Pokuty na místě v rámci EET činí v průměru již skoro 8 tisíc korun, a ve správních řízeních dokonce přesahují průměrně částku 15 tisíc korun. Vyplývá to z údajů finanční a celní správy, které má server Podnikatel.cz k dispozici.
Průměrná výše pokuty stále roste
Elektronická evidence tržeb (EET) byla spuštěna před 8 měsíci a za tu dobu úřady provedly 45 790 kontrol, přičemž v 6339 případech zjistily úřady pochybení. Ačkoli samozřejmě v řadě případů kontrolovaly úřady podnikatele opakovaně, zkontrolována už byla poměrně velká část podnikatelů. Celkově totiž tržby elektronicky eviduje 152 853 poplatníků.
Co se týče výše pokut, tak ty se neustále zvyšují. U finanční správy ještě na počátku března platilo, že průměrná výše sankce činila 4758 korun. V dubnu již dosáhla částky 6244 korun a nyní v průměru činí 7876 Kč. Aktuálně totiž finanční správa eviduje 919 vydaných příkazů v celkové částce 7 237 800 korun. První pokuty navíc začaly padat i v ukončených správních řízeních a dle předpokladů jsou tyto sankce ještě vyšší než pokuty na místě. Doposud finanční úřady vydaly ve správním řízení 114 rozhodnutí o pokutě v celkové výši 1 769 000 korun, tedy v průměru 15 518 Kč na jednu pokutu. Dalších 3126 správních řízení navíc ještě probíhá.
Výše pokut se zvýšila rovněž u celníků. Celní správa ještě v dubnu udělovala pokuty v průměrné částce 3823 korun, nyní se ale již takřka dotáhla na správu finanční. Nyní činí průměrná sankce u celníků 7647 korun. Celkově totiž celníci udělili 461 pokut v celkové výši 3 525 400 Kč.
Nejvyšší pokuta činí 150 tisíc korun
Jak se podařilo zjistit serveru Podnikatel.cz, nejvyšší pokuta, kterou finanční správa zatím udělila, dosáhla 150 tisíc korun. Pokuta ve výši 150 000 korun byla kontrolovanému subjektu uložena za to, že opakovaně porušoval povinnosti vyplývající ze zákona o evidenci tržeb v jeho dvou provozovnách. Zjištěná porušení byla vždy stejná: nevystavení účtenky a nezaslání údajů o evidované tržbě správci daně. Jednalo se o podnikatele z 1. vlny EET,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Server Podnikatel.cz požádal i Celní správu ČR o informace, jakou nejvyšší pokutu zatím udělila, ta však na otázku konkrétně neodpověděla. Samozřejmě se přihlíží ke konkrétním okolnostem případu a polehčujícím či přitěžujícím okolnostem. Pokuty se samozřejmě stanovují tak, aby nebyly pro subjekt, který porušil zákon, likvidační,
komentovala jen Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.
U struktury pokut se nic zásadního nezměnilo. Nejčastěji podnikatelé hřeší tím, že nevydají účtenku. Přibližně polovinu prohřešků (u celní správy zhruba dvě třetiny) oproti nevydání účtenky pak tvoří nezaevidování tržby. Dále následuje nesplnění informační povinnosti, tedy nevyvěšení cedule, že je podnikatel povinen vést EET. Finanční správa pak také ještě eviduje neplnění oznamovací povinnosti.
Jaké dle zákona hrozí sankce
Za porušení zákona o evidenci tržeb hrozí sankce i fyzickým osobám nepodnikatelům. Pokud závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, dopustí se přestupku, za který mohou dostat pokutu až 500 000 korun (§ 28 odst. 1 ZoET).
Sankce se ale samozřejmě hlavně týkají podnikatelů. Správního deliktu se dopustí tehdy, pokud závažným způsobem ztíží nebo zmaří evidenci tržeb (§ 29 odst. 1 ZoET). Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako osoba, která eviduje tržby, poruší povinnost
a) zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně (§ 29 odst. 2 písm. a)),
b) vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne (§ 29 odst. 2 písm. b)),
c) umístit informační oznámení (§ 29 odst. 2 písm. c)),
d) zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití (§ 29 odst. 2 písm. d)).
Za správní delikt se uloží pokuta
- do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 písm. a) nebo b),
- do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) nebo d).
ČLÁNKY DO MAILU