Zatímco jedna změna začne platit ihned poté, co nález soudu vyjde ve Sbírce, druhá až s účinností od 31. prosince 2017.
Fikce doručení do e-mailu dnem odeslání se ruší
V zákoně o DPH dojde ke dvěma změnám, které se týkají kontrolního hlášení. Skupina senátorů totiž částečně uspěla se svojí stížností k Ústavnímu soudu (ÚS), který před několika týdny rozhodl, že dvě ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty, která kontrolní hlášení upravují, musí být zrušena. Jedno s platností ode dne, kdy nález ÚS vyjde ve Sbírce zákonů ČR, a druhé pak do konce roku 2017.
Ustanovení, které bude zrušeno v nejbližších dnech, je § 101g odstavec 5 zákona o DPH, který říká, že výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Ustanovení § 101g sice připouští vedle doručování na elektronickou adresu i doručování do datové schránky, podnikající fyzické osoby však mají pouze možnost, a nikoli povinnost mít datovou schránku. Podle ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona o elektronických úkonech je dokument doručen v okamžiku přihlášení oprávněné osoby do datové schránky či desátý den po dodání do datové schránky.
Při doručování fyzickým osobám podle ustanovení § 44 daňového řádu je písemnost doručena buď okamžikem převzetí, nebo uplynutím desetidenní úložní doby (§ 47 daňového řádu). Podle napadené právní úpravy však pro vznik fikce doručení postačí již samotné odeslání výzvy. Protože veřejnou datovou síť nelze považovat za zcela spolehlivou, nemusí se výzva do dispozice plátce dostat vůbec anebo se do ní dostane s časovým odstupem,
vysvětlil v nálezu soud.
Podle ÚS se tak plátce DPH, který nemá datovou schránku a sdělil správci daně svou elektronickou adresu, potenciálně dostává do situace, kdy je mu ukládána nějaká povinnost, o které se bez vlastní viny ani nedozví. Taková povinnost není reálně splnitelná. Pro rozpor s články Listiny proto Ústavní soud zrušil i ustanovení § 101g odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty, a to s účinností dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů,
doplnil ÚS.
Na specifikaci požadovaných údajů je čas do konce roku 2017
Druhým ustanovením, které ÚS zrušil, se stal § 101d odstavec 1 zákona o DPH, který určuje, že „v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.“ V samotném zákoně ani v jiných právních předpisech však nejsou tyto údaje nijak specifikované a je tak na ministerstvu financí, aby je konkretizovalo v elektronickém formuláři kontrolního hlášení.
Přestože vláda tvrdila, že tyto údaje by mohl správce daně požadovat po každém plátci samostatně i bez specifické povinnosti podat kontrolní hlášení, ÚS její argumentaci neuznal. Podle soudu totiž plátci musí podávat kontrolní hlášení bez vyzvání a uvádět v něm údaje dle aktuální podoby formuláře. Tento formulář tak získává podobu jakéhosi podzákonného předpisu, který neurčitému okruhu adresátů ukládá konkrétní povinnosti. A protože povinnosti jsou v zákoně vymezeny velmi neurčitě a široce, jejich konkretizace je na ministerstvu financí.
Ústavní soud proto dospěl k závěru, že zákon musí blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce sdělovat. To nevylučuje případné zákonné zmocnění ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů ministerstvem financí. Avšak muselo by se tak stát formou právního předpisu. Jen tak je možno zajistit pro plátce předvídatelnost údajů, které po nich bude stát požadovat,
upřesňuje se v nálezu.
Zmíněný odstavec § 101d nicméně Ústavní soud zrušil až s účinností od 31. prosince 2017. Okamžitým zrušením tohoto ustanovení by totiž ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení. Do konce příštího roku má tak ministerstvo financí (a vláda) čas, aby zákon o DPH požadovaným způsobem změnilo.
Některé změny prosadila již sama vláda
Ještě než Ústavní soud vydal svůj nález, došlo navíc ke změně některých paragrafů, které se hlášení týkají a na které si senátoři stěžovali. Konkrétně šlo například o sankční režim, kde stěžovatelům vadily fixní pokuty bez možnosti jejich prominutí nebo modifikace a s nimi spojená nemožnost správního orgánu individuálně věc posoudit a pokutu moderovat.
Novelou zákona o DPH, která nabyla účinnosti od 29. července 2016, ale došlo ke změně sankčního režimu. Do zákona se doplnil institut prominutí pokuty, který se týká pokut v pevné výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč, a institut vyloučení vzniku pokuty, který se týká pokuty v pevné výši 1000 Kč. V případě pokuty ve výši 1000 Kč bude tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohlední automaticky bez nutnosti podávat žádost. Nově též platí, že na reakci na výzvu má podnikatel 5 pracovních dnů, a nikoli 5 kalendářních dnů, jak bylo původně napsáno v zákoně.
Ústavní soud v neposlední řadě zkoumal institut kontrolních hlášení jako celek. Test proporcionality ovšem vyzněl pro celkovou úpravu kontrolních hlášení příznivě a návrh na zrušení celého institutu soud zavrhl.
Čtěte také: Chcete prominout pokutu u kontrolních hlášení? Podejte žádost a zaplaťte 1000 Kč
Další změny v hlášení od roku 2017
Změny v kontrolním hlášení ale nepřináší jen nález Ústavního soudu. Od roku 2017 se mění struktura podání kontrolního hlášení. Týká se to kontrolních hlášení podaných z datových schránek, která jsou zároveň tzv. rychlou odpovědí na výzvu. Pokud bude použita volba „rychlá odpověď na výzvu“, kterou plátce oznamuje, že nemá povinnost podat kontrolní hlášení nebo potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení, tzn. nemění žádná data, nesmějí být od roku 2017 vyplněny řádky v oddílech A, B i C.
Čtěte více: Pozor na změnu v kontrolním hlášení, bude platná už od nového roku
ČLÁNKY DO MAILU