Od dubna 2013 se zaměstnavatelé řídí zákonem o specifických zdravotních službách. Mimo jiné to znamená, že všechny zaměstnance v pracovním poměru posílají na vstupní a periodické pracovnělékařské prohlídky a mají svého poskytovatele lékařské péče. Platí to i pro ty nejmenší zaměstnavatele, kteří tu a tam někoho zaměstnají. Server Podnikatel.cz zajímalo, jak přísné jsou v této oblasti kontroly a zda zaměstnavatelé své povinnosti neporušují.
Kontroly inspektorátu práce
Informace poskytl Státní úřad inspekce práce v Opavě. Kontrola dodržování zákona o specifických zdravotních službách a jeho prováděcí vyhlášky je plně v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice). Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce provádí kontrolu, zda-li zaměstnanci mají v případech, které stanovuje zákon, zdravotní způsobilost k výkonu dané pracovní činnosti dle §103 zákoníku práce.
Úřad a inspektoráty kontrolují dle zákona o inspekci práce dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.
V zákoníku práce, v části páté je řešena „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“, kde je v paragrafu 103 uvedeno, že zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. V případě, že zaměstnavatel nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce, může mu být orgány inspekce práce uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč.
Za nedodržení povinných pracovnělékařských prohlídek může být uložena pokuta až 2 000 000 Kč.
Zaměstnavatel (právnická osoba) se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem (např. vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice a další), která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby. Za správní delikt lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. V roce 2012 inspektoři inspekce práce při své kontrolní činnosti zjistili přes 1000 porušení § 103 zákoníku práce. Zdravotní způsobilost nebyla doložena např. u svářečů; jeřábníků; vazačů; řidičů; u obsluhy vysokozdvižných vozíků, tlakových nádob stabilních a zdvihacích zařízení; u zaměstnanců, kteří prováděli práce ve výšce apod.,
uvedl náměstek generálního inspektora státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Dodal, že za tyto zjištěné nedostatky v oblasti zdravotní způsobilosti zaměstnanců bylo kontrolovaným subjektům v roce 2012 uloženo 62 pokut v celkové výši 1 095 750 korun. Od 1. dubna 2013 do konce června bylo zjištěno 152 nedostatků a uloženo 18 pokut v celkové výši 428 000 korun.
Jedná se o „čerstvou“ povinnost
Ministerstvo zdravotnictví připomnělo, že do 1. dubna 2013 platilo přechodné ustanovení § 98 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, na základě kterého bylo možné poskytovat pracovně lékařské služby podle dosavadních právních předpisů, a to nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. právě do 1. dubna 2013. Vyhláška o pracovnělékařských službách, která mimo jiné upravuje četnost periodických prohlídek, nabyla účinnosti dne 3. dubna 2013. Jedná se tedy o relativně krátké období k tomu, aby bylo možné získat odpovídající data, týkající se výkonu státního zdravotního dozoru v souvislosti s touto novou legislativou. Ačkoliv jde o novou právní úpravu, která je pochopitelně předmětem kontrolní činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, lze potvrdit, že pracovníci krajských hygienických stanic jsou nápomocni zaměstnavatelům, poskytovatelům i zaměstnancům v orientaci v nové právní úpravě, neboť cílem je jednoznačně dosáhnout toho, aby byly tyto služby zajištěny v požadovaném rozsahu a kvalitě,
uvedla pro server Podnikatel.cz mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
Kontroly hygienických stanic
Kontrol zaměřených na zajištění pracovně lékařských služeb od 1. dubna 2013 do minulého týdne proběhlo celkem 2801. Plně zajištěné pracovnělékařské služby byly zjištěny v 2193 případech (tj. cca 78 %). V 274 případech (cca 11 %) bylo zjištěno, že jsou zajištěny prostřednictvím registrujících praktických lékařů, 256× (cca 9 %) byly zajištěny nedostatečně a 49× (cca 2 %) nebyly zajištěny vůbec.V jednom případě byla udělena sankce 2000 Kč za nezajištění pracovnělékařských služeb u zaměstnavatele se zaměstnanci vykonávajícími rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie z hlediska expozice hluku a prachu.
V uvedených případech byli zaměstnavatelé upozorněni na povinnost uzavření písemné smlouvy o pracovnělékařských službách. Jednalo se zejména o malé zaměstnavatele, kteří se dosud plně neseznámili s příslušnou legislativou. Přesto má podle ministerstva zdravotnictví naprostá většina kontrolovaných subjektů uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb v souladu s novou legislativou, část smluv je řešena dodatkem k již uzavřeným smlouvám.
Na pracovištích, kde se výhradně vykonávají práce zařazené do kategorie první, zaměstnavatelé nejvíce využívají služeb registrujících praktických lékařů. Nejčastějším nedostatkem je neprovádění pravidelného dohledu na pracovištích podle § 57 odst. 1 písm. c zákona o specifických zdravotních službách, respektive chybějící rozsah služeb včetně provádění dohledu a poradenství ve smlouvách. To je částečně způsobené tím, že registrující praktičtí lékaři nemají časový prostor pro vykonávání tohoto dohledu na pracovištích, neboť jejich převládající náplní práce je léčba pacientů. Nicméně, i zde se podle mluvčí ministerstva zdravotnictví postupně daří tuto službu zajišťovat. Viktorie Plívová připomíná, že poskytovatelé pracovnělékařských služeb také opomíjejí vést dokumentaci a záznamy o prováděném dohledu na pracovištích a poradenství pro zaměstnance.
Rozdílný pohled institucí
Zaměstnavatelé musí bezesporu dodržovat novou právní úpravu. Ale i pro kontrolní pracovníky jde o novinku, a proto nemusí být konkrétní situace v praxi vždy adekvátně zhodnocena. Proto by se měli zaměstnavatelé, jestliže s výsledkem šetření nesouhlasí, bránit. Mohou například požádat o přezkoumání protokolu či podat námitky.
Příkladem je naprosto rozdílná odpověď na dotaz čtenářky serveru Podnikatel.cz:
Musí mít poskytovatele pracovnělékařské péče i zaměstnavatel, který má pouze jednu zaměstnankyni – momentálně na rodičovské dovolené (tedy mimo evidenční stav)? Zaměstnavatel navíc již neplánuje její návrat do práce, bude propuštěna pro nadbytečnost, případně na dohodu.
Podle Jiřího Urbance, náměstka ředitele pro odbornou činnost KHS Ostrava, současně platná právní úprava ve vztahu k zajištění pracovnělékařské péče nerozlišuje, zda má zaměstnavatel jednoho zaměstnance, či více zaměstnanců – čili zajištění poskytování pracovnělékařské péče je jeho povinností.
Naopak samo ministerstvo zdravotnictví posoudilo výše uvedenou situaci pro zaměstnavatele mnohem příznivěji. V souladu s ustanovením § 53 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách, kde je stanoveno, že zaměstnavatel zajišťuje pracovnělékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání. Z uvedeného tedy plyne, že pokud podnikající fyzická osoba nezaměstnává žádného zaměstnance, povinnost zajistit pracovnělékařské služby se na ni nevztahuje. Jsme toho názoru, že není nezbytné zajišťovat pracovnělékařské služby ani tehdy, pokud v současné době, vzhledem k tomu, že zaměstnankyně je na rodičovské dovolené, „zaměstnavatel“ vykonává práci sám a nadále již nebude žádného zaměstnance zaměstnávat,
odpověděla za ministerstvo zdravotnictví mluvčí Viktorie Plívová.
ČLÁNKY DO MAILU