Kontrolní hlášení k DPH se podává již skoro půl roku. Do 25. srpna musí statisíce firem odevzdat své šesté hlášení. Některé chyby, které podnikatelé dělali na počátku, už nejsou tak časté, jiné se zase objevily časem. Zeptali jsme se finanční správy, ve kterých částech kontrolního hlášení se nyní především chybuje.
Čtěte také: Kontrolní hlášení k DPH jsou stále plná chyb. Známe ty nejčastější
Úvod hlášení stále dělá problémy
Pořád platí, že mezi nejproblematičtější části patří ta úvodní. Podnikatelé stále zapomínají uvést buď ID datové schránky, nebo e-mail. Jedna z těchto náležitostí musí být vždy povinně uvedena. Od května letošního roku navíc platí, že pokud není kontrolní hlášení (a další daňové formuláře) podáno v požadovaném formátu a struktuře, podání je neúčinné. Pokud tak podnikatelé neuvedou ani ID datovky ani e-mail, podání kontrolního hlášení je neúčinné a podnikatelé se tak vystavují riziku sankcí.
VAT ID pořád s chybami
Už před prvním podáním evidovala finanční správa řadu dotazů k vyplnění části A.2. kontrolního hlášení (přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle § 108 odst. 1 písm. b) a c) (§24, §25) zákona o DPH ve vztahu k přijetí služby od zahraniční osoby povinné k dani se sídlem mimo území. I po půl roce však podnikatelé v této části chybují.
V kolonce „Identifikace dodavatele (VAT ID)“ se vyplňují údaje jen tehdy, pouze pokud se jedná o přijetí služby/pořízení zboží z jiného členského státu, a to tak, že se uvede DIČ pro účely DPH, které bylo dodavateli přiděleno v jiném členském státě EU. Pokud se jedná o dodavatele služeb ze třetí země, zůstává tato kolonka nevyplněna. Bohužel subjekty se i zde nadále pokouší doplnit různé identifikační znaky subjektů např. z USA či Japonska. Takto chybně vyplněná část hlášení, pokud je zaslána datovou schránkou bez kontroly na aplikaci EPO, pak může mít za následek neúčinnost podání,
upozorňuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Co patří do A.4. a co do A.5.?
Podnikatelé dále chybují v části A.4. (poskytnutí tuzemských plnění u dodavatele). Pokud je dodavatelem uskutečněno plnění zatížené tuzemskou DPH, ale doklad je vystaven na odběratele se sídlem v jiném členském státě (či třetí zemi), pak je často chybně uváděn tento doklad v části A.4. (samozřejmě bez vyplnění DIČ odběratele, které musí být tuzemské). To může mít opět za následek neúčinnost podání. Takováto plnění patří správně do části A.5., a to bez ohledu na hodnotu plnění.
Pozor na datum uskutečněného zdanitelného plnění
Část A.4. dělá problémy i v kombinaci s částí B.2. (uplatnění nároku na odpočet daně z těchto plnění u odběratele). Zde jsou chyby ve vyplnění evidenčního čísla daňového dokladu (dodavatel/odběratel vyplní odlišně). Dále v části B.2. bývá u odběratele špatně vyplněn údaj „DPPD (datum povinnosti přiznat daň)“. Tento údaj musí vyplnit odběratel tak, že opíše z daňového dokladu dodavatele „datum uskutečnění zdanitelného plnění“.
Pokud odběratel uvede jiné datum (např. den přijetí daňového dokladu) nebo číslo daňového dokladu, je potom problematické doklad v rámci kontroly dodavatelsko-odběratelských vztahů zkontrolovat a může mít za následek vydání výzvy ke změně, doplnění či opravení údajů. Tato výzva je vždy zasílána oběma stranám transakce, protože správce daně nemůže identifikovat a stanovit, kdo v daném případě chybně uvedl údaje do kontrolního hlášení,
vysvětluje Petra Petlachová.
Na takto zaslanou výzvu musí subjekt, který uvedl chybné údaje, zareagovat podáním následného kontrolního hlášení, ve kterém uvede znovu všechny transakce v daném období a to včetně opravených původně chybně vykázaných údajů. Druhý subjekt, který údaje uvedl v pořádku, pak podá následné kontrolní hlášení tak, že ve formuláři zaškrtne údaj o potvrzení správnosti původně zaslaného kontrolního hlášení.
Také doklady pod 10 tisíc Kč patří do hlášení
Nejasnosti mají podnikatelé také u daňových dokladů v hodnotě nižší než 10 000 Kč včetně DPH. Mnoho z nich je do kontrolního hlášení vůbec nezařazuje, což je však chyba. I transakce pod 10 000 Kč včetně daně musí být do kontrolního hlášení uváděny, i když ne s uvedením všech detailních údajů a jen v souhrnné podobě.
E-tiskopis se musí dodat rovněž do 25. dne
Někteří plátci DPH též mylně spoléhají při neautorizovaném podání hlášení na pětidenní toleranční lhůtu pro doručení e-tiskopisu, na kterou jsou zvyklí u daňových přiznání. U nich platí, že podání lze přes Daňový portál podat poslední den lhůty a e-tiskopis doručit na úřad do 5 dnů i po lhůtě.
U kontrolního hlášení to ale tak není a i e-tiskopis musí podnikatelé u kontrolních hlášení dodat v termínu pro odeslání samotného hlášení. Při nedodržení lhůty pro doručení e-tiskopisu nebude moci správce daně využít údaje z podaného kontrolního hlášení, protože bude posuzováno tak, jako by vůbec nebylo podáno. Plátce daně pak bude vyzván k podání nového kontrolního hlášení, a to se všemi důsledky z toho plynoucími,
upozornila Petlachová. Už od podzimu navíc finanční správa začne zřejmě udělovat pokuty, které se pojí s kontrolním hlášením.
Čtěte více: Řešíte kontrolní hlášení e-tiskopisem? Toleranční lhůta 5 dní u něj neplatí
Hlášení si ověřte na daňovém portálu
Kdo chce minimalizovat riziko chyb, měl by se řídit doporučením finanční správy, aby si před samotným odesláním hlášení ověřil, zda formát kontrolního hlášení neobsahuje chyby struktury, které způsobí nemožnost jeho načtení do informačního systému správce daně. Kontrolu i odeslání kontrolního hlášení mohou provést jednoduše prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), dostupné na Daňovém portále Finanční správy ČR.
ČLÁNKY DO MAILU