Konec volebního období se blíží. Které zákony na(ne)štěstí spadnou pod stůl?

Právě novela zákoníku práce totiž přinášela mnoho novinek, které by komplikovaly život nejen zaměstnavatelům, ale v důsledku i samotným zaměstnancům.

Co se stane se zákony

Konec volebního období znamená i konec pro řadu zákonů, které poslanci nestihli schválit. V zásadě mohou nastat tyto situace:

1) Zákony nacházející se v připomínkovém řízení nebo na vládě

Takovéto návrhy nebyly postoupeny Poslanecké sněmovně a legislativní proces pro tyto případy končí. Nová vláda by musela návrh znovu projednat a rozhodnout o postoupení Poslanecké sněmovně.

2) Zákony nacházející se v nějakém čtení ve Sněmovně

Dle jednacího řádu Poslanecké sněmovny návrhy zákonů, které jsou ve fázi čtení, nemohou být novou Poslaneckou sněmovnou projednány a jejich legislativní proces končí.

3) Zákony schválené Sněmovnou, které se nyní nachází v Senátu nebo u prezidenta

V případě, že došlo ke schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, pokračuje legislativní proces dále a zákony jsou projednány Senátem a následně předány k podpisu prezidentu republiky. Pokud dojde ke schválení ze strany Senátu a návrh bude podepsán prezidentem republiky, jedná se o platný zákon. Zákony vrácené Senátem či prezidentem – tyto zákony spadnou tzv. pod stůl. Zákony, které takto spadnou pod stůl, však můžou být předloženy k projednání nově zvolené Poslanecké sněmovně, doplnila Barbora Malimánková, právnička Taylor Wessing Praha.

Zákoník práce se naštěstí schválit nestihne

Zákonů, které tzv. spadnou pod stůl, bude celá řada. U některých z nich jde pro podnikatele o dobrou zprávu. Podnikatelé především kvitují, že se již nestihne projednat novela zákoníku práce. Hrozilo zde riziko, že by mohlo dojít k načtení pozměňovacích návrhů, které by zásadním způsobem zatížily podnikatelský sektor. Například šlo o povinný 5. týden dovolené pro soukromý sektor, doplnil serveru Podnikatel.cz Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

S tím souhlasí i Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, podle kterého by se návrhy, které se postupně objevovaly a upravovaly, ve finále otočily jak proti zaměstnavatelům, tak proti zaměstnancům. Zde se mimo jiné projevilo to, že kdo chce moc, nemá nic. Celá řada změn, která byla dohodnuta mezi zástupci podnikatelů a odborů v nějaké kompromisní variantě, byla nakonec v zajetí chtíče jít ještě dále – mimo dohody – zkomplikována tak, že se neschválilo nic, komentoval Havlíček.

Změny se měly týkat dovolených, dohod konaných mimo pracovní poměr nebo práce z domova. Zaměstnavatel měl například zaměstnanci při výkonu práce z domova hradit náklady spojené s komunikací (typicky připojení k internetu) a další náklady, které jsou s výkonem této práce spojené.

Pod stůl spadne i další novela zákoníku práce, kterou měla být zrušena třídenní karenční doba. Podnikatelé jsou rovněž rádi, že neprošly změny v oblasti exekutorů, především pak ty, které se týkaly teritoriality. Hospodářská komora ČR dlouhodobě odmítá zavedení této zásady. Zkušenosti z evropských zemí ukazují, že princip teritoriality snižuje efektivitu vymáhání pohledávek. Odstranění konkurenčního prostředí mezi exekutory má v důsledku negativní dopad i na věřitele a dobytnost jejich pohledávek, upozornil Miroslav Diro.

Odklad 3. a 4. vlny EET se konat nebude

Nepříjemností je naopak to, že se na pořad schůze nedostal návrh na odklad třetí a čtvrté vlny EET o 9 měsíců. Návrh měl totiž šanci projít, jelikož ho podporovali vládní lidovci i opozice. Jeho projednávání ale zablokovala ČSSD společně s ANO. Pod stůl spadne také novela živnostenského zákona z dílny TOP 09, která měla snížit administrativní zátěž podnikatelů. Integrace kontrolních mechanismů měla zajistit, že úkony, které dosud kontrolovaní živnostníci byli povinni vykonávat ve všech kontrolách, by vykonávali pouze jednou v rámci integrované kontroly. Zákon by však podle všeho stejně neprošel, jelikož se proti němu postavila vláda.