Státní úřad inspekce práce si i letos došlápl na zaměstnavatele. Celkem provedl od začátku roku do konce listopadu 62 086 kontrol. Švarcsystém, který považovaly mnohé firmy za strašáka, řešil pouze okrajově. I přesto odhadlil 186 případů nelegální práce formou „švarcsystému“. Zajímavostí je, že většina z toho byli cizinci. Čechů bylo odhaleno „pouze“ 55, cizinců bylo celkem 131, jen 8 z nich pocházelo ze zemí Evropské unie.
Čtěte také: Generální inspektor vydal pokyn ke kontrolám nelegální práce. Známe jeho obsah
Z celkového počtu kontrol bylo jen 28 850 zaměřeno na odhalování a potírání nelegálního zaměstnávání. Švarcsystém z toho tvoří jen malou část, za nelegální zaměstnávání se schovávají hned 3 možné formy:
- výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah,
- práce cizince bez povolení k zaměstnání, nebo v rozporu s ním, nebo v rozporu se zelenou nebo modrou kartou
- práce cizince bez platného povolení k pobytu na území ČR.
Za letošní rok odhaleno 55 Čechů pracujících na švarcsystém.
Jak Státní úřad inspekce práce zdůrazňuje, kontrolní činnost není organizována tak, že by určitý typ kontrol byl zaměřen konkrétně na tzv. švarcsystém. Výjimkou jsou podněty z řad občanů nebo firem, které obdržíme s výslovným upozorněním na švarcsystém a kontrola je pak zaměřena na skutečnosti popsané v podnětu,
přiblížil systém kontrol Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora. Ten serveru Podnikatel.cz prozradil, že počet těchto podnětů je ve srovnání s celkovým počtem podání velmi nízký a navíc jsou to podněty anonymní. Kontrolami na základě všech podnětů bylo od počátku tohoto roku zjištěno celkem 2399 nelegálně zaměstnaných osob, ve 186 případech byl zjištěn tzv. švarcsystém,
upřesnil počet kontrol v oblasti švarcsystému Jiří Macíček.
Švarcsystém je pro inspekci práce jen okrajovou záležitostí
Ten doplnil, že statistiky jasně prokazují, že Státní úřad inspekce práce švarcsystém ani tolik neřeší s ohledem na poměr zjištění u občanů ČR a cizinců: To umožňuje vyslovit závěr, že problematika „švarcsystému“ je především záležitostí cizinců, kteří tuto formu výkonu práce volí jako způsob, jak obejít povinnost mít na území ČR povolení k zaměstnání,
tvrdí alespoň Macíček, který si troufal přiblížit výkon zákona, kterého se firmy tolik bály.
Čtěte také: Při kontrole švarcsystému se můžete bránit. Víme jak
Podle něj zpřísnění zákona, které bylo uvedeno v praxi od 1.1. 2012, bylo zacíleno především na případy, kdy např. na stavbách při pomocných pracích nebo ve výrobní hale při pásové výrobě vykonávají tutéž nekvalifikovanou manuální práci vedle zaměstnanců v pracovním poměru i osoby samostatně výdělečně činné. Jedná se obvykle o případy, kdy byl pracovněprávní vztah pro zaměstnance výhodnější a zaměstnanci jsou přesto do obchodního vztahu zaměstnavatelem nuceni. Stále však existuje více případů, kdy cizinci prostřednictvím švarcsystému obcházejí povinnost mít povolení k zaměstnání na území ČR, což podtrhují aktuální statistiky.
Počet udání klesá
Do konce letošního listopadu bylo podáno celkem 2046 podnětů, které upozornily na výkon nelegální práce, přičemž o rok dříve to bylo 2788 podnětů. Počet udání tedy klesá. Případy se však týkají všech forem nelegální práce, inspekce práce si totiž samostatné statistiky na švarcsystém nevede: Co se týká konkrétně podnětů zaměřených na případy „švarcsystému“, zde je ovšem třeba konstatovat, že se jedná mnohdy o podněty neprokázané, anonymní, nebo i podněty neobjektivní či motivované konkurenčním bojem nebo negativními osobními vztahy podatele podnětu k firmě nebo osobě, které se mají na „švarcsystému“podílet,
přibližuje běžnou praxi v udání švarcsystému Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora.
Čtěte také: Co je z hlediska kontroly nelegální práce pracovištěm zaměstnavatele?
Když se podíváme zpět do roku 2012, tak zde bylo odhaleno 5078 nelegálně zaměstnaných osob, tedy mnohem více než v roce 2013. Případů tak v letošním roce razantně ubylo. Zaměstnavatelé totiž stále bez větších obtíží plní povinnost mít na pracovišti kopii dokladů, které prokazují existenci pracovněprávního vztahu. Inspekce to připisuje zlepšení povědomí zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců.
Za umožnění výkonu nebo výkon nelegální práce bylo od 1.1.2013 dosud uloženo 212 pokut v celkové výši 54 262 600 korun. Jenže ne všechny pokuty nabyly právní moci, protože většina zaměstnavatelů využívá všech opravných prostředků a ženou to často i k soudu. Vymáhání pokut však Státní úřad inspekce práce neřeší, to mají na starosti celní úřady.
Jak to bude vypadat v roce 2014?
Zaměstnavatelé si mohou lehce oddychnout. Státní úřad inspekce práce snižuje v roce 2014 počet inspektorů, kteří provádějí kontroly nelegálního zaměstnávání. Počet kontrol se proto sníží. I nadále však bude úřad pokračovat v intenzivní kontrolní i osvětové činnosti.
Čtěte také: Sedm znaků, které prokazují švarcsystém
Inspektoři se v příštím roce zaměří především na odvětví průmyslu a služeb. Právě v těchto odvětvích bylo v roce 2012 a 2013 odhaleno nejvíce prohřešků.
Švarcsystém je od roku 2012 přísněji postihován
Základním předpokladem pro vymezení tzv. švarcsystému je pojem závislá práce. Ten byl od roku 2012 doplněn a zpřesněn. Fyzické i právnické osobě, která umožní výkon nelegální práce, tak hrozí sankce dle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c zákona o zaměstnanosti. A to až do deseti milionů korun. Minimálně však 250 tisíc. Nejnižší výše pokuty se přitom počítá za jedno nelegální zaměstnávání. Vícero porušení zákona, například zaměstnání tří pracovníků na jeden měsíc tzv. načerno, může vyjít až na 750 tisíc korun. Čtěte speciál: Švarcsystém
ČLÁNKY DO MAILU