Již přes dva týdny můžeme sledovat megalomanskou show zvanou Letní olympijské hry 2008. Dnešním dnem vše končí. Pořádající země se po organizační stránce překonávala. Až na drobnosti olympiáda proběhla v tomto ohledu naprosto ukázkově. Problém však zůstává jinde, a to v samotné Číně a především v jejím politickém systému. Sebelépe zorganizované hry totiž nemůžou přebít skutečnost, že Čína má do demokracie asi tak daleko, jako Rusko ke vstupu do EU.
Čína před olympiádou
O tom, že Čína má k svobodné společnosti daleko, asi nikdo před olympiádou nepochyboval. Dlouholetý útlak Tibetu, cenzura či represe vůči vlastním obyvatelům byly příkladem, kde měla Čína co napravovat. Jenže, potřebovala tato asijská země vůbec něco měnit? Evidentně nikoli. Mezinárodní politika USA, či EU je vůči Číně bezzubá, o OSN ani nemluvě. Čína se stala pro okolní svět nepostradatelným obchodním partnerem a výrobnou světa, takže státy si na ní nemohou dovolit vyvinout náležitý ekonomický tlak.
Maximálně tedy představitelé největších demokracií světa v rozhovorech či projevech zmiňovali svá pobouření nad stavem lidských práv v Číně. Více však nedělali a ani vzhledem k ekonomickému propojení dělat nemohli. Čínský koktejl komunismu a kapitalismu tak fungoval stále dále.
Aby toho všeho nebylo málo, olympijský výbor Číně přidělil pořádání her. Někteří možná naivně doufali, že to Čínu nemotivuje se změnit. Opak se stal pravdou. Místo změn dostala Čína jedinečnou šanci ukázat celému světu svoji cenzurovanou dokonalost a udělat své zemi a svému systému výborné P.R. Přípravy na hry se samozřejmě nelišily od předchozích kroků Číny. Nucené vystěhování obyvatel a zatýkání lidí upozorňující na porušování lidských práv. Stále tedy stejná písnička. Čína se však podařilo připravit monstrózní podívanou.
VIDEO: Část zahajovacího ceremoniálu
Zdroj: YouTube.com
Čína při olympiádě
Ač někteří aktivisté vyzývali k bojkotu olympiády, nic takového nakonec neproběhlo. Čína ho her vstoupila s jasným cílem, vyhrát medailové pořadí národů. Že pro to hodlá udělat cokoli, potvrdily např. i gymnastky, u kterých Číňané zřejmě zfalšovali věk. Děvčata s díry mezi zuby po vypadaných „mléčňácích“ jen těžko vzbuzovala pocit, že se narodila nejdříve před požadovanými 16 lety.
Ve všech sportech panuje mezi čínskými sportovci armádní režim. Žádná zábava, žádní přátelé, jen tréninky, které pravidelně monitorují komunističtí funkcionáři a požadují po závodnících ty nejvyšší mety. Pokud něco stojí v cestě potenciálního zisku medaile, musí to být odstraněno. Včetně sportovců, kteří jsou bráni jen jako účetní jednotka, kterou lze kdykoli vyměnit.
VIDEO: Světový rekord Usaina Bolta na 100 m
Zdroj: YouTube.com
Číně se tento systém vyplatil. Splnila svá předsevzetí. Medailové pořadí zemí jednoznačně vyhrála. Jakým způsobem však Čína výsledků dosáhla, by však zajisté způsobilo nejednu vrásku zakladateli novodobých olympijských her, baronovi de Coubertinovi. Pro Čínu neplatilo ono známé „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“, pro Čínu se vítězství stalo prioritou číslo jedna, které obětovala naprosto všechno včetně svých sportovců. Čína se prostě rozhodla ukázat světu, že jí patří přízvisko velmoci číslo jedna ve sportu. A to se jí podařilo, i když ve vzduchu visí otázka, za jakou cenu?
Myslíte si, že Čína porušuje lidská práva?
Čína po olympiádě?
Olympiáda dnes končí, přesto se o ní ještě několik týdnu bude určitě mluvit. Dají se očekávat rozhovory s úspěšnými, či neúspěšnými sportovci, média se naplní dojemnými olympijskými příběhy. Postupně ale tento zájem vyprchá a olympijské hry začnou postupně upadat do zapomnění. Vše se vrátí do normálních kolejí, stejně tak i Čína. Dále bude utiskovat Tibet a dále bude perzekuovat své občany. Ostatní země s tím ani po olympiádě nebudou moci nic dělat. Jen tu a tam zaslechneme pár slov o tom, že Čína porušuje lidská práva a že by se měla změnit. A čínský „sociokapitalismus“ poběží vesele dále.