Kontrolní hlášení děsí svojí náročností, může obsahovat až tisíce položek

Ačkoli ministerstvo financí tvrdí, že kontrolní hlášení nebude pro podnikatele administrativně náročné, opak je podle odborníků pravdou. Problémů spojených s kontrolním hlášením se navíc pojí celá řada. Aby toho nebylo málo, jsou stanoveny přísné lhůty a tvrdé sankce.

Čtěte také: Víme, kdo všechno musí od roku 2016 řešit kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení může obsahovat tisíce položek

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Kontrolní hlášení děsí podnikatele.

Na první pohled se může zdát, že příprava kontrolního hlášení je pro plátce DPH jednoduchou záležitostí, jelikož v rámci účetnictví či existující záznamní evidence disponují všemi potřebnými údaji. Totéž tvrdí i ministerstvo financí a finanční správa, podle kterých je kontrolní hlášení srovnatelné s podáváním souhrnných hlášení či výpisem z evidence pro daňové účely u plnění podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti. Kontrolní hlášení není nic jiného. Podnikatelé jen evidenci vezmou a pošlou nám ji. Podle mého názoru to tak velká administrativní zátěž není, uvedl před časem v rozhovoru pro server Podnikatel.cz tehdejší šéf finanční správy Jiří Žežulka.

Čtěte více: Nové kontrolní hlášení k DPH administrativu nezvýší, říká šéf Finanční správy ČR

Jak ale upozorňují odborníci, ke skutečnosti má toto tvrzení daleko. Půjde totiž o kompletní přehled veškerých vydaných i přijatých faktur (daňových dokladů) a může jít o stovky až tisíce položek. Dosud šlo jen o uvedení celkové částky, nově půjde o uvedení každého dokladu zvlášť, vypsání čísla tohoto dokladu, sazby daně, částky daně, celkové částky, uvedení režimu daně a data uskutečnění zdanitelného plnění, vysvětluje Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Čtěte více: Podívejte se, co všechno budete muset vyplňovat v kontrolním hlášení k DPH

Veškeré údaje potřebné pro vyplnění evidence navíc většinou nejsou, zejména u větších plátců, k dispozici v rámci jedné databáze. Problémy pak může činit zejména uvádění čísla daňového dokladu či eliminace interních oprav účtování z evidence pro kontrolní hlášení. Samostatnou problematikou pak může být způsob vykazování údajů v kontrolním hlášení v případě využití tzv. „selfbillingu“, tedy situací, kdy daňový doklad vystavuje místo dodavatele odběratel, upřesňuje Petr Toman, partner společnosti KPMG Česká republika.

Významným problémem se pak jeví i povinnost u odběratelů či dodavatelů, kteří jsou osobami povinnými k dani (tedy zejména podnikatelských subjektů), uvádět daňové identifikační číslo, a to i v případech, kdy nejsou plátci DPH. Praktickým problémem je například i požadavek uvádět veškeré údaje uvedené na jednom daňovém dokladu na jednom řádku kontrolního hlášení. Toto může být problematické zejména v případech, kdy na jednom daňovém dokladu (faktuře) jsou zahrnuta plnění v základní i snížené sazbě, neboť pro potřeby zaúčtování takového dokladu jsou údaje obvykle rozděleny, dodává Toman.

Vadí i přísné sankce

Další věcí je třídění dle struktury a formátu formuláře. Oproti evidenci pro daňové účely jsou zcela odlišné lhůty, komunikace, požadavky na reakční dobu a v neposlední řadě sankční systém. Právě lhůty a sankce jsou podle podnikatelů velice přísné a kladou nepřiměřené nároky na prakticky neustálou přítomnost účetní, přičemž recipročně, ze strany správce daně, žádné lhůty naopak neexistují. Sankce navíc musí finanční úřad bezpodmínečně uložit a nejsou prominutelné, ať je důvod jakýkoli. Významný problém to způsobuje zejména v malých a středních firmách, kde přirozeně není zastupitelnost tak kvalifikovaných profesí jako je právě účetní. Stačí přitom, aby měla úraz a o pár dní později si přečetla vzkaz od správce daně – firma tak může okamžitě přijít o desítky tisíc korun, upozorňuje Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Čtěte více: S kontrolním hlášením se nesmíte opozdit, zapomeňte navíc na papírové podání

Problémem se tak podle Břečkové může stát i zdánlivě triviální otázka dovolené na zotavenou účetní. Firma je totiž povinna nejpozději do 5 dnů reagovat na jakoukoli výzvu správce daně, aby nebyla posuzována jako „nespolupracující“ a nečelila tak sankci 50 tisíc korun. Dá se předpokládat, že i striktní a obsažný formát a struktura mohou činit potíž minimálně v počátcích fungování tohoto nového opatření. Zatímco však například na Slovensku byl první tři měsíce po zavedení automaticky udílen sankční generální pardon, než si firmy na systém zvykly, u nás tomu tak nebude.

Sankce vznikají automaticky

Kdo své povinnosti ohledně kontrolního hlášení k DPH nesplní, čekají ho automaticky pokuty. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši

• 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.

Webová aplikace ministerstva je nepraktická

Firmy by se každopádně měly důkladně připravit na úpravu softwaru, protože právě na něm budou v tomto případě hodně záviset tvrdé lhůty a sankce. Jinými slovy, bude-li tam chyba třeba jen v překlepu, systém hlášení vyhodnotí jako zcela nepodané. Pokud navíc bude po lhůtě pro podání, podnikatel automaticky dostane pokutu. Firmy tak budou muset provést úpravy účetního systému či investovat do externí aplikace, která převod dat do příslušného formátu umožní. Pro tyto účely lze samozřejmě využít i webovou aplikaci ministerstva financí, nicméně při větším počtu faktur toto bude kvůli manuálnímu zadávání údajů nepraktické či zcela nemožné, uzavřel Petr Toman, partner společnosti KPMG Česká republika.