S jakými plány do budoucna jste šel studovat farmacii?
Plánů, co budu dělat po studiích, jsem měl mnoho. Jedním z nich byla také práce v lékárně.
Kdy jste začal podnikat a co bylo podnětem k otevření vlastní lékárny?
Do podnikání jsem se příliš nehrnul. Služebně starší kolegové privatizovali počátkem devadesátých let lékárny, do kterých je dosadili v rámci státní lékárenské služby. Dobře umístěná a zaběhnutá lékárna se zprivatizovala poměrně rychle právě původními vedoucími lékárníky a my, služebně mladší, jsme neměli šanci. Ochota bank půjčovat lékárníkům finanční prostředky byla velká a velmi snadno získali bankovní úvěry.
Já jsem postupoval jinak. Věděl jsem, že po odborné stránce na vedoucí místo mám. Věřil jsem si a složil potřebnou zkoušku pro vedení lékárny. Neměl jsem ale dostatek finančních prostředků, tak jsem šel pracovat k zahraniční farmaceutické firmě. Teprve tam jsem získal potřebné zkušenosti ze světa podnikání a zdokonalil jazykové znalosti. Hlavním podnětem pro otevření vlastní lékárny byla zahraniční zkušenost z pobytu v USA.
Jaké byly vaše představy o podnikání, co se splnilo a co naopak ne a proč?
Moje představy o podnikání byly dost zkreslené a povrchní. Splnil se můj sen o samostatném rozhodování, kde, kdy a s kým budu mít vlastní lékárnu. Bohužel jsem do doby, než jsem potřebné dokumenty pro otevření lékárny nastudoval z jednotlivých právních předpisů, vůbec netušil, jaké byrokratické bariéry jsou v našem oboru.
Co vás ještě brzdí v podnikání kromě byrokracie?
Nedostatek kapitálu.
Jak jste začínal, od kdy podnikáte?
Nejtěžší na tom všem bylo rozhodnutí, zda podnikat či nikoliv – hlavně kvůli rodině. Manželka je také lékárnicí. Tušil jsem, že všechno okolo podnikání je náročné především na čas a my jsme v té době měli malé děti. Zpětně musím konstatovat, že rodina mi v začátku velmi pomohla. Doslova musím říct, že mě podržela, a to jak psychicky, tak finančně. Podnikám od roku 1997, kdy jsem založil s otcem společnost s ručením omezeným. Od roku 2000 pak již podnikám samostatně.
Máte tip na Výslech?
Koho byste nejraději viděli v našich jemných poutech pod palbou otázek? Máte tip na osobnost či podnikatelský obor, o němž byste se chtěli dozvědět více? Pište na adresu: redakce@podnikatel.cz
Co jste si pro své podnikání přinesl z praxe řadového lékárníka?
Jako řadový lékárník jsem po odborné stránce teprve až v praxi dostal tolik potřebné praktické dovednosti při práci s pacientem. Ale to je asi tak všechno. O podnikání, účetnictví, daních, vedení a motivování zaměstnanců, marketingu, budování značky lékárny, jsem se jako zaměstnanec v lékárně nenaučil vůbec nic. Služebně starší kolegové na mé dotazy reagovali mlčením nebo odkazem, ať si to nastuduji sám.
Pro vedení lékárny jste složil potřebnou zkoušku, jaké další podmínky je zapotřebí splnit?
Musíte mít připravené finanční prostředky v řádu milionů – hovořím o lékárně základního typu na malém městě. To je první a základní podmínka. Pokud je nemáte, musíte napsat dobrý podnikatelský záměr a jít do banky. To už ale musíte mít založenou firmu. V současné době se takto s podnikáním v lékárenství již nezačíná. Z dalších podmínek bych asi zdůraznil nutnost najít odpovídající podnikatelské prostory (technické řešení) a to nejen velikostí, ale hlavně umístěním. Ostatních podmínek je celá řada a vydalo by to na samostatný rozhovor.
Pokud si pronajmu prostory, kolik těch milionů minimálně musím mít?
Pak vám stačí tak asi 2 miliony českých korun. Pokud budete chtít vlastnit budovu, pak si musíte zahrnout do rozvahy cenu budovy, což je závislé na dané lokalitě. Dnešní majitelé lékáren se orientují na menší prostory, nejlépe tam, kde je velký pohyb lidí a zpravidla jsou v pronajatých prostorách.
Kdy se vám začaly vložené investice vracet, kdy jste začal vydělávat?
V mém případě se investice vrátila za 5 let. Ale podnikání je o tom, že někde investujete a čekáte, že se vám to vrátí. Musíte aktivně vyhledávat příležitosti a někdy se stane, že se vám investice nevrátí. Systém podnikání v lékárenství u nás je nastaven tak, že vás nutí se velmi rychle na trhu orientovat a čelit vysoce konkurenčnímu prostředí.
