V případě restaurací a hospod jsou kontroly často bezzubé, protože kdo chce podvádět, může bez větších problémů i nadále. Z důvodů absence efektivní kontroly by se proto EET ani neměla rozšiřovat o 3. a 4. vlnu, jejichž náběh pozastavil Ústavní soud.
Finanční správa má pravdu, kontroly laxní nejsou
Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), s odvoláním na analýzu společnosti Nielsen uvedl, že kontroly EET jsou laxní a že EET zatím nepřinesla, co od ní čekal. Konkrétně Juračka dle ČTK prohlásil: Mysleli jsme, že EET bude mít větší efekt. Je to asi zejména tím, že kontroly, které jsou vedeny z finančních úřadů, jsou neúplné a laxní. Víceméně se stává to, že je vidět, že to dělají z povinnosti, aby měli kladnou čárku, že na prodejně byli.
Proti tvrzení se ihned ohradila finanční správa. Odmítáme tvrzení, že by byl přístup Finanční správy ČR laxní. Za více než rok fungování EET provedla finanční správa téměř 78 000 kontrol a skoro u čtvrtiny z nich zjistila porušení povinností. Je zcela standardním postupem, že v případech, kdy je zjištěno pochybení, kontroloři provádí kontrolu opakovaně, aby prověřili, zda došlo k nápravě. Zacílení kontrol je takové, aby byly maximálně efektivní,
uvedla finanční správa v reakci a doplnila, že kontroloři se nevyhýbají žádným typům provozoven, ale primárně se zaměřují na ty problematické, které jsou vytipované na základě předchozí analytické činnosti.
V tomto případě je nutné dát za pravdu finanční správě. Vzhledem k tomu, že tržby eviduje 164 tisíc poplatníků, 78 tisíc kontrol za rok a dva měsíce je poměrně vysoké číslo. Samozřejmě platí, že u některých podnikatelů byli kontroloři vícekrát. Nedá se tak konstatovat, že skoro každý druhý evidující podnikatel byl poctěn kontrolou, i tak ale již navštívila nemalou část firem a OSVČ.
Pro srovnání, například Státní úřad inspekce práce uskutečnil vloni 7224 kontrol v oblasti bezpečnosti práce a 4642 kontrol v oblasti pracovních vztahů a podmínek. U bezpečnosti práce udělil 708 pokut a v rámci pracovních vztahů 1100 pokut. ČOI v roce 2017 zase uskutečnila 31 070 kontrol a pochybení našla u 12 717 z nich. Do kompetencí obou úřadů navíc spadá mnohem více podnikatelů, než kolika se týká EET.
A že kontroly EET nejsou laxní, ba právě naopak, dokazují zkušenosti kontrolovaných podnikatelů. Řada z nich nyní musí finanční správě například vysvětlovat několik měsíců stará storna nákupů ve výši několika korun, přestože jejich denní tržby činí desítky tisíc korun. Nejvyšší udělená pokuta přitom činí 260 tisíc korun a průměrná výše sankce se již blíží hranici 10 000 Kč. Kontroloři rovněž v několika případech sáhli i k uzavření provozoven. Nelze proto souhlasit, že by kontroly EET probíhaly laxně či neúplně.
Že se dá EET obcházet, není chyba kontrolorů
Ačkoli se Zdeněk Juračka mýlí v příčinách, v důsledcích má víceméně pravdu. EET nepřináší takový efekt, jak jeho tvůrci a podporovatelé čekali. Nedávno zveřejněné údaje o výběru DPH, který rostl v loňském roce více v oblastech, kterých se EET netýká, jsou jen potvrzením toho, že přínos EET je, alespoň co se výběru daní týče, minimální. Ministerstvo financí se sice data snažilo relativizovat a samo tvrdilo, že za rok 2017 přinesla EET na DPH 5 miliard, nebylo však schopné doložit, jak k výsledku došlo.
