O kontrolách korunových dluhopisů dokonce rozhodoval už i Nejvyšší správní soud (NSS). I ten ale potvrdil, že kontroly byly v pořádku. Celkově úřady zatím ukončily stovku daňových kontrol, přičemž 49 daňových subjektů podalo daňové přiznání. Na 28 firem pak finanční správa podala trestní oznámení.
Kontrola byla na politický nátlak, tvrdily firmy
Některé firmy, kterých se dotkly kontroly korunových dluhopisů, se domáhaly toho, že kontroly byly nezákonné. Jak upřesnilo serveru Podnikatel.cz Generální finanční ředitelství, minimálně už tři tyto žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu byly soudem zamítnuty. Postup finanční správy se nezamlouval například společnostem Tipsport a Chance. Proti kontrole korunových dluhopisů brojila i AK Jansta, Kostka, jejíž spolumajitel Miroslav Jansta čelí obvinění v kauze manipulací se sportovními dotacemi.
Firmy vesměs argumentovaly tím, že kontroly korunových dluhopisů nebyly zahájeny na základě „svobodného rozhodnutí“ generálního ředitele Generálního finančního ředitelství (GFŘ), nýbrž na základě politického nátlaku. Podle firmy Chance to nebyly orgány finanční správy, ale Poslanecká sněmovna (zejména její rozpočtový výbor), kdo rozhodl o prověření emisí korunových dluhopisů vydaných v roce 2012. Takový postup nelze v demokratickém státě připustit a daňová kontrola je již z tohoto důvodu nezákonná. Rozpočtový výbor nadto předjímá výsledky daňových kontrol, když tvrdí, že při emisi korunových dluhopisů došlo k obcházení zákona. Podlehla-li finanční správa politickému nátlaku při zahajování daňových kontrol, lze se důvodně obávat, že tak učiní i co se týče samotného výsledku těchto kontrol,
tvrdila firma.
Podobně se snažila argumentovat i AK Jansta, Kostka, podle které politický nátlak dokládají i dřívější vyjádření politiků v médiích. O tom, že se finanční správa dostala pod politický tlak, svědčí dle AK i vyjádření tehdejší náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové ze dne 15. 5. 2017 v rozhovoru pro DVTV. JUDr. Alena Schillerová situaci okomentovala jako útok na nezávislost finanční správy a konstatovala, že právě pod tímto politickým tlakem rozhodl Martin Janeček, ředitel finanční správy, o tom, že bude z důvodu emise korunových dluhopisů kontrolováno 1519 poplatníků. V obdobném duchu se vyjádřil i tehdejší ministr financí Ing. Andrej Babiš dne 27. 4. 2017, když označil tlak na finanční správu ohledně kontrol korunových dluhopisů za absurdní,
uvedla AK Jansta, Kostka v žalobě.
Kontroly byly v pořádku, rozhodl i Nejvyšší správní soud
Krajské soudy však žaloby zamítly jako nedůvodné. Krajský soud v Ústí nad Labem v případě žaloby AK Jansta, Kostka uvedl, že z vyjádření řady politických činitelů a zástupců finanční správy lze dovodit pouze to, že korunové dluhopisy se staly na jaře roku 2017 závažným politickým tématem. Z ničeho však podle soudu neplyne, že by se finanční správa rozhodla prověřit korunové dluhopisy na politický nátlak. Zahájení daňové kontroly nemůže bránit ani to, že se určitá právní otázka mající dopad na stanovení daňové povinnosti stane otázkou veřejně (politicky) debatovanou. Připuštění takového omezení by ve vztahu ke kompetencím finanční správy nebylo přípustné. Nebylo by současně možné vyloučit ani to, že vyvolávání takové diskuze by mohlo být i záměrné a účelové, tedy cílené na to, aby určitá oblast nemohla být finanční správou kontrolována,
vysvětlil soud.
Že byly kontroly korunových dluhopisů v pořádku, pak potvrdil letos v červenci i NSS, který zamítl kasační stížnost společnosti Chance. NSS v rozsudku upozornil na vyjádření šéfa finanční správy Martina Janečka, z kterého je patrné, že finanční správa (respektive její generální ředitel) si byla plně vědoma toho, že není její povinností konat dle zadání rozpočtového výboru a proti tomuto se důrazně ohradila. Citace části dopisu generálního ředitele Generálního finančního ředitelství naopak vede k závěru, že finanční správa se danou problematikou zabývala již před vydáním usnesení rozpočtového výboru a také, že finanční správa s usnesením rozpočtového výboru zacházela „pouze“ jako s informací o uvedené problematice a o společenské poptávce na jejím vyjasnění,
upřesnil NSS ve svém rozsudku.
NSS rovněž připomněl, že finanční správa zahajuje daňovou kontrolu nejen na základě vlastní činnosti, ale i na základě podnětů veřejnosti, skutečností, které se dozví od jiných orgánů státní moci (např. od Policie ČR atp.). Aprobování přístupu stěžovatelky by ad absurdum mohlo vést i k eliminaci kontrolní činnosti finanční správy. Pokud by totiž na úrovni zákonodárných sborů probíhala intenzivní debata na určité téma, tak jak tomu bylo v projednávané věci, uvedená oblast by se automaticky dostala mimo kompetenci veřejné správy. Takový výklad nelze přijmout,
dodal NSS.
Stovky firem prošly dodatečnou kontrolou
Kontroly korunových dluhopisů odstartovaly na příkaz šéfa finanční správy loni v červnu poté, co vyšlo najevo, že v některých případech mohou sloužit jejich vydání k nezákonné daňové optimalizaci. Generální finanční ředitelství serveru Podnikatel.cz upřesnilo, že u korunových dluhopisů provedlo u 442 daňových subjektů místní šetření a u 279 firem daňovou kontrolu. U stovky firem pak již byla daňová kontrola ukončena a 49 daňových subjektů podalo dodatečné daňové přiznání. Finanční správa zároveň v souvislosti s korunovými dluhopisy podala trestní oznámení na 28 firem.
ČLÁNKY DO MAILU