dohody zjišťovat, zda proti zaměstnanci není veden výkon rozhodnutí či exekuce a ohlašovat uzavření dohody o provedení práce soudům a exekutorům. Občas se však setkali s přikázáním jiné peněžité pohledávky v souladu s ustanovením § 312 občanského soudního řádu. V takovém případě bylo možné postihnout i odměnu z dohody o provedení práce. Nezahrnovala se ale do výpočtu dle občanského soudního řádu, mohla být postižena v exekutorem či soudem stanoveném rozsahu, tedy i v plné výši. Nejednalo se o srážku ze mzdy, ale o přikázání pohledávky.
Od září 2015 se však situace zásadně změnila. Nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu s číslem 164/2015 Sb., kterou se rozšířil okruh příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky. Jedná se o výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních složek, ovšem na základě pozměňovacího návrhu k novele také o odměnu z dohody o provedení práce.
Sjednání dohody se zaměstnancem v exekuci již nebude tak jednoduché.
Odměna z dohody o provedení práce tak podléhá exekučním srážkám (bez ohledu na výši odměny, tj. do 10 000 korun či nad 10 000 korun). Což v řadě případů nebude pro dlužníky příjemné, jelikož dosud nebyla dohoda takto postihována, v jiných případech se jim postavení v podstatě zlepší, protože při možném přikázání pohledávky mohla být odměna postižena celá, zatímco nyní musí zaměstnavatel zachovat nezabavitelnou část mzdy a příslušnou třetinu zbytku mzdy (třetiny v případě nepřednostní pohledávky). Toto opatření na druhou stranu nevítají mzdoví účetní a personalisté. Při uzavření každé dohody budou muset zjišťovat, zda proti zaměstnanci nejsou vedeny výkony rozhodnutí. A protože se dohody o provedení práce uzavírají často jednorázově a třeba i na jediný den, stávají se tímto výrazně komplikovanější. Rovněž se může jednat o různé přivýdělky při takzvaném hlavním zaměstnání, kdy může nastat další komplikace v případě souběhu příjmů (více plátců mzdy současně). Je možné, že díky tomuto opatření ztratí dohody výsadu své jednoduchosti.
Na základě přechodných opatření k novele se postup srážek ze mzdy v případě dohod o provedení práce a výsluhových příspěvků zásadně liší. U dohod o provedení práce se rozšíření okruhu srážek použije i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti novely. Právní účinky úkonů, které nastaly před tímto dnem, zůstávají zachovány, tj. u nařízení výkonu rozhodnutí, podání návrhu na provedení exekuce, vydání exekučního příkazu, přikázání pohledávky do 31. srpna 2015 se pokračuje dle dosavadní právní úpravy.
Podrobněji zde: Exekuce nově i z dohod o provedení práce, účetní z toho zešediví
Zvýšení hodinové sazby
Od ledna roku 2016 se bude navyšovat minimální mzda. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). V případě dohod se hovoří pouze o minimální hodinové mzdě, ne o měsíční mzdě. A už vůbec se na dohody nevztahuje mzda zaručená.
Měsíční minimální mzda se od ledna 2016 zvyšuje na 9900 korun měsíčně. Minimální hodinová mzda, která se dotkne jak dohody o provedení práce, tak dohody o pracovní činnosti je stanovena na 58,70 korun. Nižší hodinovou mzdu bude možné sjednat pouze s invalidními důchodci, u kterých bude možné poskytovat 55,10 korun na hodinu.
Čtěte také: Čtěte, jak se mění minimální a zaručená mzda v roce 2016
ČLÁNKY DO MAILU