Kolik zaměstnanců si můžete dovolit a kolik jich v lékárně musí být minimálně?
Zaměstnanců si mohu dovolit jen tolik, aby provoz lékárny vydělal i na majitele. Minimálně musí být přítomen jeden lékárník, a to za předpokladu, že všechno ostatní má zajištěné na centrále firmy – účetnictví, mzdy, správu PC a všechny ostatní služby s tím spojené. Potom se může lékárník věnovat svým pacientům. Zpravidla ale v lékárně ještě pracují farmaceutické asistentky a pomocný personál.
Kolik času věnujete prodeji v lékárně, kolik jednáním s distributory a účetnictví? Majitel lékárny se asi nemůže jen věnovat samotnému prodeji, co se děje v zákulisí, nechte nás trochu nahlédnout do vaší kuchyně?
Vlastní práci lékárníka v lékárně (expedice, příjem, výroba, prodej léčiv) věnuji přibližně dvě hodiny denně od pondělí do pátku. Potom se zabývám všemi ostatními činnostmi a koordinuji a kontroluji práci svých podřízených. Řadu činností zajišťuji tzv. outsourcingovým systémem, protože jinak bych ekonomicky nepřežil. Když ovšem chybí z nejrůznějších důvodů – dovolená, nemoc dítěte, nemocenská atd. – někdo z mých kolegů, tak jeho práci vezmu a dělám třeba i 8 hodin jen v jedné lékárně, a to na jakékoliv pozici, i třeba úklid. Hodně dnes pomáhá internet, takže vše co nestihnu přes den přímo v práci z výše uvedených důvodů, řeším přes e-mail. S distributory se už moc nejedná, protože tam je situace poměrně stabilní. Co ovšem v poslední době bere čas, je jednání přímo s výrobci léčiv.
Jak moc na vás naléhají a přesvědčují distributoři a výrobci léků a doplňků, abyste nabízel právě jejich výrobek? Jaké výhody vám za to nabízejí?
Distributoři a výrobci přesunuli svůj zájem ve větší míře od lékařů na nás lékárníky a pochopili, že lékárník je kompetentní osoba v otázce poradenství, samoléčení. A nakonec i v ekonomickém zhodnocení léčby ve smyslu, co se doplácí, nedoplácí a co už je lepší si koupit přímo v lékárně, bez toho, aby si nechal pacient napsat recept od pana doktora.
Jinak výrobci moc nenaléhají, protože situace v lékárenství je poměrně stabilní, díky vysoce konkurenčnímu prostředí. Spíše se spoléhám na chování firmy z dlouhodobého hlediska, zda má svůj sortiment jen v lékárnách či zda ho nabízí i v supermarketech nebo na benzínových stanicích. Je přece přirozené, že v lékárně se za léčivo platí. To bylo, je a bude.
Zatímco mnohé obchody, například s oděvy, krachují, lékárny vznikají a málokterá zanikne. Lidé o lékárnách mluví jako o „zlatém dole”. Jaký má na „zlatý důl” názor majitel lékárny?
V ČR jsou dva faktory, které ovlivňují ekonomiku lékárny. Prvním a hlavním faktorem je úplná liberalizace trhu a tím druhým je ne/ochota pacientů platit. Z laického úhlu pohledu se může jevit, že lékárna je „zlatý důl”, ale dnešní situace je trochu jiná. Stát stanovuje podmínky pro tvorbu ceny léčiva a zároveň říká, jaký maximální výkon si můžete k nákupní ceně přidat. V poslední době se od tohoto modelu upouští, a to díky právě dostatečné konkurenci na trhu lékáren. Nastává období, kdy stát dereguluje ceny léčiv a konečnou cenu pro pacienta tlačí dolů jen a pouze konkurence. Samozřejmě se to nedá říci o celém spektru léčiv, ale pro veřejné lékárny je to jasný signál, že se musí o své bytí na trhu postarat samy, v rámci konkurenčního boje.
Co se týká druhého faktoru, pak lze v obecné rovině konstatovat, že všichni chceme být krásní, mladí a zdraví. Proto někteří pacienti utrácí nehorázné peníze za přípravky, které nemají moc velký léčebný přínos, ale pokud mají doplatit za kvalitní léčbu, pak nedají ani korunu navíc.
Dochází tedy k postupné koncentraci vlastnictví lékáren do kapitálově silných skupin a tyto skupiny právě proto, že mají dostatečný kapitál, pak otevírají, či kupují lékárny a budují vlastní síť.
