Konkurenční doložka aneb Na co si dát pozor při jejím sjednávání

Čtěte také: Konkurenční doložka je často součástí pracovních smluv i smluv o výkonu funkce. Ovšem při jejím plnění může nastat háček s pojistným. Platí se dvakrát.

Její uzavření tak není vázáno na pracovní smlouvu a není pochyb ani o tom, že může být uzavřena i jako zcela samostatné ujednání. Závazek zaměstnance zdržet se výkonu výdělečné činnosti ovšem nesmí přesáhnout zákonem stanovenou dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru – v opačném případě by konkurenční doložka byla neplatná.

Vyhodnocení, která činnost bude či nebude mít konkurenční povahu vůči stávajícímu zaměstnavateli, bude vždy otázkou individuálního posouzení. Tudíž při posuzování, zda došlo nebo nedošlo k porušení konkurenční doložky zaměstnancem, nebude možné vycházet z pouhé shodnosti předmětu podnikání (např. zapsaném ve veřejném rejstříku), nýbrž bude nutné soutěžní povahu posuzovat z faktického hlediska. 

Čtěte také: Lze sjednat konkurenční doložku bez současného závazku poskytnout přiměřené peněžité vyrovnání u obchodního zastoupení? Odpovídají právníci.

Pouze formálně shodný předmět podnikání tak nebude v daném ohledu směrodatný – pokud by tomu tak bylo, byl by zaměstnanec nezřídka kdy (např. v případě živnosti volné jakožto předmětu podnikání) vyřazen z výdělečné činnosti prakticky pro každou obchodní činnost, což jistě není záměrem zákonné úpravy. Smysl konkurenční doložky spočívá v tom, aby zaměstnavatel byl chráněn před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli prostřednictvím určitého klíčového zaměstnance, který se v průběhu svého pracovního poměru u původního zaměstnavatele seznámil s informacemi, které jsou citlivé, mají povahu obchodního tajemství nebo jsou jinak způsobilé získat konkurenčnímu podnikateli obchodní výhodu.

Závazek zaměstnavatele

Vedle závazku zaměstnance musí být (pod sankcí její neplatnosti) v konkurenční doložce sjednán i závazek zaměstnavatele poskytnout po celou dobu její platnosti zaměstnanci přiměřené peněžité plnění, minimálně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. 

Jelikož uzavřením konkurenční doložky se zaměstnanec po dobu její platnosti (maximálně však po dobu jednoho roku) výrazně limituje ve svém budoucím pracovním uplatnění, nelze konkurenční doložku sjednat bez souběžného závazku zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené protiplnění. Zákon stanoví pouze minimální výši tohoto peněžitého vyrovnání, která činí polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku plynoucího z konkurenční doložky.

Konkurenční doložku nadto není možné sjednat s jakýmkoli zaměstnancem, nýbrž pouze s takovým, od něhož to lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití při výdělečné činnosti po skončení zaměstnání by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Posouzení těchto okolností bude nutné rovněž činit případ od případu – zpravidla podle druhu vykonávané práce, povahy činnosti zaměstnavatele apod. Těžko však bude možné konkurenční doložku platně uzavřít s vrátným nebo administrativním pracovníkem.

Smluvní pokuta a zánik konkurenční doložky

Za porušení konkurenční doložky zaměstnancem lze sjednat i smluvní pokutu, která zpravidla bývá tou hlavní pákou na zaměstnance, aby konkurenční doložku dodržovali. Byla-li v konkurenční doložce sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, pokud závazek poruší, zanikne závazek zaměstnance plynoucí z konkurenční doložky jejím zaplacením. Výše smluvní pokuty však musí být vždy přiměřená povaze a významu konkurenční doložky (tj. povaze a významu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec v pracovním poměru u zaměstnavatele získal).

Konkurenční doložka může zaniknout dvěma způsoby – buď odstoupením od ní, nebo její výpovědí. Zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Možnost odstoupení po skončení pracovního poměru je ovšem vyloučena pouze pro zaměstnavatele – zaměstnanec by tak měl být schopen platně odstoupit od konkurenční doložky i po skončení pracovního poměru. 

Pokud chcete uzavřít konkurenční doložku, dbejte na její přesné znění. Pokud to podceníte, můžete zjistit, že je neplatná.

Pro platné odstoupení od konkurenční doložky musí být dán buď zákonný důvod, nebo musí být určitý konkrétní důvod k odstoupení mezi stranami ujednán. Zaměstnanec je oprávněn konkurenční doložku také vypovědět, pokud mu zaměstnavatel nevyplatí peněžité vyrovnání do 15 dnů po jeho splatnosti. V případě výpovědi zaměstnancem konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli.

Podmínky pro sjednání jsou transparentní

Zákonné podmínky sjednání konkurenční doložky jsou vcelku jasné a transparentní. Je však potřeba si dávat pozor na to, aby byly vždy splněny veškeré podstatné náležitosti konkurenční doložky a nedošlo tak k její neplatnosti. Je rovněž dobré dát si pozor i na přiměřenost smluvní pokuty, která bývá důležitá především pro zaměstnavatele – proto nelze než doporučit smluvní pokutu sjednávat v rozumné výši a zbytečně se nepouštět do nějakých závratných částek, jelikož by to mohlo být pro zaměstnavatele jen kontraproduktivní.