Podle ministerstva tato částka vyšla v meziročním porovnání změny inkasa DPH u dotčených podnikatelů, která je očištěna o autonomní ekonomický růst DPH. V případě DPH to konkrétně znamená, že meziroční autonomní vývoj inkasa je ovlivněn hlavně výdaji na spotřebu domácností a výdaji vlády či minoritními položkami, jako jsou kalendářní vlivy a další. Po očištění meziročního skutečného rozdílu (přebytku) inkasa DPH o výše uvedený autonomní růst a minoritní vlivy tak zbývající hodnota reprezentuje vliv EET na inkaso DPH,
uvedl serveru Podnikatel.cz Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva financí.
Na další dotaz ohledně dat o autonomním růstu DPH a možném překontrolování výpočtů již ministerstvo nereagovalo. Nejde tak zkontrolovat, zda ministerstvo náhodou nepoužilo obdobnou metodiku, kterou měřilo přínos kontrolních hlášení. Jak upozornil Michal Škop, spoluzakladatel webového projektu a stejnojmenného občanského sdružení KohoVolit.eu, dle ministerské metodiky generovalo kontrolní hlášení příjmy už roky předtím, než bylo ve skutečnosti zavedeno. Každopádně, pokud EET přinesla do rozpočtu nějaké peníze, jde z pohledu celkových daňových příjmů jen o „drobné“.
Čtěte také: Babišova data o nárůstu tržeb? Věštění z kávové sedliny by dalo přesnější čísla
Kromě malého přínosu v oblasti výběru daní se dle postesku Zdeňka Juračky evidentně nekoná ani druhý avizovaný cíl evidence, tedy údajné narovnání tržního prostředí. Narovnání mělo zřejmě dle Juračkových představ vypadat tak, že zkrachují všichni maloobchodníci, kteří nejsou součástí jeho asociace. Nic z toho se však nestalo. To, že nedošlo prakticky k žádnému úbytku podnikatelů ani k výraznějšímu vyššímu výběru daní, může mít dvě příčiny. Buď na trhu nedocházelo k výraznému krácení tržeb, anebo docházelo, ale dochází k němu i nadále, protože EET a kontroly jsou bezzubé.
Přestože na skutečnost, že EET půjde bez větších problémů obcházet, upozorňovalo mnoho odborníků již před schválením evidence, ministerstvo se tvářilo, že podobné riziko neexistuje. Finanční správa má ale pouze jednu metodu, jak může evidenci tržeb kontrolovat, a to jsou kontrolní nákupy. Jenže u restaurací a hospod není nic jednoduššího než evidovat tržby jen od neznámých lidí a se štamgasty se v klidu domluvit. Podobný problém samozřejmě nastává i u drobných obchodníků na vesnicích a v menších městech, kde většinu zákazníků podnikatelé znají. Kontrolní nákupy od kontrolorů toho v takovýchto případech mnoho nezmůžou. Na vině ovšem není laxnost úředníků, nýbrž celý koncept EET.
Čtěte také: Havlíček: Také v #EET je skulina jak vrata. Kdo bude chtít podvádět, bude
3. a 4. vlna EET nemá smysl
Z výše zmíněných důvodů proto nedává smysl zavádět EET pro řemeslníky a další podnikatele v odložené třetí a čtvrté vlně. V případě, kdy jde o typické české „s dokladem, nebo bez dokladu“, je zájem neevidovat na obou stranách, jelikož zákazník dostane nižší cenu.
Dalším důvodem, proč by se třetí a čtvrté vlny neměla EET týkat, jsou kontroly, které de facto nepůjdou dělat. Už jen chodit k holiči na kontrolní nákup bude poměrně ošemetné a nechávat si udělat od elektrikáře nové rozvody prakticky nemožné. Jak už psal autor textu před 9 měsíci, je samozřejmě možné, že finanční správa uvolní desítky tisíc korun na to, aby si její pracovníci mohli v rámci kontrolních nákupů vylepšit od řemeslníků byt, není to však příliš pravděpodobné. Chodit pak kontrolovat lékaře s vymyšlenými chorobami není zrovna etické a ani ve vedení finanční správy snad nesedí takoví blázni, aby podobnou věc podporovali.
Čtěte více: Zrušme poslední vlny #EET, u řemeslníků a spol. nemá evidence smysl
ČLÁNKY DO MAILU