Krátkodobé ošetřovné od roku 2022 a jeho uplatnění v praxi

Změny v ošetřovném od roku 2022

Okruh ošetřujících osob se u krátkodobého ošetřovného rozšiřuje. Aktuální podmínky krátkodobého ošetřovného uvádíme v článku Od krizového ošetřovného zpátky ke stávajícím pravidlům

Od 1. ledna 2022 budou moci pečovat i příbuzní mimo společnou domácnost:

• v linii přímé, tedy předci nebo potomci (rodiče, prarodiče, děti, vnoučata a další),
• sourozenci, a to jak „plnorodí“ (s oběma shodnými rodiči), tak „polorodí“ (s jedním shodným rodičem),
• manžel či manželka, registrovaný partner či registrová partnerka,
• rodiče manžela (manželky) či registrovaného partnera (registrované partnerky).

O změnách v dlouhodobém i krátkodobém ošetřovném včetně přechodných ustanovení k novele zákona v článku: Podrobně o změnách v ošetřovném od roku 2022. Bude se čerpat častěji

Krátkodobé ošetřovné a podpůrčí doba

Nezbytnou podmínkou k čerpání ošetřovného je nadále účast na nemocenském pojištění. Avšak v případě krátkodobého ošetřovného je stanovena dvojí podpůrčí doba. Podle ustanovení § 40 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění platí, že podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• a) 9 kalendářních dnů,
• b) 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

Prodloužení délky podpůrčí doby o 7 kalendářních dní je sociálně ochranným opatřením, které má za účel finančně chránit pojištěnce – samoživitele v době, kdy pečují o děti ve věku do 16 let. Vychází se z předpokladu, že tyto osoby jsou v případě výpadku příjmu ze zaměstnání sociálně zranitelnější než pojištěnci žijící v manželství, registrovaném partnerství či s druhem (družkou) a je důležité jim zajistit náhradu příjmu po delší dobu.

Při vystřídání ošetřovné devět, nebo šestnáct dnů?

Od příštího roku se rozšíří okruh pečujících osob o další příbuzné mimo společnou domácnost. Otázkou je, jak se bude postupovat při péči či vystřídání se v ošetřování rodinným příslušníkem osamělého rodiče. Délka podpůrčí doby se posuzuje vzhledem k osobě ošetřující, nikoli k osobě ošetřované. Pokud tedy dochází ke střídání oprávněných v nároku na ošetřovné, posuzuje se délka podpůrčí doby u každého z nich samostatně podle jeho konkrétní osobní situace. Je tedy možné, že jeden z oprávněných má podpůrčí dobu maximálně v délce 9 kalendářních dnů, zatímco druhý oprávněný až v délce 16 kalendářních dnů, vysvětlila za ministerstvo práce a sociálních věcí Jaroslava Sladká. Zdůraznila, že střídání v ošetřování je možné jen jednou. Jak ukazuje níže uvedený druhý příklad. Zde by již matka nemohla ošetřovat podruhé a nemohla by využít podpůrčí dobu plně až do 16. dne. Pokud matka samoživitelka nemůže při delší nemoci pečovat po celou dobu, je výhodnější, aby prvním, kdo začíná pečovat, byla jiná osoba.

Příklady k ošetřovnému podle nových podmínek

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo tři srozumitelné příklady střídání na ošetřovném dle právního stavu od 1. ledna 2022.

1. Osamělá samoživitelka s dítětem ve věku 8 let, dítě onemocnělo, potřeba ošetřování trvá 21 kalendářních dnů. Po celou dobu potřeby ošetřování bude o dítě pečovat babička, která je vdaná. Nárok na ošetřovné má po dobu 9 kalendářních dnů, neboť se nejedná o osamělého zaměstnance. Po zbytek doby potřeby ošetřování bude pečovat o dítě bez nároku na ošetřovné (pracovněprávně se však jedná o omluvenou nepřítomnost v práci).
2. Osamělá samoživitelka s dítětem ve věku 8 let, dítě onemocnělo, potřeba ošetřování trvá 21 kalendářních dnů. Prvních 7 dnů potřeby ošetřování bude o dítě pečovat matka dítěte, od osmého dne potřeby ošetřování babička dítěte, která je vdaná. Nárok na ošetřovné má matka dítěte po dobu 7 kalendářních dnů, kdy o dítě pečovala, babička dítěte má nárok na ošetřovné po dobu 2 dnů (osmý a devátý den potřeby ošetřování), neboť podpůrčí doba u ní končí 9. kalendářním dnem (nejedná se o osamělého zaměstnance) – počítá se ode dne vzniku potřeby ošetřování. Po zbytek doby potřeby ošetřování bude pečovat o dítě bez nároku na ošetřovné (pracovněprávně se však jedná o omluvenou nepřítomnost v práci). 
3. Osamělá samoživitelka s dítětem ve věku 8 let, dítě onemocnělo, potřeba ošetřování trvá 21 kalendářních dnů. Prvních 10 dnů potřeby ošetřování bude o dítě pečovat babička dítěte, která je vdaná, od jedenáctého dne potřeby ošetřování matka dítěte. Nárok na ošetřovné má babička dítěte po dobu 9 kalendářních dnů, kdy o dítě pečovala, desátý den potřeby ošetřování bude pečovat o dítě bez nároku na ošetřovné (pracovněprávně se však jedná o omluvenou nepřítomnost v práci). Matka dítěte bude mít nárok na ošetřovné po dobu 6 kalendářních dnů (za jedenáctý až šestnáctý den potřeby ošetřování), neboť podpůrčí doba u ní končí až 16. kalendářní den od vzniku potřeby péče. Po zbytek doby potřeby ošetřování bude matka pečovat o dítě bez nároku na ošetřovné (pracovněprávně se však jedná o omluvenou nepřítomnost v práci).

Nejde o novinku, již nyní se využívá

Jaroslava Sladká upozornila, že obdobné situace mohou nastávat i za současného právního stavu. Nejde tedy o převratnou legislativní novinku. Kupříkladu v situaci rozvedené osamělé samoživitelky s dítětem ve věku 8 let, která by se v ošetřování dítěte střídala se svým bývalým manželem, otcem dítěte nežijícím s ní ve společné domácnosti.

Rozšířením okruhu případů, kdy vznikne nárok na ošetřovné, přičemž ošetřující a ošetřovaná osoba nemusí žít v domácnosti, budou tyto situace od příštího roku nastávat častěji. Obecně se budou muset i zaměstnavatelé smířit s myšlenkou, že ošetřovné budou využívat i zaměstnanci, u kterých se s uvolněním k čerpání této nemocenské dávky dosud nesetkávali. Kupříkladu zaměstnaná babička při péči o vnoučata mimo společnou domácnost.