Vládě se to přitom už nevyplatilo u slev na pojistném, které se musí krátce po jejich schválení novelizovat. Problémy navíc experti čekají u úpravy dohod mimo pracovní poměr, které pozměňuje konsolidační balíček. Na jeho připomínkování bylo jen 5 pracovních dnů a rozsáhlý pozměňovací návrh, který připravila koalice, nešlo připomínkovat vůbec.
Co se dozvíte v článku
Krácení připomínkových řízení si vláda oblíbila
Je to skoro rok a tři měsíce, co autor tohoto textu vydal komentář Fialova vláda krátí připomínková řízení k zákonům, může se to vrátit jako bumerang, ve kterém upozorňoval na rizika, která přináší krátká připomínková řízení. Kabinet totiž čím dál více zákonů posílal do připomínkových řízení, která trvala jen několik dnů a často se k nim nestihla vyjádřit ani Legislativní rada vlády. Riziko, že zákony projdou s chybami a mezerami, které se později mohou vrátit jako bumerang, se tak výrazně zvyšovalo.
Slevy na pojistném už se musí opravovat
Ostatně jedním ze zmíněných zákonů byla i norma, která zaváděla slevy na pojistném. Přestože šlo o změnu avizovanou už v programovém prohlášení vlády, připomínkové řízení trvalo jen od 17. května do 20. května 2022, tedy jen 3 celé pracovní dny. Následně navíc ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo návrh pozdě Legislativní radě vlády. Účinnost normy byla přitom navrhována až za půl roku po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.
A nakonec se přesně stalo to, před čím komentář varoval. V zákoně zůstaly chyby, které se musí napravit. Slevy se uplatňovaly pouze pár měsíců a ministerstvo práce a sociálních věcí už začalo připravovat novelu, která má chyby a nejasnosti napravit.
Využití slev totiž zatím zůstává za očekáváním (ministerstvo původně hovořilo až o 260 tisících zaměstnancích), a to dost možná právě kvůli měnícím se právním výkladům a složitostem, které se nepodařilo včas odstranit. Každopádně 85 % z celkového počtu 99 tisíc zaměstnanců, na které byly slevy uplatněny, pracovalo u stejného zaměstnavatele už loni. Nových částečných úvazků, které vznikly po účinnosti novely (nikdo však netuší, zda díky ní), napočítala Česká správa sociálního zabezpečení jen 8 tisíc.
Na konsolidační balíček jen 5 dnů
Jenže vláda se bohužel nepoučila a u jedné z největších novel za poslední roky, konsolidačního balíčku, vše nyní „povýšila“ ještě na vyšší úroveň. Začalo to tradičně už v připomínkovém řízení, kdy ministerstvo financí dalo na připomínky pouhých pět pracovních dnů. Samotný materiál byl přitom souborem novel 62 zákonů, měl 105 stran, důvodová zpráva 236 stran a zpráva RIA 29 stran.
Proti krátkému připomínkovému řízení se ohradili jak odboráři, tak zaměstnavatelé. Je nepřijatelné, že připomínkové řízení k tak důležité právní úpravě probíhá ve zkráceném termínu, který neposkytuje potřebný čas ke kvalitnímu posouzení předkládaných návrhů a k odborné diskusi o jejich výsledné podobě. Schválení zkrácení lhůty pro provedení meziresortního připomínkového řízení k takto zásadnímu a obsáhlému materiálu považujeme za selhání vlády, která pošlapává dosavadní mnohaletou přínosnou praxi vedení tripartitního dialogu při projednávání návrhů legislativy,
uvedla v připomínkách Českomoravská konfederace odborových svazů.
Podobně se pak například vyjádřila i Komora daňových poradců ČR (KDP ČR): Dopředu se musíme ohradit ke zcela neúměrně krátkému termínu pro připomínkování takto zásadního a velmi obsáhlého materiálu. Nejde o politické otázky, ke kterým se jako komora nevyjadřujeme, ale daný materiál je značně rozsáhlý a má z odborného hlediska spoustu sporných a nejednoznačných míst, což potvrzují dále uvedené připomínky. Vzhledem k jeho významu pro všechny firmy i občany této země nepovažujeme za správné zvolit takto krátkou lhůtu k připomínkám.
