Za tři kvartály letošního roku (do srpnového zdaňovacího období) podali podnikatelé takřka 2,4 milionu kontrolních hlášení. Z toho 114 tisíc hlášení dorazilo až po termínu. Kdyby se důkladně uplatňovaly sankce tak, jak byly původně nastaveny (tedy minimálně 1000 Kč za pozdní podání), finanční správa by vybrala na pokutách za pozdní podání hlášení více než 100 milionů Kč.
Co se týče výzev, tak k podání hlášení jich finanční správa rozeslala 13 tisíc. Dalších 59 tisíc výzev úřady podnikatelům doručily k odstranění pochybností. Zatímco na výzvu k podání hlášení zareagovaly asi dvě třetiny podnikatelů, na výzvu k odstranění pochybností odpovědělo přes 90 % podnikatelů.
Kontrolní hlášení pomohlo zvýšit výběr DPH, tvrdí úřady
Díky údajům z kontrolního hlášení získala finanční správa pokročilý analytický nástroj – tzv. těžkou analytiku. Na rozdíl od dosavadních analytických postupů tak získáváme možnost kompletního zmapování a vykreslení distribučního řetězce zasaženého karuselovým podvodem, včetně vazeb na zahraniční subjekt. V současnosti napříč Českou republikou prověřujeme desítky takovýchto schémat,
upozornil generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Úspěšné zpřetrhávání sítí karuselových podvodů potvrzuje už inkaso DPH za samotné září a jeho meziroční nárůst o 13,6 mld. Kč,
domnívá se Janeček.
Podle ministra financí Andreje Babiše navíc funguje lépe celá finanční správa, což se odráží i na výběru dalších daní. Porovnání meziročních růstů ekonomiky v jednotlivých letech s meziročním přírůstkem daňových příjmů dává jasný důkaz, že za vyšším daňovým výběrem stojí především lepší práce Finanční správy. Nůžky mezi velikostí růstu ekonomiky a růstem daňových příjmů se navíc každým rokem rozevírají, takže zatímco na konci září 2016 daňové příjmy meziročně narostly o 7,4%, odhad růstu ekonomiky je pouze 3,5%, což je méně než poloviční vliv,
komentoval Babiš.
Za vším hledejte růst ekonomiky, říkají analytici
Názor, že by za vyšším výběrem daní stála hlavně lepší práce finanční správy, však nesdílí ekonomové. Důvody lepšího výběru nelze zcela jasně odlišit, ale co rozhodně mamutím dílem výběru daní pomáhá, je především velmi slušný ekonomický růst. Jinými slovy je z čeho vybírat. Ekonomický růst navíc šetří i výdajovou stranu rozpočtu,
uvedl serveru Podnikatel.cz Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank.
Také podle Petra Sklenáře, hlavní ekonoma J&T Banky, může za lepší výběr především rostoucí ekonomika. Razantně roste výběr příjmových daní – z příjmu právnických osob (+13 % r/r), fyzických osob (+12 %) a také sociální odvody (+6 % ). Příjmové daně rostou kvůli ekonomické aktivitě. Firmám rostou zisky, roste zaměstnanost a lidem rostou mzdy, tj. roste základna pro zdanění. Spojitost se změnou HDP není stejná, tj. nárůst nominálního HDP o X % neznamená růstu příjmových daní o X %, jde o jiné relativní změny (ve smyslu jiné základny). Naopak výkyvy a to obě směry jsou logicky (a matematicky) vyšší u daní, než u agregátu typu HDP,
vysvětlil Sklenář.
Jak navíc doplnil Sklenář, výběr DPH roste meziročně o 4,1 %, což je méně, než roste ekonomika, jelikož například maloobchodní tržby (+7,1 %) rostou skoro dvojnásobným tempem. Navíc výběr DPH relativně zaostává za plněním ostatních daní. Jinými slovy, za vyšším daňovým inkasem nestojí mimořádný výběr DPH, ten sice roste, ale naopak zatím spíše zaostává za výběrem dalších daní a očekávaným vývojem vzhledem k dynamice ekonomiky,
uzavřel Sklenář.
ČLÁNKY DO MAILU