Řešení problému, že zákazníci mají nouzi o kvalitní řemeslníky (je jich málo, nebo to jsou kopyta) je v nás všech. Lidé jsou národ a lidé jsou společnost, ta nebude nikdy fungovat pro všechny, dokud lidé nebudou fungovat. Problém je, jakým směrem vedeme a vychováváme naše děti. Dnes 15tiletý týnejdžr (ne všichni, tak 10 ze 100) vejde na učiliště se smartfounem v ruce a s nevědomostí o řemesle, které se má učit a následně i živit.
Pozn. V Číně, děti po dobu základní školy chodí na exkurze po řemeslných oborech a jiné, aby měli představu co vše mohou v dospělosti dělat, tvořit a hlavně, aby je to bavilo a byly šťastní. To je základ pro fungující společnost na každé úrovni. A tudíž dítě je více uvědomělé a v patnácti si vybere obor, který se vyučí se ZÁJMEM. Pak není moc prostoru pro chyby, navíc takový člověk se ve vlastním zájmu ve svém oboru proškoluje a stále vyvíjí. Tím se z něj stává odborník a papír z vyučení mu stačí, nic víc nepotřebuje a vše funguje.
Příklad: Od mého vyučení jsem stále v úzkém spojení s ředitelem školy a i s mými mistry. Po 5ti letech škola zaznamenala nezájem o řemesla, po 8mi letech se s odřenýma ušima otevřeli učební obory (málo dětí), po 10ti letech přišel "upgrade" ve formě stipendií s vizí přilákat týnejdžry do školy. Výsledek?: naplněné třídy hnědočechy s IQ 65 (viz má třetí věta) a s vidinou, že se vyučí i bez opravdového zájmu a že škola vše a více pokryje a o nic se nemusí starat, jak on, tak ani "rodič". No a po 14ti letech se dozvídám, že v našem krajském městě na severozápadě se NEotevřel obor Zedník a ani Kominík a bude hůř. Takže vlastně downgrade a hned 2x.
Já naivně hledal do firmy mladší zedníky se sílou a elánem, ale přitom vím že nenajdu, pač už žádní neexistují. To je realita!
RESUMÉ: Vše souvisí se vším. Není třeba cechů, politiky, administrativy, úřadů a zbytečných papírů. Starejme se o svou budoucnost, protože budoucnost jsou naše děti a aby naše děti se postarali o svou budoucnost.