Pracovní skupina Legislativní rady vlády měla jen pár desítek hodin
Následovalo stejně tradiční bleskové projednání Legislativní radou vlády, u které měla balíček projednat jen zvláštní pracovní komise Legislativní rady vlády, zřízená ad hoc k projednání tohoto návrhu zákona. Na vydání stanoviska však vláda stanovila prostor pouze několika málo dnů, a pracovní komise dokonce měla na projednání návrhu jen několik desítek hodin. S ohledem na významnost navržených změn tak existuje vyšší riziko případných aplikačních problémů a výkladových rozporů, které by mohly při praktickém použití zákona vzniknout,
upozornil ve stanovisku Michal Šalamoun, předseda Legislativní rady vlády.
Navzdory krátkému připomínkovému řízení se nakonec sešlo poměrně dost připomínek. Ministerstvo financí nicméně drtivou většinu z nich odmítlo a návrh zákona tak byl vládě předložen s 218 rozpory. Ta jej i tak schválila a poslala do Sněmovny. Kritika na balíček ovšem začala sílit prakticky ze všech stran a Fialův kabinet se jej tak rozhodl pozměnit. Zvolil ale zřejmě nejhorší způsob a místo toho, aby došlo k přepracování zákona a novému připomínkovému řízení, předložila vládní koalice obří pozměňovací návrh, který má i s odůvodněním 295 stran. Tento pozměňovací návrh, i když přináší oproti původnímu návrhu řadu změn, však vůbec neprošel žádným připomínkovým řízením.
Průšvihem to zavání hlavně u dohod
Zřejmě největším průšvihem zavání úpravy dohod mimo pracovní poměr, které obsahují řadu problematických pasáží a nedodělků. Koalice sice nakonec částečně vyslyšela volání podnikatelských asociací, které upozorňovaly na mnoho problémů, které návrh přináší, nemálo z nich však stále v návrhu zůstalo. Například v oblasti úpravy dohod o provedení práce nedošlo k provázání se zdravotním pojištěním.
Nově se totiž stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení). První limit měl být stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a druhý limit (vyšší) pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude muset být z jeho mzdy odvedeno také pojistné. Jak ale upozornila KDP ČR, v návrhu chybí další navazující úpravy do oblasti zdravotního pojištění.
Jestliže na základě souhrnného kritéria ex post zaměstnavatel zjistí, že souhrn dohod u uvedeného zaměstnance překročí stanovený limit, bude povinen dodatečně odvést zdravotní pojištění, a to jak to, které platí zaměstnavatel, tak i to, které prostřednictvím zaměstnavatele platí zaměstnanec. Z toho vyplývá, že z pohledu tohoto pojistného nadále existuje problém, který měl pozměňovací poslanecký návrh odstranit, tj. že část pojistného připadajícího na zaměstnance bude platit sám zaměstnanec. V případě zdravotního pojištění je tak nadále zaměstnavatel postaven do neřešitelné situace, kdy v okamžiku výplaty čistého příjmu z dohody o provedení práce po skončení provedené práce neví, zda má částku vyplatit bez zdravotního pojištění, nebo má vycházet z toho, že zdravotní pojištění hrazeno nebude,
upozornila ve svém stanovisku, které poslala ministerstvu financí a poslancům, KDP ČR.
Ani jedna z variant není pro zaměstnavatele bezproblémová, jelikož bude muset buď pojistné nízkých hodnot obtížně vymáhat po zaměstnanci, s kterým už nadále nemusí jakkoliv spolupracovat, nebo naopak doplácet pojistné zpětně zaměstnanci. Obecně nevíme, na základě čeho by bylo dovozováno, že zdravotní pojištění v těchto případech není placeno po termínu splatnosti. Naopak se obáváme, že bez chybějící speciální právní úpravy by byl zaměstnavatel kromě úhrady pojistného vystaven i sankci za jeho pozdní odvod,
doplnila KDP ČR.
Balíček měnit nebudeme, vzkázalo ministerstvo
Ministerstvo financí ale KDP ČR odpovědělo, že v konsolidačním balíčku už změny dělat nebude a že k novelizaci bude muset dojít jinou cestou. Podnikatele tak pravděpodobně čekají měsíce chaosu a nejistoty. Možná přitom stačilo jen dodržovat standardní legislativní proces a u novely, která má začít platit za 7 měsíců, ponechat standardní délku připomínkového řízení…
ČLÁNKY DO MAILU