Rakovinotvorný dioxin ve vejcích německých slepic, kontaminovaná kukuřice ze Srbska, potravinové skandály v Polsku. To jsou jen některé z afér, které se řešily v posledních letech a vyvolaly potřebu uplatňování tvrdších pravidel bezpečnosti systému krmiv a samotných potravin. Například německá dioxinová aféra v České republice vyústila v povinnost tuzemských i zahraničních dodavatelů potravin dokládat dozorovým orgánům informace o jejich původu. A od ledna budou kontroly ještě přísnější.
Abychom jedli zdravé potraviny, je nutné zajistit zdravé krmivo i pro jateční zvířata. Uvědomuje si to stále více producentů.
Po vzoru jiných evropských států podniky v Česku začínají přistupovat na certifikaci GMP+ Feed Safety Assurance. Systém norem určuje nadnárodní společnost ROS Group sídlící ve Velké Británii, která má pobočky ve 32 zemích světa a u nás je zastoupena společností United Registrar of Systems Czech. Ačkoli se jedná o soukromou aktivitu, v celosvětovém řetězci už je více než 12 000 společností. Všechny se zavazují dodržovat normy upravující pěstování rostlinných komodit, jejich zpracování a další využití v krmivářském sektoru, popřípadě využití odpadů z potravinářských výrobku v krmivářství, výrobu přídatných látek a dopravu. Záměrem norem GMP+ Feed for Food, tedy krmivo pro potraviny, je zabezpečení zdravotní nezávadnosti všech fází krmivového řetězce.
Pravidla GMP+ budou více vymáhána v rámci celého potravinového řetězce při nakládání s krmivem. Pro výrobce a přepravce krmiv přestanou od nového roku platit veškeré výjimky. Může se stát, že firmy bez potřebné certifikace nebudou smět suroviny v Německu, Nizozemsku nebo dalších zemích Evropské unie vůbec vyložit,
říká Petr Maličovský, generální ředitel URS Czech. Pokud firma splní dané požadavky a získá potřebný certifikát, bude zapsána v registru firem. Jestliže pochybí, není sice stíhána finančně, jak je tomu ze strany státních orgánů, ale držitel licence má právo nařídit kontroly, zamezit firmě dodávky do řetězce nebo nařídit tříměsíční karanténu. O problému se dozví všechny firmy v řetězci a tím pádem je společnost nedodržující pravidla prakticky vyšachována ze hry.
A proč by firmy vůbec měly podstupovat takový risk? Dělají to hlavně ty, které si uvědomují, že bezpečnost potravin nezajišťuje jen finální produkt, který se dostane k zákazníkům prostřednictvím maloobchodního prodeje, ale i krmivo určené pro jateční dobytek. Právě jeho kvalita se odráží na kvalitě finálního masa nebo surovin jako jsou obiloviny, které pokračují ke zpracování do pečiva a podobně. Kontrola kvality potravin podle zúčastněných nemůže začínat od konce, ale od začátku, tak jako v jiných oborech. Ani v automobilovém průmyslu se nesmí dostat do série vadný výrobek. Pokud k tomu dojde, je okamžitě zastavena výroba. Ještě přísnější pravidla platí v letectví. Výroba se zastaví, všechna letadla po světě se kontrolují, a dokud není nalezena příčina a učiněna náprava, nesmí letouny stejného typu vzlétnout,
uvádí Petr Maličovský. Stejná pravidla musí platit i ve firmách zpracovávajících a distribuujících krmivo.