Nový občanský zákoník zavedl od roku 2014 institut rodinného závodu. Jeho založením mohou spolu s podnikatelem fyzickou osobou podnikat i ostatní rodinní příslušníci, aniž by uzavírali pracovní smlouvu či vlastnili živnostenské oprávnění. Ovšem od samého počátku nebylo zřejmé, jak nakládat s případnými podíly na příjmech a výdajích, které by na členy rodinného závodu podnikající osoba přerozdělila.
Rodinný závod není právnická osoba
Založením rodinného závodu nevzniká právnická osoba, nezapisuje se do obchodního ani jiného veřejného rejstříku. Jedná se o smluvně ošetřenou spolupráci fyzických osob v rodině. Kupříkladu kamenný nebo internetový obchod, pekárna či jakákoliv jiná provozovna. Výhodou rodinného závodu je, že si členové vzájemně upraví práva a povinnosti, podíly na zisku apod. Navíc nehrozí postih ze strany inspektorátu práce, který v situacích přistižení člena rodiny při výkonu práce na pracovišti kontrolované osoby a nedoložení právního vztahu vyměřují sankce za nelegální zaměstnávání. Výjimku mají pouze manželé a děti podnikatele. Jakákoliv jiná (byť nezištná pomoc) příbuzného se v konečném efektu nemusí vyplatit. Přestože se minimální sankce za nelegální zaměstnávání od roku 2015 snížila, jedná se stále o poměrně vysokou částku (50 tisíc korun).
Rodinný závod v paragrafech
Rodinný závod je možné charakterizovat jako speciální typ obchodního závodu. Za rodinný závod se dle § 700 nového občanského zákoníku považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň jeden z manželů a jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manželi sešvagřené až do druhého stupně a jenž je ve vlastnictví některého z nich. Účastníky mohou být dokonce i osoby, které trvale pracují pro rodinu. Rodinný závod tedy není charakterizován předmětem podnikání, ale osobami, jenž se na jeho provozu podílejí. Nejde o právní subjekt, ale z hlediska právní teorie o věc hromadnou. V případě rodinného závodu se nejedná a ani nesmí jednat o práva a povinnosti vzniklé založením obchodní společnosti nebo družstva na základě společenské smlouvy, smlouvy o tichém společenství ani o pracovní poměry uzavřené mezi členy rodiny.
Podrobněji: Podnikáte a potřebujete pomoc rodiny? Založte si rodinný závod
Členové rodinného závodu a zdanění jejich příjmů
Členové rodinného závodu nejsou zaměstnanci, ale nemusí být ani podnikateli.
Členové rodinného závodu tedy nejsou společníky, zaměstnanci, ale nemusí být nutně ani podnikateli. Rodinný závod může fungovat tak, že pouze jediný člen bude mít živnostenské oprávnění k činnosti tohoto závodu. A jak to bude s případnými podíly na zisku? Již počátkem loňského roku vysvětlila pro server Podnikatel.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství, že přestože se v případě rodinného závodu běžně hovoří o zdanění vyplacených podílů na zisku, skutečnost je jiná. Princip rozdělení a zdanění příjmů je obdobný jako u příjmů spoluvlastníka dle § 11 zákona o daních z příjmů, tj. podíl na příjmech a výdajích, případně podíl na výsledku hospodaření. Příjmy z rodinného závodu jeho členové zdaňují dle § 7 zákona o daních z příjmů a příjmy a výdaje rozdělují v souladu s § 12 zákona o daních z příjmů.
Od roku 2015 se ovšem úprava přerozdělení příjmů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu přesouvá z ustanovení § 12 do ustanovení § 13. Člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu je spolupracující osobou. Je tak možné rozdělit příjmy a výdaje mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, a to za splnění podmínek stanovených v § 13 zákona o daních z příjmů. Tím se prakticky vyřešila situace případných členů rodiny nežijících ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, který na ně hodlal přerozdělit příjmy.
Spolupracující osobou je v souladu s novelizovaným § 13:
- a) spolupracující manžel,
- b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
- c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Stejně tak je zde řešena problematika výše podílu na příjmech a výdajích. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby
- a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 %
- b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
Pokud je spolupracující osobou pouze manžel, příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby
- a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 %,
- b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Sociální a zdravotní pojištění
Díky přesunu této problematiky pod ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů je zřejmý i postup odvodu sociálního a zdravotního pojištění. V této oblasti panovaly největší nejasnosti. Na což server Podnikatel.cz reagoval článkem Zmatky kolem rodinného závodu. Úřady neví, jak podnikání příbuzných danit
Spolupracující osoba musí být přihlášena u České správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny. Povinnost platby minimálních záloh se nijak neliší od osob samostatně výdělečně činných. Odvíjí se od skutečnosti, zda se jedná o spolupracující osobu hlavní nebo jen vedlejší (např. zaměstnanci, důchodci atd.). Doplatek pojistného a případná výše záloh na další období se stanoví po podání přehledu o příjmech a výdajích. Závisí rovněž od vypočteného vyměřovacího základu. Ovšem oznámení spolupráce musí být učiněno v okamžiku jejího zahájení. Rozhodně tak nelze učinit až při podání přehledu. Hrozí udělení pokuty a u spolupracujících osob vykonávajících hlavní SVČ i dopočtení penále.
ČLÁNKY DO MAILU