Česká správa sociálního zabezpečení jen za prvních 9 měsíců tohoto roku provedla 111.000 kontrol lidí na neschopence. V přepočtu to znamená, že zkontrolován byl každý devátý nemocný. V Karlovarském a Olomouckém kraji je pravděpodobnost návštěvy pracovníka okresní správy sociálního zabezpečení ještě výrazně vyšší. Zkontrolován tu dosud byl každý čtvrtý pacient v domácím léčení. Kdo nedodržuje stanovený průběh léčení a stanovenou dobu vycházek, může se dostat do potíží. Stejně jako 1856 lidí, kterým už letos byla nemocenská snížena nebo zcela odejmuta. Nejvíc lidí by přistiženo při nedodržování stanoveného režimu v Moravskoslezském kraji, naopak velmi poctivě stonají obyvatelé hlavního města.
V některých krajích zazvoní kontrola u každého čtvrtého pacienta.
Lidé, kteří čerpají nemocenskou, jsou povinni sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době pracovní neschopnosti, označit byt a zvonek jmenovkou, dodržovat dobu vycházek stanovenou lékařem, umožnit kontrolu dodržování režimu práceneschopného a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly. Vycházky povoluje ošetřující lékař v celkovém rozsahu maximálně 6 hodin denně v jednom nebo více intervalech, a to v době od 7:00 do 19:00. Ve výjimečných případech u vážně nemocných může ošetřující lékař povolit po předchozím písemném souhlasu OSSZ neomezenou dobu vycházek.
Kontroly dodržování léčebného režimu provádějí pověření zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení na základě vlastního výběru, z podnětu ošetřujícího lékaře nebo zaměstnavatele. V případě, že kontroloři práceneschopné při své obchůzce nezastihnou na předem uvedené adrese, písemně je vyzývají, aby je zpětně kontaktovali. Prokáže-li se, že k porušení skutečně došlo, zahájí okresní správa sociálního zabezpečení řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Záznam o kontrole při porušení režimu se navíc zasílá ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.
V průměru letos lidé strávili na nemocenské 43,7 dne. To je dobrá zpráva, protože ještě loni to bylo o tři dny více. Doba pracovní neschopnosti se neustále prodlužuje. Před 20 lety činil celorepublikový průměr jen 23 dnů. Z toho důvodu lidé v České republice jen za prvních devět měsíců roku prostonali 44,1 milionu dní. Po zavedení karenční doby v roce 2008, od kdy se za první tři dny nemoci nemocenská neplatí, počet prostonaných dnů začal prudce klesat. Zatímco v roce 2007 evidovala správa 100,6 milionu dnů, o rok později to bylo necelých 88 milionů a loni zhruba 60 milionů dnů. ČSSD, která zvítězila ve volbách, plánuje karenční dobu zrušit, a to zřejmě znovu nastolí nový trend v podobě zvyšování počtu prostonaných dnů.
ČLÁNKY DO MAILU