Podnikatel.cz doporučuje
Obchodní zákoník se změnami k 1. 7. 2008
Do publikace jsou zařazeny dva zcela nové zákony z dubna 2008, a to zákon o nabídkách převzetí a zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Tyto zákony současně výrazně novelizují mj. také obchodní zákoník, zákon o evropské společnosti a zákon o evropské družstevní společnosti. Do obchodního zákoníku jsou již také promítnuty změny provedené v souvislosti s novelou živnostenského zákona.
Cena: 123,00 Kč včetně 9% DPH
KOUPIT KNÍŽKU
Další zákony na serveru Knížky.cz
Jak se vám změnil provoz lékárny po zavedení poplatku za recept? Byl to z vašeho hlediska správný krok? Jak poplatek zahýbal s tržbami? Zaznamenal jste od nového roku, že by se lidé začali samoléčit spíš, než by platili za lékaře a za recept?
Tak předně je třeba zásadně odmítnout tvrzení, že regulační poplatek za položku na recept je v celé výši příjmem lékárny, jak je někdy mylně v médiích interpretováno. Jsme jediný segment zdravotnictví, který nemá plný příjem z regulačních poplatků, a to díky tzv. odpočtu z regulačního poplatku, který závisí na počtu položek a ceně léku a podléhá také DPH. A to nehovořím o případech hmotné nouze, kdy se regulační poplatek nevybírá. V lékárnách od ledna ubylo pacientů a tím pádem receptů. Z mého pohledu bylo správné zavedení 5000 korunového limitu pro pacienty, bohužel řada doplatků z léčiv se do tohoto limitu nezapočítává. Pacienti jsou za ta léta, kdy se v lékárnách platí spoluúčast v hotovosti, docela zvyklí, že léčiva se platí a opravdu si nechají poradit a na naše doporučení si daný přípravek koupí.
Jak se vyrovnáváte s konkurencí?
S konkurencí se vyrovnávám aktivně. Používám její metody a vytvářím vlastní síť lékáren. Je to náročné na čas a peníze.
Jak se dál vzděláváte?
Účastí na konferencích, četbou, e-learningem. Limitem je nedostatek času.
Kdy jste založil internetový prodej? Jaké jsou výhody internetového prodeje pro vás a zákazníky?
Internetový prodej jsem založil hned, jakmile to bylo legislativně umožněno. Výhodu to má jedinou, že nás pacienti najdou i na netu, účastní se s námi chatu či pošlou e-mail, zavolají, chtějí radu. Toto je přínosem pro pacienty. Pro majitele je to noční můra. Protože jestliže je konkurence v provozování kamenných lékáren vysoká, pak si dovolím tvrdit, že konkurence na internetu je vražedná. Pacienti hledají jen a pouze nejnižší cenu.
Jakou budoucnost plánujete v oblasti farmacie?
Celá Evropa se rozhodla jít cestou liberalizace ve farmacii. Lékárnu může vlastnit i někdo jiný než lékárník. U nás máme od začátku poměrně vysoce liberální prostředí, tak nás již moc do budoucna nečeká. Dále budou posilovat společnosti s dostatkem kapitálu. Nezávislé (independent) lékárny se pomalu budou stávat raritou. Pokud vydržím cenový tlak konkurence, tak budu dále budovat svou vlastní síť. Pokud podlehnu, tak se pokusím své lékárny včas prodat kapitálové silnější společnosti.
Na závěr máme rádi úsměvné historky, neměl byste pro nás jednu z lékárny?
Napadá mě situační historka, kdy přišla do lékárny jedna starší nedoslýchavá dáma s receptem na čípky. Byly zabalené v hliníkovém obalu, aby vydržely v odpovídajícím tvaru i při změně teploty. Magistra vše řádně vysvětlila, jak, kdy, kolikrát denně užívat čípek. Milostivá paní rozbalila balení čípků a zeptala se znovu magistry: Proč mám čípky před použitím rozbalit?
Po několikeré snaze se dotyčná magistra rozhodla pro názornou ukázku, rozbalila jeden čípek se slovy: Čípek je potřeba do příslušného otvoru zatlačit a proto je důležité jej nejprve rozbalit, protože ten hliník by vás mohl poškrábat. Pamatujte, rozbalit a potom zatlačit, rozbalit a potom zatlačit.
A dotyčná odpověděla: A proč ten čípek nemůžu sníst, když tak krásně voní?
Na tuto otázku již magistra nedokázala odpovědět a podupávající fronta dalších pacientů se začala smát.
U Výslechu
Jméno a příjmení: Mgr. Marek Hampel
Rok narození:1968
Vzdělání: VŠ
Kariéra:majitel společnosti
Koníčky: turistika, šachy
ČLÁNKY DO MAILU