Vybrané daňové subjekty poskytují informace, které mají ve své evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, prostřednictvím kontrolního hlášení správci daně. Tyto informace vybraný subjekt vykazuje v kontrolním hlášení, a to podle vystavených a přijatých daňových dokladů, bez ohledu na to, zda se jedná o zjednodušené daňové doklady či nikoli.
Co se dozvíte v článku
Proč bylo zavedeno kontrolní hlášení?
Kontrolní hlášení vzniklo jako jeden z možných prostředků, díky kterému může správce daně snadněji odhalit daňové úniky a daňové podvody. Díky informacím uvedeným v kontrolním hlášení má pak správce daně možnost získat informace o vybraných transakcích, které mezi sebou realizovali plátci daně, případně identifikovat taková sdružení osob, která by mohla být riziková. Například řetězce nebo karusely.
Tato riziková sdružení osob totiž čerpají finanční prostředky z veřejného rozpočtu nezákonně – tj. podvodnými manévry. Správce daně pak v rámci kontrolní činnosti analyzuje a identifikuje tato riziková sdružení a svou činností se snaží těmto skutečnostem zamezit.
Co je to kontrolní hlášení a kdy se podává?
Kontrolní hlášení patří mezi řádná daňová tvrzení v návaznosti na ustanovení daňového řádu. Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, kterou plátci daně povinně vedou.
Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně, a to do 25 dní po skončení kalendářního měsíce. Není podstatné, zda má právnická osoba měsíční nebo kvartální zdaňovací období. U fyzických osob se frekvence podávání přiznání řídí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH.
V praxi to pak funguje tak, že právnická osoba, která je kvartálním plátcem DPH, podává měsíčně kontrolní hlášení a pak kvartálně přiznání k dani z přidané hodnoty. Rozdílně však podávají kontrolní hlášení fyzické osoby, které jsou kvartálními plátci. Ty podají jedno kontrolní hlášení společně s přiznáním k DPH za dané kvartální období.
Druhy kontrolních hlášení
Při podávání kontrolních hlášení se můžete potkat se třemi typy, a to s řádným, opravným a následným kontrolním hlášení. Za řádné kontrolní hlášení je zjednodušeně považováno takové kontrolní hlášení, které bylo podáno jako první, a to ať už ve lhůtě nebo po lhůtě.
O opravném kontrolním hlášení se hovoří, pokud je podáno jako hlášení nahrazující (opravující) řádné hlášení. To je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení. Pokud je opravováno řádné hlášení po lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení, jedná se o tzv. následné kontrolní hlášení. Pozor však na to, že následné kontrolní hlášení musí být podáno do pěti pracovních dní ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů.
Povinnost podat kontrolní hlášení nastává, pokud v daném období plátce daně přiznává daň na výstupu (jedná se o zdanitelná plnění vykázaná na řádcích 1–6 a pak 9–13 daňového přiznání), uskutečňuje zdanitelné plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu nebo uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.
Co když nepodáte kontrolní hlášení?
Zákon o dani z přidané hodnoty upravuje postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením. Pokud nebylo podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně daňový subjekt k jeho podání. Správce daně stanoví náhradní lhůtu, a to 5 dní od oznámení výzvy. Jedná se o situace, kdy plátce zapomněl podat kontrolní hlášení. Pokud plátce však neměl povinnost kontrolní hlášení podat, musí tuto skutečnost sdělit správci daně prostřednictvím kontrolního hlášení.
Pozor však na to, že plátce je povinen do 17 dní ode dne dodání výzvy do datové schránky nebo do pěti pracovních dní od oznámení, pokud není doručováno prostřednictvím datové schránky, údaje doplnit a na výzvu správce daně reagovat, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Toto ustanovení zákona řeší situaci, kdy správce daně vyzývá plátce k odstranění pochybností o správnosti nebo úplnosti původně podaného kontrolního hlášení – tzn. že řádné kontrolní hlášení bylo podáno, ale pravděpodobně obsahuje chybu.
Plátce daně pak může prostřednictvím následného kontrolního hlášení odpovědět formou tzv. rychlé odpovědi na výzvu, že nemá povinnost podat kontrolní hlášení anebo prostřednictvím následného kontrolního hlášení chybu opraví.
Jaké pokuty hrozí v souvislosti s kontrolním hlášením?
Nedodržování povinnosti související s kontrolním hlášením přináší nepříjemné důsledky. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení v zákonem stanovené lhůtě, vznikne mu povinnost uhradit pokutu. Ta je odstupňovaná podle toho, zda plátce kontrolní hlášení dodatečně podá bez výzvy správce (1000 Kč) nebo ho podá v náhradní lhůtě po výzvě ze strany správce daně (10 000 Kč).
Pokutu 30 000 Kč potom udělí správce daně tomu plátci, který podá kontrolní hlášení po výzvě ze strany správce daně, ale po stanovené lhůtě. V případě, že by plátce na výzvu vůbec nereagoval a kontrolní hlášení by nepodal ani v náhradní lhůtě, udělí mu správce daně pokutu ve výši 50 000 Kč.
Zákon o dani z přidané hodnoty snižuje pokutu na jednu polovinu v případě, kdy:
- je plátcem fyzická osoba,
- je ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí,
- je plátcem společnost s ručením omezeným s jedním společníkem, který je fyzickou osobou.
Pokud by plátce však záměrně mařil a ztěžoval správu daní, může mu být udělena pokuta až do výše 500 000 Kč. Zároveň je však nutno podotknout, že pokud se plátce daně proviní v kalendářním roce poprvé, je mu automaticky prominuta pokuta ve výši 1000 Kč a 10 000 Kč (případně v poloviční výši).
ČLÁNKY DO MAILU