Pokud soudce bude mít problém s uznáním výpisu zobrazeného přímo z účtu, tak vznese požadavek na znalecký posudek, který nemám problém si k tomu účelu zadat a jeho náklady požadovat po protistraně. Protože ONI tvrdí, že já jsem někde nebyl, a proto ONI musí prokázat, že jsem tam skutečně nebyl. UTG "důkazní břemeno".
A jasně, osoba která řeší minutí se s kontrolorem a dávka v nemoci je kritická pro její přežití, si kvůli fixlování s dodržováním léčebného režimu bude kupovat další telefon. Jenomže pokud tohle protistrana bude tvrdit, je jejich problém, aby to prokázali. Tedy ONI musí předložit důkaz, že jsem v době marné kontroly vlastnil a používal další telefon (nejlépe tak, že prokážou že po přiměřenou dobu před a po kontrole se oba telefony s oběma kartami pohybovaly společně = na mé osobě), a že právě ten telefon jsem měl v době marné kontroly u sebe a že v tu dobu se nacházel jinde, než ten telefon, z nějž dokládám svou polohu v danou dobu. Opět UTG "důkazní břemeno".
Doporučuji zamyslet se nad výrokem "myslet znamená ho@}o vědět".
Mě se např. nestalo, že by při některé z mých celkem asi pěti pracovních neschopností za těch 25let v procesu lékařka opomněla na neschopenku napsat číslo mého mobilu. Kontrola přišla jednou, slovy JEDNOU, a jako na potvoru zrovna když jsem si byl (s otřesem mozku) nakoupit, protože jsem bydlel sám. A kontrolor neměl nejmenší problém s tím, že jsem dva bloky daleko na nákupu, a těch 20 minut na mě počkal. Podíval se na účtenku, opsal si datum a čas nákupu a ověřil že nákup nebyly pornáče (protože ty by asi neuznal jako důvod k nutnému opuštění místa "výkonu nemoci"), udělal si do výkazu kontroly fajfku, a bylo vyřízeno.
Aneb všechno je to o lidech. Kdo se k druhým nechová jako k debilům, k tomu se oni nechovají jako debilové.